Turnaj mistrů
Turnaj mistrů, oficiálně ATP Finals a sponzorským názvem Nitto ATP Finals, představuje závěrečný tenisový turnaj mužské profesionální sezóny pro osm nejvýše postavených mužů ve dvouhře a osm nejlepších párů ve čtyřhře na žebříčku ATP (Emirates ATP Rankings), pokud se podle pravidel účastníci nekvalifikovali jiným způsobem. Událost, kterou organizuje Asociace tenisových profesionálů (ATP), patří jako jediná po grandslamu do druhé nejvyšší kategorie ATP Tour Finals.
Turnaj mistrů | |
---|---|
Nitto ATP Finals | |
Pala Alpitour v Turíně, dějiště 2021–2025 | |
Založeno | 1970 |
Odehráno | ATP Finals 2021 |
Místo | Turín, Itálie |
Dějiště | Pala Alpitour (2021–2025) |
Souřadnice | 51°30′11″ s. š., 0°0′11″ v. d. |
Povrch | tvrdý / hala |
Soutěže | 8 hráčů dvouhry / 8 párů čtyřhry |
Dotace | 7 250 000 USD (2021) |
Prize money | 7 250 000 USD |
Období | listopad |
ATP Tour | |
2009– | ATP Tour Finals |
www Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Závěrečný šampionát se odehrává v listopadovém termínu. V letech 2021–2025 je místem konání italský Turín. Turnaj probíhá v multifunkční aréně Pala Alpitour, v níž je instalován dvorec s tvrdým povrchem. Celkové odměny ročníku ATP Finals 2021 dosáhly částky 7 250 000 amerických dolarů. Hlavním sponzorem je od sezóny 2017 japonská společnost Nitto Denko.[1]
Soutěže dvouhry se účastní osm tenistů, z nichž každý odehraje tři vzájemné zápasy v jedné ze dvou čtyřčlenných základních skupin A a B. První dva tenisté z každé skupiny postupují do semifinále, které je hráno vyřazovacím systémem pavouka. První ze skupiny A se utkává s druhým ze skupiny B a naopak. Vítězové semifinále pak postupují do finále.[2] Soutěž čtyřhry kopíruje formát dvouhry.[3] Za každé vítězné utkání v základní skupině obdrží singlista či deblista 200 bodů, neporažený šampión pak celkem 1 500 bodů.
Turnaj mistrů byl založen v roce 1970. Premiérový ročník se odehrál v Tokiu. Nejvíce titulů ve dvouhře získal Švýcar Roger Federer, když dokázal vyhrát šestkrát. S pěti trofejemi ho následují Čechoameričan Ivan Lendl, americký tenista Pete Sampras a Srb Novak Djoković. Rekordní počet sedmi titulů ve čtyřhře si připsal americký pár Peter Fleming a John McEnroe.
Ženským protějškem závěrečné události sezóny je Turnaj mistryň – WTA Finals.
Historie
Turnaj začal svou historii na konci roku 1970 pod názvem Masters Grand Prix (turnaj mistrů Grand Prix) jako součást tehdy existujícího tenisového okruhu Grand Prix, který pořádala International Lawn Tennis Federation (ILTF).
Od počátku byl uplatňován formát s nejlepšími hráči okruhu podle dosažených bodů z turnajů v dané sezóně. V premiérovém ročníku se kvalifikovalo pouze šest nejlepších hráčů, ve druhém pak sedm tenistů. Všichni se v rámci jedné skupiny utkali ve vzájemných zápasech – každý s každým. Vítězem se stal hráč s nejlepším výsledkem. Od třetího ročníku byl nastolen formát s osmi nejlépe postavenými tenisty, kteří byli rozděleni do dvou čtyřčlenných skupin. První dva z každé skupiny pak postoupili do semifinále, po němž následovalo finále. Změna herního systému byla učiněna se záměrem zvýšení přitažlivosti pro diváky, kdy o vítězi rozhoduje až poslední střetnutí. Při omluvě účastníka získal právo startu další v pořadí.
Od roku 1982 došlo k vytvoření nového formátu. Zrušeny byly základní skupiny a ve vyřazovacím systému pavouka se utkalo dvanáct nejlepších tenistů. Čtyři nejvýše postavení na žebříčku měli volný los a začínali od čtvrtfinále. Do čtyřhry nastupovalo šest párů s volným losem prvních dvou nasazených. V sezóně 1985 následovala modifikace, kdy se na turnaj kvalifikovalo šestnáct nejlepších ve dvouhře. Opuštění tohoto formátu proběhlo v roce 1986, kdy se organizátoři vrátili k základní fázi dvou čtyřčlenných skupin (Dona Budge a Freda Perryho). Obdobně byly čtyřčlenné skupiny obnoveny v deblu (bílá a červená). K zachování došlo u vyřazovacího systému semifinále a finále.
Mezi lety 1971–1989 paralelně probíhal také druhý závěrečný turnaj sezóny WCT Finals, jenž byl organizován konkurenčním okruhem World Championship Tennis Tour. Přestože byl Masters Grand Prix vrcholnou akcí, hráči z něj nezískávali do světové klasifikace žádné body.
V roce 1990 se stala řídící organizací mužského okruhu Asociace tenisových profesionálů (ATP), která nahradila název Masters za nový ATP Tour World Championship. Skončila tak éra bez bodů, když neporažený šampión mohl získat stejný počet bodů jako vítěz grandslamového turnaje. Původní pořadatel turnaje mistrů Mezinárodní tenisová federace pokračovala v organizování čtyř Grand Slamů a nově založila konkurenční závěrečný šampionát roku známý jako Grand Slam Cup, kterého se mohlo účastnit 16 tenistů, kteří během sezóny nasbírali nejvíce bodů v rámci grandslamu.
V prosinci 1999 se obě řídící organizace ATP a ITF dohodly na ukončení dichotomie a souhlasily s vytvořením společné události nazvané Tennis Masters Cup, jež se poprvé konala v roce 2000. Soutěž dvouhry proběhla v Lisabonu a čtyřhra v indickém Bengalúru. Formátem navázala na předchozí turnaje mistrů, když obsahovala dvě čtyřčlenné skupiny osmi nejlepších na žebříčku ATP, a to jak v singlové tak i deblové části. Přesto, podle pravidel Tennis Masters Cupu, nemá účastník figurující na osmé příčce žebříčku ATP Race jistotu účasti. Pokud singlista či deblový pár dokáže v roce zvítězit alespoň na jednom Grand Slamu, a současně se umístit do dvacátého místa klasifikace, pak nahradí v pořadí osmého hráče figurujícího na žebříčku ATP. Pokud se podaří vyhrát grandslamovou událost více hráčům, kteří byli zároveň do dvacítky, ale nikoli v osmičce, pak na turnaj postupuje lépe žebříčkově postavený účastník.
V sezóně 2009 došlo k přejmenování závěrečného turnaje na ATP World Tour Finals. Původně na čtyřleté období 2009–2013 se dějištěm stala londýnská O2 Arena.[4] Roku 2012 organizátoři prodloužili s arénou smlouvu do sezóny 2015.[5][6] V roce 2015 došlo k posunutí kontratku do sezóny 2018.[7] V roce 2017 byl turnaj přejmenován na ATP Finals a setrvání dějiště v londýnské O2 Areně potvrzeno až do roku 2020.[8][9]
Soutěž čtyřhry byla poprvé hrána, stejně jako dvouhra, roku 1970 v Tokiu. V období 1971–1974, a opět v roce 2002, se nekonala. V sezónách 1986–2001 probíhala na jiných místech, než singlový turnaj. Ze společného newyorského dějiště v Madison Square Garden se roku 1986 přestěhovala na čtyřleté období do Londýna. Pak pokračovala v Sanctuary Cove, Johannesburgu, Jakartě, Eindhovenu, Hartfordu a Bengalúru, než se opět v sezóně 2003 připojila k singlovému turnaji, konanému v Houstonu.
V období 2000–2020 se devětkrát o konečné světové jedničce rozhodovalo na Turnaji mistrů, a to v sezónách 2000 (Kuerten), 2001–2002 (Hewitt), 2003 (Roddick), 2009 (Federer), 2013 (Nadal), 2014 (Djoković), 2016 (Murray) a 2019 (Nadal).[10]
Sponzorství
Generálním sponzorem Turnaje mistrů je tradičně hlavní obchodní partner celého mužského okruhu ATP Tour. Od vzniku okruhu 1990 až do sezóny 2008 však událost žádného sponzora neměla, přestože singlovou část túry ATP zajištovala firma IBM. V období 2009–2016 se generálním partnerem stala společnost Barclays PLC,[11] která roku 2015 potvrdila, že sedmiletou smlouvu neprodlouží.[12]
Dne 25. května 2017 bylo vydáno prohlášení, že se hlavním partnerem stala japonská společnost Nitto Denko, a to s minimálně tříletým kontraktem.[1]
Přehled rekordů dvouhry
Statistiky Turnaje mistrů.[13]
- Nejvíce titulů
- 1. Roger Federer, 6 (2003, 2004, 2006, 2007, 2010, 2011)
- 2. Ivan Lendl, 5 (1981, 1982, 1985, 1986, 1987)
- 2. Pete Sampras, 5 (1991, 1994, 1996, 1997, 1999)
- 2. Novak Djoković, 5 (2008, 2012, 2013, 2014, 2015)
- 5. Ilie Năstase, 4 (1971, 1972, 1973, 1975)
- Nejvíce titulů v řadě
- Novak Djoković, 4 (2012–2015)
- Nejvíce finálových účastí
- 1. Roger Federer, 10 (2003–2007, 2010–2012, 2014–2015)
- 2. Ivan Lendl, 9 (1980–1988)
- 3. Boris Becker, 8 (1985–1986, 1987–1988, 1992, 1994–1996)
- 4. Pete Sampras, 6 (1991, 1993–1994, 1996–1997, 1999)
- 4. Novak Djoković, 6 (2012–2016, 2018)
- Nejvíce finálových účastí v řadě
- 1. Ivan Lendl, 9 (1980–1988)
- 2. Novak Djoković, 5 (2012–2016)
- 2. Ilie Năstase, 5 (1971–1975)
- 2. Roger Federer, 5 (2003–2007)
- 5. Roger Federer, 3 (2010–2012)
- 5. Stan Smith, 3 (1970–1972)
- 5. Boris Becker, 3 (1994–1996)
- Vítězové turnaje bez porážky (od 1990)
- Roger Federer, (2003, 2004, 2006, 2010, 2011)
- Novak Djoković, (2012, 2013, 2014)
- Michael Stich, (1993)
- Lleyton Hewitt, (2001)
- Andy Murray, (2016)
- Daniil Medveděv, (2020)
- Nejvyšší počet aktivních účastí
- 1. Roger Federer, 17 (2002–2015, 2017–2019)
- 2. Novak Djoković, 14 (2007–2016, 2018–2021)
- 3. Andre Agassi, 13 (1988–1991, 1994, 1996, 1998–2003, 2005)
- 4. Ivan Lendl, 12 (1980–1991)
- 4. Jimmy Connors, 11 (1972–1973, 1977–1984, 1987)
- 4. Boris Becker, 11 (1985–1992, 1994–1996)
- 4. Pete Sampras, 11 (1990–2000)
- Nejvyšší zápasová úspěšnost
- 1. Ilie Năstase – 88,0 % (22–3)
- 2. Ivan Lendl – 79,6 % (39–10)
- 3. Roger Federer – 77,6 % (59–17)
- 4. Boris Becker – 73,5 % (36–13)
- 5. Novak Djoković – 72 % (41–17)
- Nejmladší vítěz
- John McEnroe – 19 let a 11 měsíců (1979)
- Nejstarší vítěz
- Roger Federer – 30 let a 3 měsíce (2011)
Dějiště konání
Město | stát | období | povrch | dějiště konání | kapacita |
---|---|---|---|---|---|
Tokio | Japonsko | 1970 | koberec / hala | Tokyo Metropolitan Gymnasium | 6 500 |
Paříž | Francie | 1971 | Stade Pierre de Coubertin | 5 000 | |
Barcelona | Španělsko | 1972 | Palau Blaugrana | 5 700 | |
Boston | USA | 1973 | Boston Garden | 14 900 | |
Melbourne | Austrálie | 1974 | tráva / venku | Kooyong Stadium | 8 500 |
Stockholm | Švédsko | 1975 | koberec / hala | Kungliga tennishallen | 6 000 |
Houston | USA | 1976 | The Summit | 16 300 | |
New York | USA | 1977–1989 | Madison Square Garden | 18 000 | |
Frankfurt | Německo | 1990–1995 | Festhalle Frankfurt | 12 000 | |
Hannover | Německo | 1996–1999 | koberec / hala (1996) tvrdý / hala (1997–1999) | Hanover fairground | 15 000 |
Lisabon | Portugalsko | 2000 | tvrdý / hala | Pavilhão Atlântico | 12 000 |
Sydney | Austrálie | 2001 | Acer Arena | 17 500 | |
Šanghaj | Čína | 2002 | SNIEC | ||
Houston | USA | 2003–2004 | tvrdý / venku | Westside Tennis Club | 5 240 |
Šanghaj | Čína | 2005–2008 | koberec / hala (2005) tvrdý / hala (2006–2008) | Qizhong City Arena | 15 000 |
Londýn | Spojené království | 2009–2020 | tvrdý / hala | O2 Arena[14] | 20 000 |
Turín | Itálie | 2021–2025 | tvrdý / hala | Pala Alpitour[15] | 12 000 |
Přehled finále
Dvouhra
Čtyřhra
Rok | místo | vítězové | finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|
Masters Grand Prix | ||||
1970 | Tokio | Stan Smith Arthur Ashe | hrána pouze základní skupina | |
1971 1974 | čtyřhra nehrána | |||
1975 | Stockholm | Juan Gisbert Manuel Orantes | hrána pouze základní skupina | |
1976 | Houston | Fred McNair Sherwood Stewart | Brian Gottfried Raúl Ramírez | 6–4, 5–7, 5–7, 6–4, 6–4 |
1977 | New York | Bob Hewitt Frew McMillan | Robert Lutz Stan Smith | 7–5, 7–6, 6–3 |
1978 | Peter Fleming John McEnroe | Wojciech Fibak Tom Okker | 6–4, 6–2, 6–4 | |
1979 | Peter Fleming John McEnroe | Wojciech Fibak Tom Okker | 6–3, 7–6, 6–1 | |
1980 | Peter Fleming John McEnroe | Peter McNamara Paul McNamee | 6–4, 6–3 | |
1981 | Peter Fleming John McEnroe | Kevin Curren Steve Denton | 6–3, 6–3 | |
1982 | Peter Fleming John McEnroe | Sherwood Stewart Ferdi Taygan | 7–5, 6–3 | |
1983 | Peter Fleming John McEnroe | Pavel Složil Tomáš Šmíd | 6–2, 6–2 | |
1984 | Peter Fleming John McEnroe | Mark Edmondson Sherwood Stewart | 6–3, 6–1 | |
1985 | Stefan Edberg Anders Järryd | Joakim Nyström Mats Wilander | 6–1, 7–6(7–5) | |
1986 | Londýn | Stefan Edberg Anders Järryd | Guy Forget Yannick Noah | 6–3, 7–6(7–2), 6–3 |
1987 | Miloslav Mečíř Tomáš Šmíd | Ken Flach Robert Seguso | 6–4, 7–5, 6–7(5–7), 6–3 | |
1988 | Rick Leach Jim Pugh | Sergio Casal Emilio Sánchez | 6–4, 6–3, 2–6, 6–0 | |
1989 | Jim Grabb Patrick McEnroe | John Fitzgerald Anders Järryd | 7–5, 7–6(7–4), 5–7, 6–3 | |
ATP Tour World Championships | ||||
1990 | Johannesburg | Guy Forget Jakob Hlasek | Sergio Casal Emilio Sánchez | 6–4, 7–6(7–5), 5–7, 6–4 |
1991 | Londýn | John Fitzgerald Anders Järryd | Ken Flach Robert Seguso | 6–4, 6–4, 2–6, 6–4 |
1992 | Todd Woodbridge Mark Woodforde | John Fitzgerald Anders Järryd | 6–2, 7–6(7–4), 5–7, 3–6, 6–3 | |
1993 | Jacco Eltingh Paul Haarhuis | Todd Woodbridge Mark Woodforde | 7–6(7–4), 7–6(7–5), 6–4 | |
1994 | Jakarta | Jan Apell Jonas Björkman | Todd Woodbridge Mark Woodforde | 6–4, 4–6, 4–6, 7–6(7–5), 7–6(8–6) |
1995 | Eindhoven | Grant Connell Patrick Galbraith | Jacco Eltingh Paul Haarhuis | 7–6(8–6), 7–6(8–6), 3–6, 7–6(7–2) |
1996 | Hartford | Todd Woodbridge Mark Woodforde | Sébastien Lareau Alex O'Brien | 6–4, 5–7, 6–2, 7–6(7–3) |
1997 | Rick Leach Jonathan Stark | Maheš Bhúpatí Leander Paes | 6–3, 6–4, 7–6(7–3) | |
1998 | Jacco Eltingh Paul Haarhuis | Mark Knowles Daniel Nestor | 6–4, 6–2, 7–5 | |
1999 | Sébastien Lareau Alex O'Brien | Maheš Bhúpatí Leander Paes | 6–3, 6–2, 6–2 | |
2000 | Bengalúr | Donald Johnson Piet Norval | Maheš Bhúpatí Leander Paes | 7–6(10–8), 6–3, 6–4 |
ATP World Doubles Challenge Cup[16] | ||||
2001 | Ellis Ferreira Rick Leach | Petr Pála Pavel Vízner | 6–7(6–8), 7–6(7–2), 6–4, 6–4 | |
Tennis Masters Cup | ||||
2002 | čtyřhra nehrána | |||
2003 | Houston | Bob Bryan Mike Bryan | Michaël Llodra Fabrice Santoro | 6–7(6–8), 6–3, 3–6, 7–6(7–3), 6–4 |
2004 | Bob Bryan Mike Bryan | Wayne Black Kevin Ullyett | 4–6, 7–5, 6–4, 6–2 | |
2005 | Šanghaj | Michaël Llodra Fabrice Santoro | Leander Paes Nenad Zimonjić | 6–7(6–8), 6–3, 7–6(7–4) |
2006 | Jonas Björkman Max Mirnyj | Mark Knowles Daniel Nestor | 6–2, 6–4 | |
2007 | Mark Knowles Daniel Nestor | Simon Aspelin Julian Knowle | 6–2, 6–3 | |
2008 | Daniel Nestor Nenad Zimonjić | Bob Bryan Mike Bryan | 7–6(7–3), 6–2 | |
ATP World Tour Finals | ||||
2009 | Londýn | Bob Bryan Mike Bryan | Max Mirnyj Andy Ram | 7–6(7–5), 6–3 |
2010 | Daniel Nestor Nenad Zimonjić | Maheš Bhúpatí Max Mirnyj | 7–6(8–6), 6–4 | |
2011 | Max Mirnyj Daniel Nestor | Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski | 7–5, 6–3 | |
2012 | Marcel Granollers Marc López | Maheš Bhúpatí Rohan Bopanna | 7–5, 3–6, [10–3] | |
2013 | David Marrero Fernando Verdasco | Bob Bryan Mike Bryan | 7–5, 6–7(3–7), [10–7] | |
2014 | Bob Bryan Mike Bryan | Ivan Dodig Marcelo Melo | 6–7(5–7), 6–2, [10–7] | |
2015 | Jean-Julien Rojer Horia Tecău | Rohan Bopanna Florin Mergea | 6–4, 6–3 | |
2016 | Henri Kontinen John Peers | Raven Klaasen Rajeev Ram | 2–6, 6–1, [10–8] | |
ATP Finals | ||||
2017 | Henri Kontinen John Peers | Łukasz Kubot Marcelo Melo | 6–4, 6–2 | |
2018 | Jack Sock Mike Bryan | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut | 5–7, 6–1, [13–11] | |
2019 | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut | Raven Klaasen Michael Venus | 6–3, 6–4 | |
2020 | Wesley Koolhof Nikola Mektić | Jürgen Melzer Pierre-Hugues Herbert | 2–6, 6–3, [10–5] | |
2021 | Turín | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut | Rajeev Ram Joe Salisbury | 6–4, 7–6(7–0) |
Přehled vítězů a finalistů
Dvouhra
Tituly | tenista | vítěz | finalista |
---|---|---|---|
6 | Roger Federer | 2003, 2004, 2006, 2007, 2010, 2011 (6) | 2005, 2012, 2014 (3) |
5 | Ivan Lendl | 1981, 1982, 1985, 1986, 1987 (5) | 1980, 1983, 1984, 1988 (4) |
Pete Sampras | 1991, 1994, 1996, 1997, 1999 (5) | 1993 (1) | |
Novak Djoković | 2008, 2012, 2013, 2014, 2015 (5) | 2016, 2018 (2) | |
4 | Ilie Năstase | 1971, 1972, 1973, 1975 (4) | 1974 (1) |
3 | Boris Becker | 1988, 1992, 1995 (3) | 1985, 1986, 1989, 1994, 1996 (5) |
John McEnroe | 1978, 1983, 1984 (3) | 1982 (1) | |
2 | Björn Borg | 1979, 1980 (2) | 1975, 1977 (2) |
Lleyton Hewitt | 2001, 2002 (2) | 2004 (1) | |
Alexander Zverev | 2018, 2021 (2) | ||
1 | Andre Agassi | 1990 (1) | 1999, 2000, 2003 (3) |
Jimmy Connors | 1977 (1) | ||
Àlex Corretja | 1998 (1) | ||
Nikolaj Davyděnko | 2009 (1) | 2008 (1) | |
Stefan Edberg | 1989 (1) | 1990 (1) | |
Gustavo Kuerten | 2000 (1) | ||
Andy Murray | 2016 (1) | ||
David Nalbandian | 2005 (1) | ||
Manuel Orantes | 1976 (1) | ||
Stan Smith | 1970 (1) | 1972 (1) | |
Michael Stich | 1993 (1) | ||
Guillermo Vilas | 1974 (1) | ||
Grigor Dimitrov | 2017 (1) | ||
Stefanos Tsitsipas | 2019 (1) | ||
Daniil Medveděv | 2020 (1) | 2021 (1) | |
0 | Arthur Ashe | 1979 (1) | |
James Blake | 2006 (1) | ||
Michael Chang | 1995 (1) | ||
Jim Courier | 1991, 1992 (2) | ||
David Ferrer | 2007 (1) | ||
Wojciech Fibak | 1976 (1) | ||
Juan Carlos Ferrero | 2002 (1) | ||
Vitas Gerulaitis | 1979, 1981 (2) | ||
Sébastien Grosjean | 2001 (1) | ||
Jevgenij Kafelnikov | 1997 (1) | ||
Carlos Moyà | 1998 (1) | ||
Tom Okker | 1973 (1) | ||
Mats Wilander | 1987 (1) | ||
Juan Martín del Potro | 2009 (1) | ||
Rafael Nadal | 2010, 2013 (2) | ||
Jo-Wilfried Tsonga | 2011 (1) | ||
David Goffin | 2017 (1) | ||
Dominic Thiem | 2019, 2020 (2) | ||
Čtyřhra
Tituly | tenista | vítěz | finalista |
---|---|---|---|
7 | Peter Fleming | 1978, 1979, 1980, 1981, 1982, 1983, 1984 | |
John McEnroe | 1978, 1979, 1980, 1981, 1982, 1983, 1984 | ||
5 | Bob Bryan | 2003, 2004, 2009, 2014, 2018 | 2008 |
4 | Daniel Nestor | 2007, 2008, 2010, 2011 | 1998, 2006 |
Mike Bryan | 2003, 2004, 2009, 2014 | 2008 | |
3 | Anders Järryd | 1985, 1986, 1991 | 1989, 1992 |
Rick Leach | 1988, 1997, 2001 | ||
2 | Todd Woodbridge | 1992, 1996 | 1993, 1994 |
Mark Woodforde | 1992, 1996 | 1993, 1994 | |
Max Mirnyj | 2006, 2011 | 2009, 2010 | |
Jacco Eltingh | 1993, 1998 | 1995 | |
Paul Haarhuis | 1993, 1998 | 1995 | |
Nenad Zimonjić | 2008, 2010 | 2005 | |
Stefan Edberg | 1985, 1986 | ||
Jonas Björkman | 1994, 2006 | ||
Henri Kontinen | 2016, 2017 | ||
John Peers | 2016, 2017 | ||
Pierre-Hugues Herbert | 2019, 2021 | 2018, 2020 | |
Nicolas Mahut | 2019, 2021 | 2018 | |
1 | Sherwood Stewart | 1976 | 1982, 1984 |
John Fitzgerald | 1991 | 1989, 1992 | |
Mark Knowles | 2007 | 1998, 2006 | |
Stan Smith | 1970 | 1977 | |
Tomáš Šmíd | 1987 | 1983 | |
Guy Forget | 1990 | 1986 | |
Sébastien Lareau | 1999 | 1996 | |
Alex O'Brien | 1999 | 1996 | |
Michaël Llodra | 2005 | 2003 | |
Fabrice Santoro | 2005 | 2003 | |
Arthur Ashe | 1970 | ||
Juan Gisbert | 1975 | ||
Manuel Orantes | 1975 | ||
Fred McNair | 1976 | ||
Bob Hewitt | 1977 | ||
Frew McMillan | 1977 | ||
Miloslav Mečíř | 1987 | ||
Jim Pugh | 1988 | ||
Jim Grabb | 1989 | ||
Patrick McEnroe | 1989 | ||
Jakob Hlasek | 1990 | ||
Jan Apell | 1994 | ||
Grant Connell | 1995 | ||
Patrick Galbraith | 1995 | ||
Jonathan Stark | 1997 | ||
Donald Johnson | 2000 | ||
Piet Norval | 2000 | ||
Ellis Ferreira | 2001 | ||
Marcel Granollers | 2012 | ||
Marc López | 2012 | ||
David Marrero | 2013 | ||
Fernando Verdasco | 2013 | ||
Jean-Julien Rojer | 2015 | ||
Horia Tecău | 2015 | ||
Jack Sock | 2018 | ||
Wesley Koolhof | 2020 | ||
Nikola Mektić | 2020 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku ATP World Tour Finals na anglické Wikipedii.
- ATP extends season-finale in London through 2020 with new title partner Nitto Denko Corporation [online]. London: Nitto ATP Finals, 25-05-2017 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- Andy Murray buoyed by support from the crowd in London [online]. 6 November 2013 [cit. 2013-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- Home | Barclays ATP World Tour Finals [online]. Atpworldtour.com, 2013-10-27 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- London Awarded 2009 ATP World Tour Finals. www.atptennis.com [online]. [cit. 2013-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-09.
- ATP finals to stay in London through 2015 [online]. [cit. 2012-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 08-11-2012. (anglicky)
- ATP World Tour Finals to be showcased in London till 2015 [online]. [cit. 2012-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 13-11-2012. (anglicky)
- ATP Confirms London As Host City Through 2018 As 2015 Season Finale Is Officially Launched [online]. ATP World Tour [cit. 2016-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ATP World Tour Finals to stay in London till 2020 under new title sponsor [online]. 25-05-2017. Dostupné online. (anglicky)
- ATP Extends Season-Ending Finale In London Through 2020 With New Title Partner Nitto Denko Corporation [online]. Association of Tennis Professionals (ATP), 25-05-2017. Dostupné online. (anglicky)
- Nadal Clinches Year-End No. 1 ATP Ranking For Fifth Time [online]. ATP Tour, Inc., 2019-11-14 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ATP agree $35 million deal for showpiece tournament [online]. 2008-06-18. Dostupné online. (anglicky)
- Barclays to end World Tour Finals sponsorship [online]. BBC News, 4-11-2015 [cit. 2015-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- Historical Stats | Nitto ATP Finals [online]. Nitto ATP Finals, 2021-09-01 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- NEWBERY, Piers. London to host World Tour Final [online]. 2007-07-03. Dostupné online. (anglicky)
- Turin To Host ATP Finals From 2021 To 2025, ATP Tour, Inc,
- ATP sets Double Challenge Cup for Jan. 29-Feb. 2 in Bangalore [online]. 2002-01-16 [cit. 2008-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-04. (anglicky)
Literatura
- Lichner, I. et al.: Malá encyklopedie tenisu. Praha : Olympia. 1985, ss. 161–165
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Turnaj mistrů na Wikimedia Commons
- Turnaj mistrů – oficiální stránka (anglicky)
- Turnaj mistrů na stránkách ATP Tour (anglicky)