Neuchâtel

Neuchâtel (česky Nový Hrad) je hlavní město švýcarského kantonu Neuchâtel. Samotné město leží na Neuchâtelském jezeře ve frankofonní části Švýcarska. Počet obyvatel je přibližně 32 600. Město leží ve frankofonní části Švýcarska a právě Francouzi tvoří většinu obyvatel a to přesto, že město bývalo v minulosti známo i pod svým německým názvem Neuenburg, protože až do roku 1848 byl kanton Neuchâtel v personální unií s Pruskem. V prosinci roku 2019 se zde konalo mistrovství světa ve florbalu žen.

Neuchâtel (Nový Hrad)
Neuchâtel
Zámek Neuchâtel

znak
Poloha
Souřadnice46°59′ s. š., 6°55′ v. d.
Nadmořská výška725 m n. m.
StátŠvýcarsko Švýcarsko
KantonNeuchâtel
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha18,05 km²
Počet obyvatel32 664 (2007)
Hustota zalidnění1 809,6 obyv./km²
Správa
StarostaAntoine Grandjean
Vznik1011
Oficiální webwww.neuchatelville.ch
PSČ2000
Označení vozidelNE
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Město leží na severozápadním břehu jezera Neuchâtel, několik kilometrů od Peseux a Saint-Blaise. Nad městem se strmě zdvíhá pohoří Jura, které je také známo jako Montagnes Neuchâteloises. Toto pohoří sahá až do Francie. V této oblasti se také nachází hlavní část švýcarského hodinářského průmyslu a to především ve městech La Chaux-de-Fonds a Le Locle. Hranici mezi Francií a Švýcarskem zde tvoří řeka Doubs, na které se nachází slavné vodopády Saut du Doubs a také lze poblíž vidět jezero Lac des Brenets.

Historie

V roce 1011 nechal burgundský vládce Rudolf III. postavit nový hrad na břehu jezera dnes známého jako Neuchâtelské jezero, který postavil pro svoji ženu Irmengarde. Již v roce 1214 je uznán za město. Následující tři století byla pro město dobou rozkvětu a prosperity. V roce 1530 byly měšťany uznány ideály reformace a město se stalo nedělitelné se svým okolím. Město bylo známo jako velice liberální. Pozdější vládci města se snažili rozhodnutí o akceptování reformace zrušit.

V roce 1707 po smrti kněžny Marie z Nemours připadlo knížectví Neuchâtel pruskému králi a braniborskému kurfiřtovi Fridrichovi I. a tím bylo v personální unii s Pruskem. Napoléon Bonaparte sesadil pruského krále Fridricha Viléma III. a na pozici neuchâtelského knížete dosadil svého náčelníka štábu Louise Alexandra Berthiera.

V roce 1814 bylo knížectví obnoveno Fridrichem Vilémem III. Ten o rok později povolil obyvatelům knížectví připojení do Švýcarské konfederace. Tak se Neuchâtel stal jediným členským státem Švýcarska mezi ostatními, který byl monarchií. Během místní mírové revoluce v roce 1848 se Neuchâtel přeměnil na republiku, král a kníže Fridrich Vilém IV. respektoval volbu obyvatel a nevyslal proti nim vojsko. V roce 1857 se nároků na Neuchâtel vzdal.

Osobnosti města

Partnerská města

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.