Pozemní síly Armády České republiky
Pozemní síly Armády České republiky (PozS AČR) představují pozemní vojsko české armády, jehož základem jsou dvě mechanizované brigády.[2] 7. mechanizovaná brigáda „těžkého typu“ je vyzbrojena pásovými bojovými vozidly (T-72, BVP-2), zatímco „střední“ 4. brigáda rychlého nasazení provozuje především kolovou techniku (Pandur II, LOV). Třetím manévrovým prvkem je budovaný výsadkový pluk.[3] Bojové jednotky doplňují jednotky bojové podpory a zabezpečení.
Pozemní síly Armády České republiky | |
---|---|
Znak Pozemních sil AČR | |
Země | Česko |
Vznik | 1. ledna 1993 |
Typ | pozemní vojsko |
Funkce | zajištění obrany České republiky a plnění mezinárodních závazků |
Velikost | 13 tisíc vojáků (v r. 2020)[1] |
Posádka | Velitelství pozemních sil, Žižkova kasárna, Olomouc |
Velitelé | genmjr. Ladislav Jung |
Nadřazené jednotky | Generální štáb AČR |
Účast | |
Války | Válka proti terorismu |
Pozemní síly byly od roku 2003 spolu s letectvem začleněny do Společných sil AČR. V roce 2013 došlo k obnovení samostatných velitelství pozemních a vzdušných sil.[4] Současným velitelem pozemních sil je od 1. ledna 2020 generálmajor Ladislav Jung.
Mezi hlavní úkoly pozemních sil patří vedení obranné a útočné bojové činnosti, ochrana komunikací, objektů a prostorů, udržování klidu a pořádku, ochrana civilního obyvatelstva při mírových a jiných operacích mimo území státu, posílení ochrany státní hranice, plnění úkolů ve prospěch Policie ČR a reakce na krizové situace v národním a aliančním rozsahu. Pozemní síly vysílají úkolová uskupení do mezinárodních operací NATO, EU nebo OSN.[5][6]
Historie
Z československé armády, jejíž výzbroj byla rozdělena v poměru 2:1 mezi Česko a Slovensko, vznikly 1. ledna 1993 dvě samostatné ozbrojené složky – Armáda České republiky (AČR) a Armáda Slovenské republiky.
Pozemní síly AČR byly od 1. prosince 2003 společně se vzdušnými silami součástí Společných sil AČR. K 1. červenci 2013 došlo na základě závěrů Bílé knihy o obraně k obnovení samostatného Velitelství pozemních sil a Velitelství vzdušných sil. Společné síly, resp. jejich velitelství, byly zrušeny 31. října 2013. Změny organizační struktury byly vyvolány snahou o úsporu zdrojů.[4]
1. července 2013 přešly Pozemní síly Armády České republiky na novou organizační strukturu v rámci reformy ozbrojených sil,[7] která k 1. prosinci 2013 transformovala několik brigád druhů vojsk na pluky. Tyto změny byly reakcí na redukci rozpočtu obrany. Z hlediska systému velení měla tato změna vést k úspoře počtů především v kategorii vyšších důstojníků.[8]
Domácí nasazení
Kromě obrany území je jedním z úkolů AČR a pozemních sil spolupráce v rámci Integrovaného záchranného systému. Při povodních v letech 1997, 2002, 2009, 2010 a 2013 se příslušníci pozemních sil podíleli na záchraně lidských životů a majetku i při následné likvidaci škod způsobených povodněmi.[5] Vojáci jsou také nasazováni k ostraze hranic či vybraných objektů při různých mimořádných událostech.
Zahraniční nasazení
Česká republika je (mimo jiné) členem Organizace spojených národů, Severoatlantické aliance, Evropské unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Na základě smluvních závazků k těmto mezinárodním organizacím, případně na bázi bilaterálních dohod, se čeští vojáci účastní zahraničních operací. Jednalo se například o mise ve státech bývalé Jugoslávie – IFOR, SFOR či KFOR, nasazení ve válce v Iráku a Afghánistánu, misi EUTM v Mali, účast v mírových silách OSN nebo vysílání vojenských pozorovatelů.
Technika a výzbroj
Pozemní síly AČR jsou vyzbrojeny několika typy pěchotních zbraní domácí i zahraniční výroby. Starší modely, které byly zavedeny do výzbroje československé armády, jsou postupně vyřazovány. Například samopaly vz. 58 byly u bojových jednotek nahrazeny útočnými puškami CZ 805 BREN, resp. jejich druhou generací BREN 2, kulomety UK vz. 59 novými FN MINIMI ráže 7,62 x 51 mm NATO a pistole vz. 82 zbraněmi CZ 75 SP-01 Phantom.[9][10] Ve výzbroji pěších či mechanizovaných jednotek se stále nacházejí i zbraně sovětské či ruské výroby, jako pancéřovky RPG-7, odstřelovací pušky Dragunov (podle velitele 4. brn budou nahrazeny puškami BREN 2 BR),[11] automatické granátomety AGS-17 nebo protitankové řízené střely 9K113 Konkurs.
Obrněná vozidla jsou dílem československé výroby podle sovětského vzoru – tanky T-72, bojová vozidla pěchoty BVP-2 či speciální vozidla na podvozku OT-90 a BVP-1, dílem západního původu – v Česku se licenčně vyráběly např. rakouské Pandury. Nákladní automobily jsou převážně od společnosti Tatra, osobní terénní vozidla jsou hlavně typu UAZ-469 a Land Rover Defender.
Druhy vojsk
Pozemní síly Armády České republiky se dělí na několik druhů vojsk a služeb. Jedná se o vojsko mechanizované, výsadkové, ženijní a chemické, dále o dělostřelectvo, logistiku a zpravodajské zabezpečení.[12] Vševojskové útvary AČR byly od roku 2003 nahrazeny útvary odbornými, což bylo odůvodněno potřebou efektivnějšího výcviku jednotlivých druhů vojsk. Pro národní a mezinárodní cvičení či bojové nasazení jsou sestavovány modulární jednotky, tzv. úkolová uskupení – brigádní (BÚU), praporní a rotní. BÚU jsou vytvářena na základě 4. brigády rychlého nasazení nebo 7. mechanizované brigády a doplněna o jednotky dalších druhů vojsk a služeb.[13]
Mechanizované vojsko
Mechanizované vojsko se vyznačuje vysokou mobilitou, účinnou palebnou silou a odolností, což mu umožňuje působit proti obrněným cílům ve dne i v noci v širokém spektru operací. Podle „Koncepce výstavby Armády České republiky 2030“ (KVAČR 2030) bude schopné zasazovat úkolové uskupení do velikosti brigádního úkolového uskupení.[12]
7. mechanizovaná brigáda je určena k nasazení do operací kolektivní obrany v souladu s požadavky obranného plánování NATO. Tvoří ji 71. a 72. mechanizovaný prapor s bojovými vozidly pěchoty BVP-2, 73. tankový prapor s hlavními bojovými tanky T-72M4 CZ a T-72M1 a 74. mechanizovaný prapor, který by měl obdržet nová bojová vozidla pěchoty.[14]
4. brigáda rychlého nasazení je podle KVAČR 2030 budována s výhledem přechodu na brigádu středního typu.[12] Po vyčlenění a rozšíření 43. výsadkového praporu na pluk je brigádě podřízen 41. a 42. mechanizovaný prapor s KBVP Pandur II a 44. lehký motorizovaný prapor, který je vybaven především LOV Iveco.[11]
- T-72M4 CZ
- BVP-2
- Pandur II
Výsadkové vojsko
Výsadkové vojsko je schopné zasazovat osoby, techniku a materiál vzdušným výsadkem a vysílat výsadková úkolová uskupení. Od října 2020 je tvořeno výsadkovým plukem.[12]
43. výsadkový pluk je určen k provádění vzdušně-výsadkových i aeromobilních operací (tj. zasazení vrtulníky). Jednotka působí jako národní síla okamžité reakce a nadále splňuje závazek České republiky vůči NATO na bojovou připravenost lehkého výsadkového praporu (Airborne Light Infantry Battalion).[15]
- Výsadkář
- Tým Carl Gustav
Dělostřelectvo
Dělostřelectvo je hlavním druhem palebné podpory, kterou poskytuje převážně ostatním druhům vojsk, resp. úkolovým uskupením pozemních sil. Disponuje samohybnými dělostřeleckými a minometnými zbraňovými systémy a prostředky dělostřeleckého průzkumu ke zjišťování cílů a hodnocení výsledků palby.[12]
13. dělostřelecký pluk je tvořen 131. a 132. dělostřeleckým oddílem, které jsou vyzbrojeny 152mm samohybnými kanónovými houfnicemi vz. 77 DANA, průzkumnými systémy LOS a LOV-Pz, baterií STAR[pozn. 1] s dělostřeleckými radiolokátory Arthur a průzkumnými a pozorovacími komplety Sněžka, a dalšími jednotkami.[16] V červnu 2020 se začalo vyjednávat o nákupu 52 francouzských houfnic CAESAR 8x8, které mají ve výzbroji nahradit houfnice DANA.[17]
Minometné baterie 71. a 72. mechanizovaného praporu jsou vyzbrojeny 120mm taženými minomety vz. 82 PRAM-L, u 72. mpr i 120mm samohybnými minomety vz. 85 PRAM-S.[18]
- LOV-Pz
- ShKH vz. 77
- ShM vz. 85
Ženijní vojsko
Ženijní vojsko přispívá k zajištění pohybu a ochrany vlastních jednotek, omezení pohybu protivníka a zajištění všeobecné ženijní podpory organickými ženijními jednotkami a úkolovými uskupeními. Ženisté disponují prostředky a materiálem k úpravě a údržbě cest a letišť, zřizování průchodů v zátarasech, likvidaci improvizovaných výbušných zařízení, překonávání vodních překážek, zřizování výbušných a nevýbušných zátarasů, budování ochranných staveb, těžbě a úpravě vody a záchranným pracím.[12] Ženijní vojsko podporuje IZS za účelem plnění humanitárních úkolů civilní ochrany.[19]
15. ženijní pluk sestává ze tří ženijních praporů (151., 152. a 153.), centra technické a informační podpory, prvku posádkové podpory, provozní čety a velení a štábu.[19] Ženijními jednotkami disponují také jednotlivé prapory 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády.[13]
- Ženista z 42. mpr
- JCB 4CX
- Pontonová mostová souprava [pozn. 2]
Chemické vojsko
Chemické vojsko poskytuje ochranu proti ZHN (zbraním hromadného ničení), chemické zabezpečení vojsk, bojovou podporu jednotek úkolových uskupení a pravidelný příspěvek do mnohonárodního úkolového uskupení Sil rychlé reakce NATO. Monitorovací činnost v návaznosti na armádní radiační monitorovací síť je v rámci civilně‑vojenské spolupráce koordinována se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.[12]
31. pluk radiační, chemické, biologické ochrany zabezpečuje radiační, chemický a biologický průzkum, odběr vzorků a laboratorní analýzu, varování o napadení ZHN a úniku jiných toxických látek. Provádí dekontaminaci osob, techniky, materiálu, terénu, terénních objektů. Zabezpečuje základní zdravotnické a lékařské ošetření osob zasažených ZHN.[20] Podřízenými jednotkami jsou 311. a 312. prapor radiační, chemické, biologické ochrany a 314. centrum výstrahy zbraní hromadného ničení.
Logistika
Logistika poskytuje logistické zabezpečení v celém spektru činností AČR a ministerstva obrany (MO). Podle úrovně operačního použití se logistika člení na 1. až 4. úroveň.[21]
- 1. úroveň: u pozemních sil organické jednotky logistiky působící ve prospěch praporů a oddílů
- 2. úroveň: u pozemních sil prapory logistiky zabezpečující brigádní úkolová uskupení
- 3. úroveň: prapor podpory nasaditelných sil
- 4. úroveň: zabezpečována z území ČR sekcí logistiky MO s využitím stacionárních zařízení a schopností národního hospodářství
14. pluk logistické podpory je určen k provádění přípravy, plánování, řízení a organizaci logistického zabezpečení pozemních sil při jejich rozvinutí a plnění úkolů mimo území republiky. Pluk logisticky zabezpečuje operace do velikosti brigádního úkolového uskupení bez potřeby mobilizace zdrojů a záloh. Kromě velitelské roty se skládá z 141. a 143. zásobovacího praporu a 142. praporu oprav.[22]
- Tatra 815 8x8 STEELBRO
- Tatra 815-2 Multilift Mk.IV
Zpravodajské zabezpečení
Zpravodajské zabezpečení AČR zahrnuje schopnosti v oblastech zpravodajství, průzkumu, elektronického boje (EB), geografického a hydrometeorologického zabezpečení. Síly a prostředky zpravodajského zabezpečení jsou vyčleňovány do úkolových uskupení pro podporu rozhodovacího procesu velitelů.
Zpravodajství provádí vyhodnocování vstupních dat od senzorů s využitím databázových souborů propojených s aliančními partnery. Průzkum poskytuje data a informace o cílech. Pro podporu taktické a operační úrovně velení a řízení se používají bezpilotní prostředky.
Síly a prostředky EB jsou rozvíjeny k vedení nepřetržitého skrytého rádiového a radiotechnického průzkumu, zjišťování všech druhů radiolokátorů, identifikačních prostředků a navigačních zařízení,[23] elektronické ochraně vlastních vojsk, rušení protivníka, monitorování elektronické situace, zjišťování příznaků možného ohrožení, vytváření obrazu o situaci ve vzdušném prostoru a vedení databáze cílů.[24]
53. pluk průzkumu a elektronického boje se skládá z hlavních organizačních celků, kam patří velení a štáb pluku, Centrum Intelligence Surveillance and Reconnaissance (ISR) a jednotlivé prapory – 102. průzkumný prapor, 532. prapor elektronického boje a 533. prapor bezpilotních systémů.[24]
- Průzkumná skupina 102. pzpr
- MPRS II
- PrTA MKEB
- Bezpilotní letoun ScanEagle
Struktura
Velitelství pozemních sil
Taktickou úroveň velení a řízení zajišťuje Velitelství pozemních sil, které plánuje, řídí a organizuje přípravu sil a prostředků.[1] Struktura pozemních sil zahrnuje bojové síly, síly bojové podpory a síly bojového zabezpečení.[25]
Bojové síly
Síly bojové podpory
- 13. dělostřelecký pluk (Jince)
- 131. dělostřelecký oddíl (Jince)
- 132. dělostřelecký oddíl (Jince)
- 15. ženijní pluk (Bechyně)
- 151. ženijní prapor (Bechyně)
- 152. ženijní prapor (Bechyně)
- 153. ženijní prapor (Olomouc)
- 31. pluk radiační, chemické, biologické ochrany (Liberec)
- 311. prapor radiační, chemické, biologické ochrany (Liberec)
- 312. prapor radiační, chemické, biologické ochrany (Liberec)
- 314. centrum výstrahy zbraní hromadného ničení (Hostivice - Břve)
- 53. pluk průzkumu a elektronického boje (Opava)
- 532. prapor elektronického boje (Opava)
- 533. prapor bezpilotních systémů (Prostějov)
- 102. průzkumný prapor (Prostějov)
Síly bojového zabezpečení
- 14. pluk logistické podpory (Pardubice)
- 141. zásobovací prapor (Pardubice)
- 142. prapor oprav (Klatovy)
- 143. zásobovací prapor (Lipník nad Bečvou)
Organizace malých jednotek
Uvedená organizace mechanizovaných jednotek vychází (s menšími úpravami) ze sovětské, v níž 3 bojová vozidla pěchoty (BVP) tvořila četu a tři čety rotu, která měla celkem 10 BVP (1 pro velitele roty). Podle zdroje z roku 2019 AČR chystá kromě pořízení nových pásových bojových vozidel pěchoty také přechod na „západní“, tzv. „čtyřkovou“ organizaci se 4 BVP na četu – velitel čety má nově disponovat vlastním BVP.[26]
Mechanizovaná četa
Mechanizovanou četu, která má „tabulkově“ 31 vojáků a 3 bojová vozidla pěchoty BVP-2, tvoří:
- velitel čety,
- zástupce velitele čety,
- 2 specialisté ISR,[pozn. 3]
- 3x mechanizované družstvo po 9 vojácích a 1 BVP-2.[26]
Mechanizované družstvo je nejmenší taktická jednotka, která plní bojové úkoly zpravidla v sestavě čety, výjimečně i samostatně. Skládá se z roje (výsadku) a osádky bojového vozidla pěchoty.[27]
Mechanizované družstvo BVP-2 (2008)[28] | Mechanizované družstvo BVP-2[27] | Mechanizované družstvo KBVP Pandur II[27] | Mechanizované družstvo BVP-2 (2019)[26] |
---|---|---|---|
velitel družstva | velitel družstva | velitel osádky | velitel družstva |
střelec-operátor | střelec-operátor | střelec-operátor | střelec-operátor |
starší řidič | řidič | řidič | starší řidič |
velitel roje | velitel roje | velitel družstva | velitel roje |
kulometník | střelec z kulometu | střelec z kulometu | střelec |
pancéřovník | střelec z ruční protitankové zbraně | střelec z ruční protitankové zbraně | pancéřovník |
pomocník pancéřovníka | střelec z útočné pušky | střelec z útočné pušky | pomocník pancéřovníka |
střelec | střelec z útočné pušky | střelec z útočné pušky | starší střelec |
odstřelovač | střelec z odstřelovací pušky | střelec z odstřelovací pušky | starší střelec |
Četa lehké motorizované pěchoty
Pěchota 44. lehkého motorizovaného praporu je převážena lehkými obrněnými vozidly LOV Iveco. Základní samostatnou manévrovou jednotkou je četa 20 vojáků se 4 vozidly LOV 50B, která se dělí na dvě družstva.[29]
LOV 50B | LOV 50B |
---|---|
| |
LOV 50B | LOV 50B |
|
|
Výsadková četa
Výsadkové družstvo převážené vozidlem Land Rover Defender 130 Kajman se skládá ze 6 vojáků:
- Sekce A (Alfa)
- velitel družstva
- kulometník
- střelec
- Sekce B (Bravo)
- zástupce velitele družstva
- řidič
- odstřelovač
Výsadkovou četu tvoří tři družstva a „tým Carl Gustav“ (obsluha bezzákluzové protitankové zbraně).
Odkazy
Poznámky
- z angl. Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance – sledování, zjišťování cílů a průzkum
- Na snímku přepravník pobřežního dílu (Tatra 815) s připojeným přívěsem SP-5 na vlečný motorový člun MO-634.
- z angl. Intelligence, Surveillance and Reconnaissance – zpravodajství, sledování a průzkum
Reference
- DVOŘÁKOVÁ, Magdalena. Velitelství pozemních sil se stěhuje z Prahy do Olomouce [online]. army.cz, 2020-05-28 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online.
- Dlouhodobý výhled pro obranu 2030. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2015. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-25. ISBN 978-80-7278-666-4. Kapitola POZEMNÍ SÍLY, s. 13.
- ‚Nejtěžší klacek‘ budeme mít vybavený do roku 2025, řekl o přezbrojení 7. mechanizované brigády Kopecký. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-06-22 [cit. 2020-06-14]. Dostupné online.
- FEDORKOVÁ, Jolana. V Olomouci se s vojáky rozloučil velitel vzdušných sil [online]. www.acr.army.cz, 2013-05-06 [cit. 2013-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-16.
- FEDORKOVÁ, Jolana. Pozemní síly [online]. www.acr.army.cz, rev. 2013-05-08 [cit. 2013-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22.
- Velitelství pozemních sil [online]. acr.army.cz, rev. 2015-11-04 [cit. 2015-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- RŮŽIČKOVÁ, Jana. Generál Pavel provedl „první výkop“ v nové organizační struktuře armády [online]. www.acr.army.cz, 2013-07-01 [cit. 2013-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03.
- Představujeme novou organizační strukturu Armády ČR. ATM. Roč. 45, čís. 12/2013, s. 2. ISSN 1802-4823.
- Zbraně a prostředky [online]. www.acr.army.cz [cit. 2013-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-10.
- GROHMANN, Jan. MINIMI - nový standardní kulomet pro Armádu České republiky. Armádní noviny [online]. 2012-01-15 [cit. 2013-05-30]. Dostupné online.
- PIVOŇKA, Michal. Josef Trojánek: Tah na bránu charakterizuje 4. brigádu rychlého nasazení asi nejlépe. CZDEFENCE.cz [online]. 2020-06-18 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online.
- Koncepce výstavby Armády České republiky 2030. Redakce Milena Krejsová. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2019. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-13. Kapitola Pozemní síly, s. 17.
- ROLENEC, Ota. Použití ženijních jednotek v soudobých operacích při podpoře pohybu brigádního úkolového uskupení [online]. Univerzita obrany [cit. 2020-06-10]. Dostupné online.
- Určení 74. mechanizovaného praporu [online]. 74mpr.army.cz [cit. 2020-06-14]. Dostupné online.
- PIVOŇKA, Michal. Ivo Zelinka: Pro rozvoj AČR bylo dlouhodobé nasazení v Afghánistánu naprosto určující. CZDEFENCE.cz [online]. 2020-06-01 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online.
- 13. dělostřelecký pluk „JASELSKÝ“ [online]. 13dp.army.cz [cit. 2020-06-10]. Dostupné online.
- GROHMANN, Jan. Houfnice CAESAR pro Armádu České republiky [online]. Armádní noviny [cit. 2020-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-28.
- Útvary brigády [online]. 7mb.army.cz [cit. 2020-06-10]. Dostupné online.
- O nás – 15. ženijní pluk Generála Karla Husárka [online]. zenijnipluk.army.cz [cit. 2020-06-14]. Dostupné online.
- O nás 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany [online]. 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany [cit. 2020-06-14]. Dostupné online.
- KVAČR 2030, str. 22
- 14. pluk logistické podpory [online]. 14plogp.army.cz [cit. 2020-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-14.
- KVAČR 2030, str. 21
- O nás - organizační struktura 53. pPzEB [online]. 53. pluk průzkumu a elektronického boje [cit. 2020-06-14]. Dostupné online.
- VELITELSTVÍ POZEMNÍCH SIL AČR [online]. acr.army.cz, rev. 2020-05-28 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online.
- GROHMANN, Jan. Armáda ČR hledá nové BVP: Velikost výsadku. Armádní noviny [online]. 2019-05-15 [cit. 2020-06-11]. Dostupné online.
- HOLENDA, Bohumil. Charakteristika mechanizovaného družstva [online]. Univerzita obrany [cit. 2020-06-13]. Datum vydání neuvedeno. Projekt CZ.1.07/2.2.00/28.0326 byl realizován od 26. června 2013 do 30. září 2015. Dostupné online.
- ROVENSKÝ, Dušan. Palebný tým – základní organizační prvek pěších družstev moderních armád. Vojenské rozhledy. 2008, roč. XVII. (XLIX.), čís. 4, s. 123–136. ISSN 1210-3292.
- ZETOCHA, Karel. Bojové použití lehké pěchoty: taktika s LOV Iveco. S. 85–106. Vojenské rozhledy [online]. Univerzita obrany, 2018 [cit. 2020-06-03]. Čís. 1, s. 85–106. Dostupné online. ISSN 2336-2995.
Literatura
- Koncepce výstavby Armády České republiky 2030. Odpovědný redaktor Milena Krejsová. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2019. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-13.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pozemní síly Armády České republiky na Wikimedia Commons
- Velitelství pozemních sil
- 4. brigáda rychlého nasazení Žatec Archivováno 20. 9. 2013 na Wayback Machine
- 7. mechanizovaná brigáda Hranice Archivováno 2. 3. 2014 na Wayback Machine