Zahraniční mise českého letectva

Pomník českým letcům z SFOR

Letecká jednotka AČR se podílela na misích IFOR, SFOR a SFOR II v Bosně a Hercegovině.[1] V průběhu operace IFOR působily na území bývalé Jugoslávie osádky vrtulníků Mi-17, letounů An-26 a L-410, které plnily především úkoly spojené s přepravou osob a materiálu. Podílely se také na průzkumu a monitorování území ve prospěch mnohonárodních sil.[3]

Znak mise MFO na Sinajském poloostrově

Vzdušné síly AČR se na základě rozhodnutí Senátu Parlamentu České republiky zapojily do mezinárodní mise Multinational Force and Observers (MFO) na Sinajském poloostrově. Cílem této mise, která vznikla v roce 1982 z iniciativy Spojených států, Izraele a Egypta, je kontrolovat dodržování bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem z roku 1979. V současnosti se mise MFO účastní příslušníci ozbrojených sil třinácti států (od roku 2009 též štábní důstojníci AČR), kteří zajišťují spojení mezi egyptskou a izraelskou armádou. V červnu 2013 vzneslo vedení MFO požadavek na vyslání českého transportního letounu C-295M, protože americké letectvo ukončilo na začátku října provoz strojů C-23B Sherpa na Sinaji a dočasná náhrada v podobě letounů C-12 Huron nevyhovovala z hlediska kapacity a dlouhodobého nasazení. Letecký kontingent Vzdušných sil AČR tvoří dvě letové posádky a skupina technické údržby z 24. základny dopravního letectva v Praze-Kbelích, personál mise se střídá zhruba po půl roce a průběžně se budou střídat také letouny C-295M.

Parlament odsouhlasil mandát jednotky v trvání od 1. listopadu 2013 do 31. prosince 2014, přičemž podléhá mezinárodnímu velení mise MFO a je umístěna na základně v tzv. severním campu El Gorah. Hlavním úkolem letounu C-295M je letecká přeprava osob a materiálu mezi El Gorahem a letištěm Šarm aš-Šajch, včetně zajištění spojení mezi Káhirou a Tel Avivem. Další činností jsou monitorovací lety s pozorovateli na palubě, kteří ze vzduchu dohlížejí na dodržování ustanovení mírové smlouvy. Česká jednotka je rovněž schopná působit ve prospěch letecké pátrací a záchranné služby SAR (Search and Rescue) nebo při přepravě nemocných a raněných osob.[11] Kontingent vzdušných sil pokračoval ve své činnosti na Sinaji i v roce 2015, přičemž 17. května převzala operační úkol již čtvrtá letecká jednotka.[12]

Gripen 211. taktické letky nad Islandem

Úkolové uskupení vzdušných sil Air Policing 2014, Island zajišťovalo takzvaný Air Policing, tedy ochranu vzdušného prostoru členského státu NATO. Island nemá vlastní ozbrojené síly (disponuje pouze pobřežní stáží, radarovými systémy a speciální jednotkou pro krizové události), proto se v této misi pravidelně střídají letouny ostatních členů aliance. Cestou na Island české vojenské letouny historicky poprvé tankovaly za letu v operačním režimu, přičemž využívaly tanker KC-767 italského letectva. Velitelem kontingentu 75 vojáků (převážně příslušníků 21. základny taktického letectva v Čáslavi, resp. 211. taktické letky) a 5 letounů JAS-39 Gripen na letišti v Keflavíku byl plukovník gšt. Ing. Martin Nezbeda. Nepřetržitou hotovost v rámci aliančního systému NATINAMDS začala jednotka držet 15. října 2014, ukončení mise bylo plánováno na začátek prosince. Vzdušné síly tak opět držely hotovostní systém ve dvou zemích zároveň, v České republice a na Islandu, obdobně jako v letech 2009 a 2012, kdy kromě domácí hotovosti zajišťovalo české letectvo také vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska.[13][14][15] České Gripeny odletěly z Keflavíku 4. prosince, přesun zbývající části kontingentu probíhal až do 7. prosince. Celkový nálet jednotky během nasazení ve vzdušném prostoru Islandu se pohyboval kolem 150 hodin.[16]

České Gripeny se na Island vrátily létě 2015 v rámci tzv. Úkolového uskupení ASICIPPN II.[pozn. 1] Nasazení schválila vláda dne 3. července 2015 v reakci na požadavek NATO. Na Islandu mělo být původně nasazeno kanadské letectvo, ale to bylo momentálně plně vytíženo operací Inherent Resolve proti Islámskému státu. Mezi 20. do 24. červencem proto proběhl přesun kontingentu pěti Gripenů a sedmi desítek vojáků (včetně osmi pilotů) české armády do Keflavíku. Délka plnění operačního úkolu byla stanovena na období 29. července až 25. srpna 2015.[17] České stíhací letouny mají být na Islandu znovu nasazeny v roce 2016.[18]