Jince

První důkazy o existencič člověka na území Jinec pocházejí z mladší doby kamenné. Nejednalo se však ještě o osídlení trvalejšího charakteru. To je spojeno až s dobou bronzovou, kdy na Plešivci fungovalo hradiště. Po keltském osídlení z doby laténské zůstaly na území důkazy o existenci primitivních pecí na zpracování železné rudy. Ta zde byla dobře dostupná, protože se nenacházela ve velkých hloubkách. Listina krále Václava IV. z roku 1390 zmiňuje práva, která panovník udělil ve dvěma šlechticům na zpracování železa na Jinecku.

Pec Barbora

Otisky trilobitů nalezených na území přírodní památky Vinice

Zdejší lesy poskytovaly palivo pro dřevouhelné pece, řeka Litavka poháněla kromě mlýnů také hamry. Jince několikrát změnily majitele, zpracování železa se však věnovali všichni [4]. Důležitou úlohu v této oblasti sehrál hrabě Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna, který zakoupil Jinecké panství v roce 1806 a vybudoval zde dřevouhelnou pec Barboru. Zde se vyráběly např. litinové hlavně a dělové koule, ale také nádobí, kamna, apod. Důležitou součást výrobního řetězce tvořily také veřtaty, což byly domácí dílny na výrobu různých hřebů a cvočků. Právě s nimi se také můžeme setkat na znaku Jinec. Zdejší naleziště rudy však nebyla tolik bohatá, a tak zpracování železa postupně oslabovalo, až úplně zaniklo. Poslední podnik na zpracování železa byl v Jincích založen Františkem Homolkou v roce 1925, který se zabýval výrobou za pomoci lisů a ražení. Tato továrna zanikla v roce 1940.

Kasárna vznikla v Jincích v roce 1924, když se v Brdech začala budovat dělostřelecká střelnice. Založení této střelnice ovlivnilo novodobou tvář Jinec asi nejvíc. S jejich vznikem byl spojen příliv obyvatel do Jinec a také stavební činnost, ať už jsou to původní budovy kasáren s hrázděným zdivem, nebo sídliště pro ubytování nově příchozích vojáků. Příchod armády znamenal rozšíření obce, ale také pomoc vojáků v zimě popřípadě při jarních povodních. Po profesionalizaci armády došlo k přemístění některých útvarů a postupné rekonstrukci některých vojenských budov. Se vznikem střelnice jsou však i spojeny některé negativní stránky, například omezený přístup do brdských lesů, na druhé straně byla příroda ve vojenském prostoru lépe chráněna proti negativním důsledkům turistického ruchu. V roce 2007 byl vojenský prostor Brdy spojován především s umístěním protiraketového radaru.

Zřejmě nejstarším důkazem o existenci života na území Jinec jsou trilobiti a s jedním se setkáme i na jineckém znaku. Nejčastějším druhem je prvohorní Ellipsocephalus hoffi. S tímto faktem je zapotřebí spojit jméno Joachima Barranda, který zde v 19. století prováděl své výzkumy a především díky němu se Jince dostaly do celosvětového povědomí, jako součást geologického útvaru nesoucího název Barrandien. V Jincích můžeme najít trilobity na stráni Vinice a na vrchu Vystrkov, dnes již však v poměrně omezeném množství, protože obě místa se stávají častým cílem hledačů trilobitů, kteří je prodávají i do ciziny. Nelegální těžba zkamenělin představuje pro tato území významné ohrožení.

Městys Jince se skládá ze čtyř částí ležících na čtyřech katastrálních územích:

• Jince (k. ú. Jince, malá část Jince v Brdech)
• Běřín (k. ú. Běřín)
• Rejkovice (k. ú. Rejkovice)
• Velcí (k. ú. Jince v Brdech)

K městysu náleží i osady Kopáčov, Evženov a Královky.

V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Jince v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014.[5] Toto území má rozlohu 21,561252 km² a je zde evidováno 11 budov s adresami, v tom 4 obydlené byty a 3 obyvatelé.[6] Na připojeném území se mimo jiné nachází posádkové cvičiště Jince.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[7]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
• 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
• 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[8]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[9]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[10]
• 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[11]
• 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
• 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Kulturní život v Jincích není zrovna na výši, tedy alespoň oproti minulosti. Dříve místní škola pořádala akademie, na kterých měli šanci se prezentovat i místní občané, akce takového formátu v Jincích chybí. V obci také fungovala řada spolků a občanských sdružení, zřejmě nejzajímavější byl spolek okrasný, který se staral o kulturní vzhled obce, jemu Jince vděčí za svou zeleň. Většina spolků se však již rozpadla a nefunguje už ani jedno ze dvou kin. O kulturní život v obci se stará kulturní středisko, které organizuje koncerty, sbírky, výstavy a zájezdy. Středisko vydává místní zpravodaj a funguje při něm také obecní knihovna.

V Jincích se také nacházela dvě významnější léčebná zařízení. Prvním bylo sanatorium Josefa Šírka zaměřené na léčbu plicních chorob, které svou činnost zahájilo v roce 1932, dnes již nefunguje (budova sanatoria je od konce roku 2008 znovu otevřena a zrekonstruována, ale neslouží dále k původním účelům). Druhým zařízením jsou lázně Jana Mosera, které později fungovaly jako školní jídelna. Pro Jince je osoba doktora Mosera poměrně důležitá. Nejdříve zde působil jako obvodní lékař a později jako člen obecní rady. Napomohl založit např. zdejší tělovýchovný oddíl, nebo sbor dobrovolných hasičů, který paradoxně nedokázal zabránit požáru jeho lázní.

Viklan

Na vrchu Plešivec se nachází pozůstatky plešiveckého hradiště z doby bronzové. Na vrcholu je tzv. Čertova kazatelna. Jedná se o skalní plošinu, ze které je nádherný výhled na VVP Brdy. Plešivec je také opředen řadou pověstí, které určitě stojí za nastudování, abyste mohli plně vychutnat atmosféru tohoto místa. Je důležité zmínit, že hora má dva vrcholy, tzv. Malou a Velkou skálu. Při cestě na vrchol můžete ještě navštívit Viklan a Plešivecké jezírko (Smaragdové jezírko). Plešivec je také častým cílem trampů.

Zámek (stav 2011)

Tvář obou těchto staveb byla poznamenána zřejmě nejvíce stavební činností rodu Vratislavů z Mitrovic, který vlastnil jinecké panství od v letech 1648–1806. Dochovaný zděný kostel svatého Mikuláše nahradil starší dřevěnou stavbu.

Jinecký zámek vznikl přestavbami středověké tvrze nejprve v renesančním a později barokním slohu. Rod Vratislavů se však neúnosně zadlužil a byl nucen panství prodat. Nový pán Rudolf Vrbna již toto sídlo nepoužíval a tak bylo postupně využíváno jako byty nebo učebny, až později bylo přestavěno na pivovar. V dnešní době chátrá.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jince na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky