44. lehký motorizovaný prapor
44. lehký motorizovaný prapor „Generála Josefa Ereta“ sídlící v Jindřichově Hradci je součástí 4. brigády rychlého nasazení (4. BRN) Armády České republiky. Prapor vznikl pod velením podplukovníka Romana Náhončíka 1. dubna 2008 (činnost zahájil 1. října 2008) a nahradil svého předchůdce, 153. záchranný prapor Jindřichův Hradec.[1]
44. lehký motorizovaný prapor | |
---|---|
Hlavním vozidlem praporu je vozidlo Iveco LMV | |
Země | Česko |
Vznik | 1. dubna 2008 |
Typ | prapor pozemního vojska |
Funkce | doprovod konvojů boj v zastavěných oblastech boj v horách |
Posádka | Jindřichův Hradec |
Čestný název | Generála Josefa Ereta |
Nadřazené jednotky | 4. brigáda rychlého nasazení |
Insignie | |
Znak |
Úkoly a nasazení
Hlavním úkolem jednotky je zejména doprovod konvojů, boj v zastavěných oblastech a boj v horách. Ve výzbroji praporu se nacházejí vozidla Tatra T810, Iveco LMV[1] a také několik vozidel Pandur II.
Za dobu své dosavadní existence se mnoho příslušníků vystřídalo v zahraničních misích v Afghánistánu - Provinční rekonstrukční tým, OMLT (Operational Mentoring and Liaison Team, Operační výcvikový a styčný tým), MAT (Military Advisory Team, Vojenský poradní tým), nebo také v 7. ÚU EUTM – Mali (European union training mission).
Znak praporu
Na třešňově červeném, pětiúhelníkovém štítě s modro-žlutě (zlatě) polceným lemem jsou položeny dvě zkřížené pušky s nasazenými bodáky v přirozených barvách. Znak odkazuje barvou lemu na sídlo jednotky kde byla založena - tradiční posádkové město Jindřichův Hradec.
Zkříženými puškami (symbolicky podobnými československým puškám vz. 24) a barvou štítu (třešově červená - tradiční barva pěchoty) odkazuje znak na tradice pěších jednotek československé armády.
Čestný název
Dne 29. dubna 2011 podepsal prezident České republiky Václav Klaus dekret, kterým se od 8. května 2011 propůjčil 44. lehkému motorizovanému praporu (44. lmpr.) 4. brigády rychlého nasazení[2] v Jindřichově Hradci čestný název generála Josefa Ereta.[3][4] Z rukou prezidenta Václava Klause převzal 8. května 2011 na Vítkově v Praze zástupce velitele 44. lmpr. praporovou stuhu, která je nedílnou součástí bojového praporu této jednotky.[3] Dne 16. listopadu 2011 v Žižkových kasárnách v Jindřichově Hradci došlo k předání a svěcení bojového praporu 44. lehkého motorizovaného praporu generála Josefa Ereta. Slavnostní ceremonie se uskutečnila v bývalém sídle Pěšího pluku 29 „plukovníka Josefa Jiřího Švece“ v Jindřichově Hradci, jemuž plukovník Josef Eret v roce 1938 velel.[3]
Reference
- 44. lehký motorizovaný prapor [online]. Velitelství 4. brigády rychlého nasazení [cit. 2016-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-20.
- STOJAN, Jaroslav, Ing.; LANZENDORF, Marek; JEDLIČKA, František, Ing. Hrob Josef Eret (Brig. gen. JOSEF ERET *30.10.1892 +15.3.1973); [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2015-06-18 [cit. 2022-04-28]. Centrální evidence válečných hrobů: není evidován; hřbitov u kostela Nejsvětější trojice a sv. Šimona a Judy v Dýšině u Plzně. Dostupné online.
- SVITÁK, Miroslav; VAŇOUREK, Martin. Brigádní generál Josef Eret [online]. web: Historický kaleidoskop cz, 2017-04-17 [cit. 2022-04-26]. Dostupné online.
- KUČERA, Martin. ERET Josef 30.10.1892-15.3.1973 [online]. web: Biografický slovník českých zemí [cit. 2022-04-28]. ERET, Josef, * 30. 10. 1892 Červený Hrádek (u Plzně); † 15. 3. 1973 Washington (USA), důstojník, účastník 1. odboje. Dostupné online.