Arciděkan

Původně se jednalo o představeného územní jednotky zahrnující několik děkanátů nebo vikariátů, označované jako arciděkanství, krajský děkanát, archidiakonát (tj. arcijáhenství), archipresbyterát (například v českobudějovické diecézi) nebo komisariát. Označení arciděkan pak v Čechách zůstalo jako čestné pro duchovní správce některých významných farností, ačkoliv striktně vzato se o arciděkana a arciděkanství jednalo jen v případě Liberce a jinde šlo o arcijáhna a arcijáhenství.[4] Později byly na arciděkanství povýšena také další farnosti (resp. děkanství), například Ústí nad Labem,[5] Kašperské Hory,[6] Praha-Vinohrady,[7] nebo Pardubice.[8] Při sjednocení názvů římskokatolických farností v České republice, k němuž došlo na základě rozhodnutí České biskupské konference k 1. červenci 1994, bylo označení arciděkanství z názvů řady těchto farností vypuštěno, ovšem některým z nich bylo toto označení se souhlasem příslušného diecézního biskupa ponecháno.

V současné době mají v České republice status arciděkanství tyto římskokatolické farnosti:

• v litoměřické diecézi:
  • Bílina (od roku 1934; v současné době spravováno administrátorem)
  • Horní Police (od roku 1723, v současné době spravováno administrátorem)
  • Liberec (od 6. července 1879)
  • Mladá Boleslav (od roku 1941, v současné době spravováno administrátorem)
  • Šluknov (od roku 1922)
  • Ústí nad Labem (od roku 1928)
• v královéhradecké diecézi:
  • Chrudim (od roku 1894)
  • Jičín
  • Kutná Hora
  • Pardubice (od roku 1934)
  • Trutnov (v současné době spravováno administrátorem)
• v českobudějovické diecézi:
  • Nepomuk (od roku 1933; v současné době spravováno administrátorem)

V minulosti byla arciděkanství i v dalších městech:

• v pražské arcidiecézi:
  • Kladno (od roku 1937)
  • Kouřim (od 6. ledna 1949)
  • Praha-Vinohrady (od roku 1929)
  • Praha-Smíchov (od roku 1928)
  • Říčany
• v českobudějovické diecézi:
  • Český Krumlov
  • Kašperské Hory (od roku 1930 do 30. června 1994)
• v plzeňské diecézi:
  • Cheb
  • Domažlice (do 30. června 1994)
  • Město Touškov (do 30. června 1994)
  • Horšovský Týn (do 30. června 1994)
  • Klatovy (do 30. června 1994)
  • Plzeň
  • Sedlec (od roku 980; dnes součást Karlových Varů)
  • Sokolov (od roku 1672)
  • Tachov

(Seznam nemusí být úplný.)

Osobními arciděkany (arciděkany ad personam) jsou například:

• v plzeňské diecézi:
  • František Klika, Rokycany (od 8. května 2013)
• v litoměřické diecézi:
  • Josef Čermák, Kadaň (od 1. února 2011)
  • Zdeněk Maryška, Sobotka (od 26. června 2005)
  • Josef Mazura, Ústí nad Labem-Střekov (od 1. února 2011)
  • Rudolf Prey, Postoloprty (od 1. února 2011)
  • Pavel Procházka, Šluknov (od 1. února 2011)
  • František Segeťa, Srbská Kamenice (od 1. února 2011)
• v královéhradecké diecézi:
  • Mons. František Hladký, Hradec Králové (od 1. ledna 2008)

Někteří významní osobní arciděkani v minulosti:

• Msgre. Josef Němeček (1824–1912)
• Jindřich Langner (1870–1956)
• Msgre. Josef Kuška (1873–1953)
• Msgre. Alois Tylínek (1884–1965)
• Gerlak Josef Mazal OPraem. (1893–1962)
• Jakub Hradil (1910–1986, osobním arciděkanem od roku 1970)
• ThDr. Jaroslav Baštář (1914–1994, osobním arciděkanem od roku 1984)
• Mons. Jaromír Korejs (1921–1997, osobním arciděkanem od roku 1989)
• Václav Růžička († 1999)
• František Šmejkal († 1999)
• Josef Buchta (1912–2000)
• Zdeněk Vodička († 2003)
• ThLic. Heřman Keymar († 2003)
• PhDr. ThDr. Eduard Broj (1906–2003)
• Václav Duchek (1922–2003, osobním arciděkanem od 8. září 1982)
• MUDr. Ladislav Kubíček (od roku 1993)
• František Kolanda (1927–2004)
• František Krásenský SJ (1925–2005, osobním arciděkanem od roku 1987)
• Karel Kahoun (1923–2006)
• Vojtěch Kodera (1914–2006)
• Jan Peprla (1920–2007, osobním arciděkanem od roku 2005)
• Oldřich Vinduška (1918–2007, osobním arciděkanem od 28. června 2002)
• Josef Zlámal OMelit
• Josef Šťastný (1942–2009, osobním arciděkanem od 1. září 1999)
• Jan Kozár (1933–2009, osobním arciděkanem od 1. dubna 1993)
• Mons. Jan Machač (1915–2009)
• Antonín Kubíček (1912–2010)
• Jiří Mošna (1928–2010, osobním arciděkanem od roku 1988)
• Ferdinand Plhal SDB (1926–2010, osobním arciděkanem od 1. března 2003)
• ThDr. Bedřich Ťupa (1915–2010)
• Josef Matura (1923–2012, osobním arciděkanem od 1. února 2011)
• v pražské arcidiecézi:
• Jaroslav Ptáček OCr, Praha (1928–2016, arciděkanem od 28. března 1988)
• Bedřich Blažek, Kolín (1928–2017, arciděkanem od 1. ledna 2005)
• Václav Nekolný, Uhlířské Janovice[9] (1934–2022, arciděkanem od 1. ledna 2005)

• Arcidiecéze
• Arcijáhen
• Kanovník
• Prelát
• Velechrám
• Děkan