Sedlec (Karlovy Vary)

Sedlec
	Průhled obcí ke kostelu sv. Anny
Lokalita
Charakter	část města
Obec	Karlovy Vary
Okres	Karlovy Vary
Kraj	Karlovarský kraj
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	50°14′41″ s. š., 12°51′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	560 (2011)[1]
Katastrální území	Sedlec u Karlových Var (2,13 km²)
PSČ	360 10; 360 15
Počet domů	115 (2011)[1]
	Sedlec
Další údaje
Kód části obce	146757
Kód k. ú.	746754
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sedlec (německy Zettlitz, Zedtlitz) je místní část krajského města Karlovy Vary. Leží na severním okraji Karlových Varů a rozkládá se na bezejmenném návrší, které je obklopeno desítkami rybníků a močálů. Byly vybudovány jako umělá vodní díla (např. v okolí přemilovické tvrze) nebo vznikaly živelně jako pozůstatek důlní činnosti po zatopení lomů a propadlin v místech hlubinné těžby. Podle mapy z roku 1842 vymezovaly katastrální území Sedlce na severu Ledové jámy, na východě Šibeniční role a na jihu Jáma a karlovarské sídliště Růžový vrch.

V roce 2011 zde trvale žilo 560 obyvatel.[2] Sedlec leží v katastrálním území Sedlec u Karlových Var o rozloze 2,13 km².[3]

Historie

Název Sedlec souvisí se jménem slovanského kmene Sedličanů, který byl nejstarším slovanským obyvatelstvem Karlovarska. Tento kmen si udržel na území Sedlecka (později Loketska) nezávislost až do příchodu Přemyslovců.^[zdroj?!] Sedlec je poprvé zmiňován v souvislosti se vznikem pražského biskupství roku 973, ale až s dodatečným určením rozsahu diecéze listinou císaře Jindřicha IV. z roku 1086. V 11. a 12. století bylo sedlecké hradiště přemyslovským správním centrem, v historických pramench označovaným jako „provincia sedlensis“. Sedleckem byl tento kraj zván až do první třetiny 13. století, poslední doklad toho máme z roku 1226. Pak byla správa oblasti přenesena na nově vystavený hrad Loket. Původní sedlecké hradiště zaniklo a jeho poloha je neznámá. Hypoteticky je možné, že kostel svaté Anny je pokračovatelem starší tradice. Sedleckou církevní oblast roku 1240 předal král Václav I. řádu křižovníků s červenou hvězdou, který později vykonával správu i v gotických Karlových Varech.

Sedlec a kaolin

S těžbou kaolinu v Sedlci jsou spojováni od roku 1740 Jakob Lorenz a Anton Pfeiffer. Odhalili tím obci zdroj bohatství na dlouhá léta. Ačkoliv byl poprvé sedlecký kaolin použit k výrobě porcelánu v Klášterci 18. dubna roku 1793, trvalo sto let, než obec povolila těžbu ve velkém. Oficiálně to bylo 6. listopadu 1891, kdy Sedlec udělil poprvé právo těžit kaolin. Nejprve dobývali místní kaolin rumpálem, na konci 19. století už těžily čtyři doly ročně 1 500 tun kaolinu. Vznik 64 porcelánek v Čechách odstartoval bílou horečku. V roce 1914 se těžilo již 30 000 tun kaolinu ročně.

Když roku 1810 dostal Franz Mohs z Vídně za úkol zmapovat ložiska kaolinu, spočítal kolem Sedlce jednadvacet kopců s prvotřídní hlínou. Sedlecký kaolin byl pro svou kvalitu vyhlášen roku 1892 za světový standard pod označením Sedlec 1a, podle kterého se určuje jakost suroviny. Tuto normu potvrdili znovu v Kodani roku 1924. Na jednu tunu čistého kaolinu je ale třeba vytěžit čtyři tuny bílé hlíny. V okolí Sedlce je sice těžba již minulostí, ale směrem na Čankov jsou stále v zemi ložiska kaolinu i hnědého uhlí a ne všechny zásoby byly odepsány.

Pamětihodnosti

Kostel svaté Anny
Zámek Sedlec (dříve sídlo vlastníků kaolinových dolů, později KSNP, n. p.)
Mariánský sloup
Na severozápadním okraji Sedlce stávala přemilovická stará tvrz. Dochovalo se po ní okrouhlé tvrziště obklopené příkopem a valem.[4]
V okolí vesnice stávalo raně středověké hradiště Sedlec. Jeho přesná poloha není známá.[5]
Bývalý poplužní dvůr Přemilovice s novou tvrzí
Památník obětem první světové války
Zbořená pseudogotická hřbitovní kaple

Reference

Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 273.
Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-03.
VYČICHLO, Jaroslav. Přemilovice – starší tvrz [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2018-10-10]. Dostupné online.
ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Sedlec, s. 282.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedlec na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Sedlec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Katastrální mapa katastru Sedlec u Karlových Var na webu ČÚZK

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-1] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[sldb2011-2] Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 273.

[Katastr-3] Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-03.

[vycichlo-4] VYČICHLO, Jaroslav. Přemilovice – starší tvrz [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2018-10-10]. Dostupné online.

[encyklopedie-hradist-5] ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Sedlec, s. 282.