Tišice

Obec Tišice (název obce se dle místní zvyklosti skloňuje v pomnožném tvaru) se nachází v okrese Mělník, kraj Středočeský. Rozkládá se asi jedenáct kilometrů jihovýchodně od Mělníka a tři kilometry severovýchodně od města Neratovice. Leží na pravém břehu Labe, 10 km od Mělníka při silnici Mělník – Stará Boleslav. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel.

Tišice
Mělnická ulice v Tišicích
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0206 535222
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNeratovice
Okres (LAU 1)Mělník (CZ0206)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°16′12″ s. š., 14°33′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 416 (2022)[1]
Rozloha12,72 km²
Nadmořská výška167 m n. m.
PSČ277 15
Počet domů934 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduMarie Podvalové 334
277 15 Tišice
[email protected]
StarostaBc. Pavel Končel
Oficiální web: www.tisice.cz
Tišice
Další údaje
Kód obce535222
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Části obce

Historie

V Tišicích nalezené jehly a přesleny z doby římské

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1400. Obec Tišice v dnešní organizační podobě ale vznikla až v roce 1960 sloučením tří historických obcí – Tišic, Chrástu a Kozel. Nejstarší částí jsou, alespoň podle dochovaných zápisů, Kozly. První písemná zmínka o nich je už z roku 1052. Původně knížecí majetek věnoval tohoto roku kníže Břetislav I. právě jím založené kapitule staroboleslavské. V držení církve byly Kozly až do husitských válek. Potom se vystřídala řada majitelů, až je v roce 1584 koupil císař Rudolf II. a věnoval je panství brandýskému. O Chrástu je první písemná zpráva z roku 1380 a o Tišících rovněž kolem roku 1400. Osídlení celého území je však o mnoho starší. Svědčí o tom četné archeologické nálezy, některé světově unikátní a uznávané. Nejstarší jsou z doby cca 2000 let před n. l.

Zdejší kostel Všech svatých byl postaven v roce 1352 v raně gotickém slohu. Jeho dnešní podoba pochází z roku 1822, kdy byla postavena věž a upraven půdorys. Kostel je státem chráněnou památkou. V posledních třech letech prošel generální opravou celé ho exteriéru – nová střecha i fasáda, a tím zapadl do celkové rekonstrukce místního hřbitova, v jehož středu se nachází.

Nejvýznamnější osobností, která měla blízký vztah k Tišícím byla operní pěvkyně, sólistka Národního divadla v Praze, Marie Podvalová. V raném dětství se s rodiči přistěhovala do Chrástu a do rodinného domku se ráda vracela až do své smrti.Je zde také pohřbena.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[3]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
9361074103911251388143417041868182817271574134613722012

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice

Rok 1932

V obci Tišice (660 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 2 holiči, 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, půjčovna masek, mlýn, 3 obuvníci, 2 pekaři, 2 rolníci, řezník, 5 obchodů se smíšeným zbožím, trafika, 3 velkostatky (Lobkowitz, Svoboda, Šára), zahradnictví.

V obci Chrást (623 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Tišic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] výroba cementového zboží, holič, 2 hostince, kolář, krejčí, obuvník, vývoz ovoce a zeleniny, povozník, 2 řezníci, 10 rolníků, obchod se semeny, 3 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, trafika, truhlář, zámečník, vývoz zeleniny.

Ve vsi Kozly (520 obyvatel, přístav, katol. kostel, samostatná ves se později stala součástí Tišic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] 2 holiči, 2 hostince, 2 kováři, krejčí, obuvník, 6 obchodů s vocem a zeleninou, pekař, povozník, 4 rolníci, 3 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Kozly, 2 švadleny, trafika, truhlář, obchod s velocipedy.

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/331 Nymburk – Lysá n.L. – Tišice – Záboří – (Mělník).
  • Železnice – Obec Tišice leží na železniční trati 070 Praha – Mladá Boleslav – Turnov v úseku z Neratovic do Všetat. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1871.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Hostín, Kostelec nad Labem, Mělník, Mšeno, Praha, Všetaty (dopravci ČSAD Střední Čechy a Veolia Transport Praha).
  • Železniční doprava – Po trati 070 vedou linky S3 a R3 (Praha-Vršovice – Mladá Boleslav) v rámci pražského systému Esko. Železniční zastávku Tišice obsluhovalo v pracovních dny 22 osobních vlaků a 1 spěšný vlak, o víkendech 12 osobních vlaků a 1 spěšný vlak.

Příroda

Na západním okraji vesnice se nachází přírodní památka Písčina u Tišic. Do správního území obce zasahují přírodní památka Jiřina a přírodní rezervace Úpor–Černínovsko.

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online.
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1702. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 440. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 619. (česky a německy)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.