Mlčechvosty

Mlčechvosty je vesnice, část obce Vraňany v okrese Mělník. Nachází se asi 2 km na jihozápad od Vraňan. Leží na levém břehu Vltavy. Prochází tudy železniční trať Kralupy nad Vltavou - Děčín a silnice I/16. Je zde evidováno 99 adres.[2] Trvale zde žije 273 obyvatel.[3]

Mlčechvosty
Mlčechvosty, náves
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVraňany
OkresMělník
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°19′8″ s. š., 14°20′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel201 (2011)[1]
Katastrální územíMlčechvosty (4,52 km²)
PSČ277 07
Počet domů91 (2011)[1]
Mlčechvosty
Další údaje
Kód části obce185248
Kód k. ú.785245
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mlčechvosty je také název katastrálního území o rozloze 4,52 km².

Historie
Stará silnice
Železniční zastávka

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1436.[4]

Roku 1800 v dubnu na Bílou sobotu vyhořely celé Vraňany kromě Vrby a myslivce. Dne 22. téhož měsíce vyhořel mlýn ve Vepřku. (Téhož dne asi vyhořely i zbytky vepřecké tvrze.) Dne 2. června 1818 chtěl arcibiskup Václav Leopold Chlumčanský na Vepřku biřmovat, ale protože byl celý vyhořelý, byla vepřecká kolatura přidělena k biřmování do Černoušku. Před tím, totiž 4. května 1818 kol 4 hodiny odpoledne, vzňal se oheň u Toužilů č. 2 a celá ves v půlhodině vyhořela, krom fary (obytného domu) a čísel 15, 24, 25, a 19 (mlýna). Po žních opět vyhořela stodola s obilím u č. 10. Dne 11. dubna 1802 na Květnou neděli v 8 hod. večer začalo hořet v Mlčechvostech u Kmochů a vyhořel Obt, Koukol, Janda a j. Celkem bylo postiženo 10 živností. Devíti stodoly zůstaly, ale Koukolovi nic. Shořelo mnoho vepřového dobytka, husí a slepic. Zahynul přitom Obt a voják Novotný, kteří uhořeli ve sklepě. Koukolovi shořely 2 stodoly a žádný nemohl vstoupit na dvůr, neboť byl bouřlivý vítr a tak jeho stavení hořelo stále jediným plamenem po celých 7 hodin. Měl prý předtím tolik zásob, že by mohl vyživit 3 sedláky s lidmi i dobytkem, ale to vše shořelo.[5]

Zrušení roboty a poddanského vztahu a ideály revoluce 1848 vedly k tomu, že se v Mlčechvostech u Kratochvílů začínali scházet přední stoupenci obrozeneckého hnutí. Do Mlčechvost dojížděl Karel Havlíček Borovský, Karel Sladkovský, Josef Barák, Josef Václav Frič, Karel Sabina, František Ladislav Rieger, bratři Julius a Eduard Grégrové, manželé Náprstkovi, Miroslav Tyrš, dále Jan Neruda, Josef Václav Sládek, Karolina Světlá, Sofie Podlipská, skladatel Vilém Blodek a často i Antonín Dvořák a další.[6]

Pamětihodnosti

Osobnosti
  • Václav Kratochvíl, archivář, historik
  • František Molík, akademický malíř, grafik, ilustrátor, divadelní scenárista, autor divadelní hry

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  3. Počet obyvatel dle sčítání lidu, domů a bytů podle databáze ČSÚ 2001
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 128.
  5. Výpisky z Liehmanovy kroniky.
  6. Miloš V. Kratochvíl : Čechy krásné, Čechy mé Severočeské nakladatelství 1984

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.