Libiš

Svým počátkem sahá do pohanského věku. Podle pověsti zde bývala tvrz v místech východně od bývalého štěpánského přívozu na Labi, kde je nyní les. Před dávnými lety zde byly zbytky zdí a mnoho velkých kamenů. Místo bylo nazýváno na kole, na zámku, na starém hradě. Podle pověsti byla tvrz letním sídlem kněžny Libuše, která také v Libiši dala postavit pohanský chrám v místě, kde je kostel sv. Jakuba. O pohanském pravěku svědčí také pohanské mohyly objevené za kostelem, kde byly nalezeny lidské kosti, popelnice a jiné starodávné předměty. Z tvrze prý vedla podzemní chodba až do kostela v Libiši. Tvrz i ves byly nazvány jménem zakladatelky Libuše (Libuš). Nezachovaly se však listiny, jež by se o tvrzi zmiňovaly. Méně romantický výklad jazykovědce Antonína Profouse odvozuje název vsi od osobního jména Libich či Libiš.

Pražský měšťan a konšel jménem Stach prodal Libuš (Libiš) roku 1355 Janu Rollovi. V roce 1406 koupil Libiš břevnovský klášter, který zde měl dvůr s dvěma poplužími. Ve stvrzovací listině města Kostelec nad Labem ze dne 24. července 1407 je jmenován rytíř Ctibor z Libiše. Ve válkách husitských roku 1421 vzali Pražané ves Libiš a blízkou ves Slatinu (nyní již zašlou) ve svou moc. Roku 1432 náležela ves Libiš dílem ke statku obřístevskému. V roce 1542 prodal Jindřich Hasištejnský z Lobkovic Libiš Vilému ze Lstiboře jako část obřístevského statku. Staroměšstí Pražané museli pro odboj proti králi Ferdinandu I. Roku 1547 postoupit své dědičné statky, k nimž náležela také ves Libiš. Díl Libiše náležející ke statku obřístevskému koupil roku 1618 Václav Šťastný Pětipeský. Ten byl v roce 1621 odsouzen pro vzpouru ke ztrátě majetku a tak koupila Libiš od české komory kněžna Polyxena z Lobkovic.

V pozdější době byla Libiš popisována takto: …při Labi zde rozkládají se stinné lesy velkostatku obřístevského s bujnými lučinami, jež u štěpánského přívozu zakončeny jsou letohrádkem Antonie hraběnky Valdšteinové. Od obce ku straně západní jsou borky rolnické, jež souvisí s panskou bažantnicí, kterou Pražané v posledních letech jako místo výletní sobě oblíbili. Nedaleko Libiše, asi 2 km na jihovýchod jde česká severní dráha, k níž připojena je odbočka ku Kralupům. Podle obce jde pohodlná erární silnice od Prahy ku Mělníku, od ní pak odbočuje „u Křížku“ silnice okresní, ubírající se skrze Libiš k železniční stanici v Neratovicích…^[zdroj?]

Škola v Libiši byla postavena v roce 1869 vedle staré školy jako konfesionální evangelická o jedné třídě s právem veřejnosti a byla četně navštěvována. Z učitelů zvláště zasluhuje zmínku Josef Baštecký – rodák z Neratovic, který zde vyučoval od roku 1832 do roku 1875.

Libiš činila místní a katastrální obec, poštou náležela k Neratovicím (tehdy v okrese Karlínském). Bývali zde tito řemeslníci: dva kováři, dva koláři, pekař, řezník, krejčí, tři obuvníci, jeden košíkář. Byly zde dva obchody smíšeným zbožím, dvě živnosti hostinské, dva výčepy kořalky, jeden výčep vína, dále hokynářství a dvě prodejny tabáku. Roku 1894 si vypůjčila Libiš 10 000 zlatých od Zemské banky království českého, tuto částku splácela padesát roků.^[zdroj?]

Roku 1932 je založen v Libiši Sokol. Roku 1947 je Libiš připojena k okresu Mělník a v roce 1954 byla sloučena s Neratovicemi. Od 24. listopadu 1990 je Libiš opět samostatnou obcí.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[3]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
• 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
• 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[4]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[5]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[6]
• 1949 Pražský kraj, okres Mělník[7]
• 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
• 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice

V obci Libiš (1450 obyvatel, katol. kostel, evang. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: bednář, drogerie, obchod s dřívím, 3 holiči, 4 hostince, kamnář, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, 2 lakýrníci, 2 obuvníci, 3 pekaři, stáčírna lahvového piva, pohřební ústav, 4 rolníci, 3 řezníci, 10 obchodů se smíšeným zbožím, 2 stavební hmoty, 3 obchody se střižním zbožím, švadlena, trafika, 5 truhlářů, 3 obchody s uhlím, velkostatek, vetešník, 5 zahradnictví, 3 zedničtí mistři, zlatník.[8]^[zdroj?]

• NOVOTNÝ, Karel. Babinský: obraz doby a populárního loupežníka: s použitím soudních fasciklů z let 1828–1841. Praha: Českomor. podniky tisk. a vydav., 1922. 104 s.
• NOVOTNÝ, K. Karel Havlíček a osud rukopisu jeho básně. In: HAVLÍČEK BOROVSKÝ, Karel. Křest sv. Vladimíra: legenda z ruské historie od Karla Havlíčka Borovského s 50 ilustracemi K. Stroffa. V Praze: Hejda & Tuček, [1921].

• Jan Palach (film)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Libiš na Wikimedia Commons
• Libiš v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky