Morava (řeka)

Morava (německy March, maďarsky Morva, polsky Morawa) je řeka ve střední Evropě, levý přítok Dunaje. Protéká stejnojmenným územím v Česku až po hranici mezi Rakouskem a Slovenskem. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech a na dolním toku část hranice mezi Českem a Slovenskem. Délkou toku a plochou povodí je po Vltavě a Labi třetí největší řekou v Česku. Její délka je 354 km, z toho 284 km (80 %) protéká českým územím.[1] Povodí má rozlohu 26 658 km² (z toho 20 692,4 km² v Česku, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-Dyje-Rakouská Dyje-Thauabach/Thauaský potok (pramen: Allentsteig-Edelbach), dosahující délky 380 km. Největším městem ležícím na řece Moravě je Olomouc, řeka však teče také přes území hlavního města Slovenska Bratislavy, tam ale protéka pouze okrajovými částmi. Morava také protéká historickým městem Kroměříž.

Morava
Řeka u bzeneckého přívozu.
Základní informace
Délka toku354 km
Plocha povodí26 658 km²
Průměrný průtok120,0 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí4-10-01-001
Pramen
pod vrcholem Králického Sněžníku
50°12′18,35″ s. š., 16°50′57,69″ v. d.
1 370,67 m n. m.
Ústí
do Dunaje
48°10′25,64″ s. š., 16°58′33,17″ v. d.
Protéká
Česko Česko (Pardubický, Olomoucký, Zlínský, Jihomoravský)
Slovensko Slovensko (Trnavský, Bratislavský kraj)
Rakousko Rakousko (Dolní Rakousy)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Základ jména Morava patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, a to na jejím dolním toku. Podle názvu řeky byla pojmenována historická země Morava, jejíž hydrologickou osu řeka tvoří[2], a rakouské území Moravské pole.

Průběh toku
Pramen Moravy pod vrcholem Králického Sněžníku

Horní tok

Morava pramení pod vrcholem Králického Sněžníku na území obce Dolní Morava v katastrálním území Velká Morava, v nadmořské výšce 1380 m v upravené studánce. Hluboké údolí odděluje východní a západní hřbet pohoří Králického Sněžníku. V jižním úbočí Králického Sněžníku vytváří strmý žleb, kde přijímá několik potoků. Má zde charakter rychle mohutnícího horského potoka, níže pak říčky s rychlou čistou vodou. V Hanušovické vrchovině přibírá tři větší toky: Krupá, Branná a Desná. Pak protéká Mohelnickou brázdou, kde se do ní u Zábřehu vlévá Moravská Sázava.

Hornomoravský úval

Poté Morava vstupuje do širokého Hornomoravského úvalu, kde přichází první meandrující úsek Litovelské Pomoraví. V tomto úseku se do Moravy vlévá Třebůvka, Oskava a Trusovický potok. Morava dále protéká největším a metropolitním městem na Hané Olomoucí. Dále se od Tážal po Tovačov se po levé straně hlavního toku odděluje drobné odlehčovací rameno, zvané Morávka. Mezi Troubkami a Tovačovem se do Moravy vlévá největší levý přítok Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd, a zprava Blata a u Kojetína Valová, níže Haná a zleva Moštěnka.

Dolnomoravský úval

Mezi Kroměříží a Otrokovicemi protéká Morava průlomem skrz Vnější Západní Karpaty (mezi Chřiby a Vizovickou vrchovinou), zleva přijímá Dřevnici a vstupuje do Dolnomoravského úvalu, kde je osou Moravského Slovácka. Od Otrokovic po Rohatec je podél Moravy vybudován Baťův kanál. Mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem se nachází další meandrující úsek Osypané břehy, na území zvaném Moravská Sahara. U obce Rohatec začíná tvořit společnou česko-slovenskou státní hranici, kterou tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území města Lanžhot a celé Moravy (země), kde přijímá zprava svůj vůbec nejdelší přítok Dyji. Současný průběh tohoto hraničního úseku má Morava od roku 1977, kdy zde bylo dokončeno jeho narovnání[3] a značné prohloubení[4], provedené v letech 1969–1977[5]. Samotná hranice pak ještě několik desítek let zachovávala starou podobu a přecházela z jednoho břehu Moravy na druhý, než byla narovnána podle osy toku. V letech 1975–1989 došlo ještě k úpravě soutoku Moravy a Dyje[5].

Alegorická socha znázorňující řeku Moravu na zámku Hof na Moravském poli

Moravské pole

Na soutoku s Dyjí opouští Morava území Česka a teče dále zhruba jižním směrem, kde až po soutok s Dunajem u Bratislavy-Devína tvoří rakousko-slovenskou státní hranici. Ze slovenského levého břehu se do ní vlévají Myjava, Rudava a Malina, z rakouského pravého břehu Zaya. Rovina při nejspodnějším toku Moravy v Rakousku se nazývá Moravské pole, na Slovensku s Moravou sousedí Záhorská nížina. Následně se u Bratislavy vlévá do Dunaje.

Sídla
Morava v Olomouci. Úsek na fotografii zobrazuje nejopevněnější a nejužší profil.

Na území Moravy protéká řeka řadou měst, zejména na středním toku: Litovel, Olomouc, Kojetín, Kroměříž, Otrokovice, Napajedla, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Hodonín, rakouský Marchegg. Posledním sídlem na toku je Bratislava (městské části Devínská Nová Ves, Devín).

Větší přítoky

Směrem od Uherského Ostrohu do Vnorov bylo vybudováno odlehčovací rameno Nová Morava. Do Moravy se u Bzence-Přívoz vlévá Syrovinka. U Strážnice Velička.

Vodní režim
Jez na Moravě poblíž Otrokovic.
Ústí Moravy do Dunaje.

Nejvyšší průtok má řeka na jaře. V létě její hladina klesá a opět stoupá na podzim díky dešťovým srážkám.

Hlásné profily:

místo říční km plocha povodí
[km²]		 průměrný průtok (Qa)
[m³/s]		 stoletá voda (Q100)
[m³/s]
Vlaské (Malá Morava) 331,20 96,55 1,88 72,5
Raškov (Bohdíkov) 322,80 349,79 6,29 189,0
Moravičany 272,80 1561,19 17,10 394,0
Hynkov (Příkazy) 251,14 2250,46 20,80 483,0
Olomouc - Nové Sady 232,30 3323,59 26,40 551,0
Kroměříž 193,70 7030,31 51,20 860,0
Spytihněv 169,20 7891,12 55,60 817,0
Strážnice 133,50 9145,84 59,30 790,0
Lanžhot 79,00 9721,81 61,10 791,0
ústí 0,00 26658,00 120,00

Povodně 1997

Povodně v červenci 1997 byly do povodní 2002 největšími povodněmi v historii samostatné České republiky. Vyžádaly si 49 lidských životů a škody v hodnotě 63 miliard Kč. Povodeň nastala vlivem abnormálních srážek v Jeseníkách a Beskydech, kdy se setkaly povodňové vlny na Moravě, Bečvě i dalších přítocích. Muselo být evakuováno přes 250 obcí.

Využití

Využívá se k zavlažování a výrobě vodní energie. Je to jedna z nejvíce regulovaných řek v České republice, přestože na ní není žádná přehrada. Všechny meandrující úseky kromě dvou byly upraveny a zkráceny. Jako prevence povodní slouží četné hráze a odlehčovací ramena.

Mlýny

Zajímavosti

Po řece Moravě bylo taktéž pojmenováno údolí na povrchu Marsu, tzv. Morava Valles, které se nachází v kvadrantu Margaritifer Sinus.[6]

Odkazy

Reference
  1. Předpovědi průtoků pro soutokovou oblast Moravy a Dyje. old.chmi.cz [online]. [cit. 2011-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-10.
  2. ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan; Lutterer, Ivan. Zeměpisná jména Československa. Praha : Mladá fronta, 1982. Str. 202.
  3. www.pmo.cz [online]. [cit. 2006-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-08.
  4. www.lesycr.cz [online]. [cit. 2011-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.
  5. http://www.chmu.cz/meteo/CBKS/sbornik02/klimanek.pdf%5B%5D
  6. Morava Valles [online]. [cit. 2014-08-09]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.