Kotojedka

Kotojedka pramení v chřibských lesích jižně od Cetechovic na západním svahu Gavendovy skály severně od samoty Vlčák ve výšce 460 m n. m. a následně vtéká do Zdounecké brázdy, jejímž údolím protéká severovýchodním směrem ke Kroměříži, kde ústí do řeky Moravy ve výšce 185 m n. m. asi 2 km jihovýchodně od Kroměříže mezi kroměřížským letištěm a lokalitou Trávnické zahrádky. Katastrálním územím města Kroměříž protéká v délce cca 3 km. Z důvodů téměř každoročního vybřežení byla zde Kotojedka regulována. Regulace byla dokončena v roce 1972.[1] Celková délka tohoto vodního toku je 23,4 km, plocha povodí činí 131,9 km² a průměrný průtok vodního toku u ústí je 0,5 m³·s⁻¹.

Podle povodňového plánu města Kroměříž se na Kotojedce předpokládá ohrožení zejména povodní z přívalových srážek, nejvíce náchylné jsou místní části Kotojedy a Kroměříž. Kotojedka má i oficiálně stanovené záplavové území. Při rozlivu Q100 je ohrožena Kroměříž a její místní části Drahlov, Kotojedy a Vážany.[2] Na neupraveném toku jsou rozlivy ohrožena i rozsáhlá území obce Zdounky.[3]

Trněný mlýn ve Zlámance (Trňák - pravostarný přítok Kotojedky)

• levostranné – Olšinka ve Zdounkách, Nětčický potok za Zdounkami a Ratajský potok u Jarohněvic
• pravostranné – Cetechovický potok, Roštínský potok, Divocký potok, Cvrčovický potok, Skržický potok a Trňák tekoucí od Lubné přes Zlámanku ústící u Šelešovic

Na svém toku Kotojedka kříži Železniční trať 305 Kroměříž – Zborovice nejprve mezi zastávkami Zdounky a Zborovice a podruhé asi 600 metrů před železniční zastávkou Kotojedy.

Ústí Dolní Kotojedky do Moravy

Před kroměřížskou místní části Kotojedy byl z hlavního vodního toku odveden umělý náhon zvaný Dolní Kotojedka. V minulém století byl ale v této části přehrazen. Ačkoli většina koryta zůstala zachována, zůstává až po napojení Těšnovického potoka bez vody. Dolní Kotojedka dále pokračuje přes místní část Trávník a nedaleko obce Střížovice ji zprava posiluje Bařický potok a do řeky Moravy se vlévá u Kvasic.

Na Kotojedce stávala celá řada vodních mlýnů. V Cetechovicí Krbcův a Malý mlýn, u Lebedova mlýn Prachař a mlýn Koláček (pojmenovaný podle rybníku ve tvaru koláčku),[4] mlýn v Těšánkách, mlýn a pila v Olšině (Skržice), mlýn a pila v Šelešovicích, válcový mlýn v Drahlově a mlýn v Jarohněvicích. Na Dolní Kotojedce mlýn v Kotojedech. Žádný z těchto mlýnů již neslouží svému původnímu účelu.[5]

• 
  Bývalý Krbcův mlýn v Cetechovicích
• 
  Pozůstaky mlýnu Prachař u Lebedova
• 
  Bývalý mlýn Koláček u Lebedova
• 
  Bývalý mlýn v Těšánkách
• 
  Bývalý mlýn s pilou v osadě Olšina ve Skržicích
• 
  Bývalý mlýn s pilou v Šelešovicích
• 
  Bývalý válcový mlýn v Drahlově
• 
  Bývalý mlýn v Jarohněvicích
• 
  Bývalý mlýn v Kotojedech