Trnavský kraj

Trnavský kraj (maďarsky Nagyszombati kerület) je kraj na Slovensku v jihozápadní části země s krajským městem Trnavou. S rozlohou 4 174,2 km² zabírá 8,5 % rozlohy Slovenska a po Bratislavském kraji je nejmenším v zemi. V roce 2017 zde žilo přes 561 000 obyvatel, nejméně ze slovenských krajů. V kraji je 7 okresů a 251 obcí, z nichž 16 má status města.

Trnavský kraj
Trnavský kraj
Trnavský kraj na mapě Slovenska
Geografie
Hlavní městoTrnava
Souřadnice48°22′36″ s. š., 17°35′34″ v. d.
Rozloha4 174,2 km²
Nejvyšší bodZáruby (767 m n. m.)
Časové pásmo+1
+2 (letní čas)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel561 156 (31.12.2016)
Hustota zalidnění134,4 obyv./km²
Jazykslovenština
Národnostní složeníSlováci, Maďaři, Češi, Moravané
Správa regionu
Nadřazený celekSlovensko
Druh celkuKraj
Podřízené celky7 okresů
Vznik24. července 1996
PredsedaJozef Viskupič (OĽaNO)
Mezinárodní identifikace
NUTSSK021
Oficiální webwww.trnava-vuc.sk
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakter kraje

Trnavský kraj na západě hraničí s Bratislavským, na východě s Nitranským a na severu s Trenčínským krajem. Společnou má i hranici s Jihomoravským krajem v České republice, spolkovou zemí Dolní Rakousy v Rakousku a na jihu s župou Győr-Moson-Sopron v Maďarsku.

Nejvyšší bod kraje je kopec Záruby v Malých Karpatech na severu s nadmořskou výškou 767,4 m n. m. Jižní část území Trnavského kraje vyplňuje Podunajská nížina, severní část Malé a Bílé Karpaty a údolí řeky Moravy. Hospodářsky patří k těm bohatším jednak díky svojí důležitosti z hlediska dopravy (spojení Bratislavy se zbytkem Slovenska) jednak díky intenzivnímu zemědělství na jihu území.

Obyvatelstvo

Území kraje je protáhlé ze severu na jih. V jižní části žije početná maďarská menšina. V okrese Dunajská Streda žilo v roce 2011 75 % Maďarů, což bylo nejvíce ze slovenských okresů. V okrese Galanta žilo 35 % Maďarů a ve všech zbývajících okresech kraje to bylo méně než 1 %. Maďarská menšina tvořila 22 % obyvatel kraje. Čechů bylo 0,6 %.

70,1 % obyvatel se hlásilo k Římskokatolické církvi, 3,7 % k Evangelické církvi augsburského vyznání, 2 % k Reforomované církvi, 0,2 % k Řeckokatolické církvi, 0,2 % k metodistům, 0,2 % ke Svědkům Jehovovým, 0,9 % k jinému vyznání a 9,9 % vyznání neuvedlo.

Okresy

Odkazy

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.