Jez

Jez je vodní dílo, které slouží k vzedmutí hladiny vody (vytvoření zdrže) na vodním toku a které také většinou umožní odebrat část toku mimo hlavní řečiště do náhonu. Slouží k tomu, aby se spád vody využil pro výrobu energie (vodní mlýn, vodní pila, vodní elektrárna aj.), případně se buduje kvůli regulaci vodního toku (ochrana proti povodním, zvýšení splavnosti).[1]

Jez na Cidlině v Libici
Jez na Svratce u Rajhradu

Obvyklá výška jezu se pohybuje od necelého jednoho metru až po přibližně 3 metry.

Související výrazy

Jezu podobnou stavbou je splav. Rozdíl je především v tom, že splav se obvykle buduje na stojaté vodě a slouží k tomu, aby hladina nepřekročila určitou mez, zatímco jez se buduje na tekoucí vodě a slouží ke zvýšení vodní hladiny. Jez je součástí zdymadla, které kromě jezu může být vybaveno též plavební komorou a plavebním kanálem, rybím přechodem atd. Splav je součástí hráze. Jinou stavbou je umělý vodopád, což je napodobenina přírodního vodopádu, stavba na vodním toku budovaná především z estetických důvodů.[2]

Konstrukce jezu

Technické zázemí jezu v Třebíči

Jezy mají různý úhel vůči směru toku. U menších vodních toků se budují jezy přímé, které jsou konstrukčně nejjednodušší. Jinou možností jsou jezy šikmé, které mají větší plochu a tudíž udrží i větší množství vody, avšak směřují vodní proud proti břehu, který se tak podemílá. Jezy zalomené nebo obloukové (oblouk je vydutý proti proudu vody) naopak svádějí proud vody do středu řečiště a minimalizují tak podemílání břehů. Některé jezy nepřehrazují celé řečiště, otvor v jezu se nazývá propust, která umožňuje plavbu menších plavidel (v minulosti především vorů, dnes sportovních plavidel a člunů), může též sloužit jako rybí přechod nebo průchod pro odnos naplavenin. Jez rozděluje vodní tok na horní a spodní vodu. Pokud je výška hladiny spodní vody nad úrovní jezu, nazývá se ponořený jez. Některé jezy se ponořují při povodních.

Část jezu, která zadržuje vodu, se nazývá stavidlo. Stavidlo může být pevné nebo pohyblivé. Jednotlivé části pohyblivého stavidla, jimiž se reguluje mohutnost průtoku, se jmenují slupice. Součástí konstrukce jezu je i podjezí, což je úprava toku pod jezem, která má zamezit vymílání říčního dna. Skládá se z vývařiště a zájezí. Vývařiště je prohlubeň, která má zbrzdit padající vodu. Zájezí je práh nebo soustava prahů, které zbrzďují vodu tekoucí u dna (která pod jezem teče rychleji než voda u hladiny).[1]

Jez také výrazně ovlivňuje podobu vodního toku na horní vodě, kde způsobuje zaplavení a snižuje unášecí sílu toku (vznik naplavenin).

Jez může být vyroben ze dřeva, betonu, kamene, železobetonu, gumy.

Jezy v Česku

Řada jezů v České republice je ve špatném technickém stavu.[zdroj?] Těleso jezu nebo propust mohou být v především důsledku povodní narušené nebo provalené. Jedná se především o jezy, které ztratily po zániku mlýna svůj původní účel. Setkáme se i se zbytky jezů.

Jezy jsou významné i pro vodní turistiku. Jez nad sebou zadržuje vodu, v případě nížinných řek se sklonem kolem jednoho promile i několik kilometrů před jezem. Plavba se tak stává méně atraktivní. Naproti tomu sjíždění jezů a propustí patří k hlavním vodáckým zážitkům. Sjízdnost jezu silně závisí na vodním stavu, typu jezu, plavidlu a zkušenosti vodáka. Za nízkého stavu přes hranu jezu neteče dostatek vody, naopak za velmi vysokého stavu může být jez nebezpečný[3]. Provalené jezy obvykle nebezpečné nebývají, neboť proud vody tvoří jazyk a voda rychle odtéká. Naproti tomu jezy, pod nimiž se za vysokého stavu vody tvoří válec, jsou smrtelně nebezpečné, neboť voda se horem vrací zpět k jezu a vodák z vývařiště pod jezem nemůže uniknout.

Nebezpečné jezy

Pro vodáky nebezpečné jezy bývají označeny v kilometráži řeky. Někdy je na ně včas upozorněno výstražnými značkami.

„Pro plavidla je nebezpečný každý jez, jehož vývarová linie je vzdálenější, než je délka poloviny lodě (proud, který by měl loď vytáhnout, by působil na příliš krátkou část lodě, větší část lodě by naopak strhla vracející se voda do válce). Varovným znamením je vývařiště, pod kterým voda mizí úplně tiše bez hukotu, zpěněná voda ve vývařišti značí silný spodní proud, nebezpečné je, když se za přepadem netvoří žádné vlny. Pokud ve vývařišti rotuje spousta větví, klád nebo PET lahví, znamená to, že válec a jeho spodní proud je velmi silný.“[4]

Za nebezpečný je nutné považovat každý jez, jehož umístění a okolí neumožňuje pomoc z břehu. I nízké stupně (vysoké kolem 0,5 m) mohou být životu nebezpečné, důležité je to, co se děje pod přepadem.

Seznam některých rizikových jezů v Česku

Sázava

  • Říční km 108,7, název jezu: Horka obec: Horka II-Buda
  • Říční km 75,5, název jezu: Český Šternberk, obec: Český Šternberk
  • Říční km 54,7, název jezu: Sázava-Černé Budy, obec: Sázava
  • Říční km 16,2, název jezu: Kaňov, obec: Krhanice

Lužnice

  • Říční km 126,7, název jezu: Suchdol nad Lužnicí-Tušť, obec: Suchdol nad Lužnicí
  • Říční km 116,8, název jezu: Pilař, obec: Majdalena
  • Říční km 108,8, název jezu: Rozvodí, obec: Majdalena, samota u Bernhartů
  • Říční km 90,5, název jezu: Tájek, obec: Lužnice
  • Říční km 85,4, název jezu: Klec, obec: Klec
  • Říční km 81,2, název jezu: Vlkov-U Nohavů, obec: Vlkov
  • Říční km 74,8, název jezu: Veselí, obec: Veselí nad Lužnicí
  • Říční km 69,3, název jezu: Dráchov, obec: Dráchov
  • Říční km 67,2, název jezu: Čejnov, obec: Čeraz
  • Říční km 45,7, název jezu: Soukeník, obec: Planá nad Lužnicí
  • Říční km 39, název jezu: Lázně Čelkovice, obec: Tábor
  • Říční km 7,1, název jezu: Červený mlýn, obec: Nuzice

Nežárka

  • Říční km 23,9, název jezu: Jemčina, obec: Jemčina
  • Říční km 11,5, název jezu: Metel, obec: Hamr
  • Říční km 1,1, název: Veselí, obec: Veselí nad Lužnicí

Otava

  • Říční km 73,1, název jezu: Rosenauer, obec: Horažďovice
  • Říční km 72,4, název jezu: Mrskoš, obec: Horažďovice
  • Říční km 70,8, název jezu: Svaté Pole, obec: Horažďovice, Svaté Pole
  • Říční km 54,8, název jezu: Pětikolský, obec: Strakonice
  • Říční km 53,9, název jezu: Na Křemelce, obec: Strakonice

Morava

  • Říční km 329,8, název jezu: Hanušovice, obec: Hanušovice
  • Říční km 320,4, název jezu: Bohdíkov, obec: Ruda nad Moravou
  • Říční km 312,1, název jezu: jez Olšany I. (Papírenský jez), obec: Olšany
  • Říční km 237,1, název jezu: Řepčínský jez, obec: Olomouc-Řepčín
  • Říční km 233,6, název jezu: U plynárny, obec: Olomouc
  • Říční km 233,5, název jezu: Plynárna – obtokový kanál, obec: Olomouc u plynárny – obtokový kanál

Moravice

  • Říční km 84,3, název jezu: obec Velká Štáhle
  • Říční km 28,1, název jezu: jez Podhradí, obec: Vítkov-Podhradí
  • Říční km 7,8, název jezu: jez Branka, obec: Branka u Opavy
  • Říční km 4,1, název jezu: Jaschkův jez, obec: Opava-Kylešovice

Opava

Další známé jezy

Reference

  1. Technický slovník naučný. Svazek VI. Praha: [s.n.], 1927. S. 74–76.
  2. Technický slovník naučný. Praha: [s.n.], 2002. ISBN 80-86044-16-5.
  3. Nebezpečné jezy zabíjejí, protože je tak investoři postavili
  4. http://www.novinky.cz/cestovani/238363-jak-muzete-zachranit-zivot-pri-plavbe-na-ceskych-rekach.html

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.