Lužnice

Lužnice (německy Lainsitz nebo Luschnitz, Lužnitz) je řeka na jihu České republiky (Jihočeský kraj) s horním tokem v Rakousku (Dolní Rakousy). Je to pravobřežní přítok Vltavy. Je dlouhá 208 km a odvodňuje území o rozloze 4234,65 km²[1]; číslo hydrologického pořadí: Lužnice 1-07-01-001 1; průměrný průtok činí 24,3 m³/s, oproti ostatním jihočeským řekám má však velmi malý spád a teče pomalu. Relativně zachované přírodní koryto horního toku s četnými meandry působí díky rozlivům jako velký polder, který výrazným způsobem snižuje povodňovou vlnu dále po toku.[2]

Lužnice
Lužnice mezi Suchdolem nad Lužnicí
a obávaným jezem Pilař
Základní informace
Délka toku208 km
Plocha povodí4234,65 km²
Průměrný průtok24,3 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-07-01-001
Pramen
Novohradské hory
48°35′44,1″ s. š., 14°44′14,9″ v. d.
970 m n. m.
Ústí
Orlická přehrada – Vltava
49°13′50,6″ s. š., 14°23′23,4″ v. d.
346 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Jihočeský kraj – Tábor), Rakousko Rakousko (Dolní Rakousy)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Trasa
Legenda
 208 Eichelberg
 206,3 rakousko-česká hranice
 Kapelunk
 Popelnicelevý přítok
 česko-rakouská hranice
 Einsiedelbachpravý přítok
 Fischbachpravý přítok
 Angelbachpravý přítok
 Mühlbachpravý přítok
 St. Martin
 Wolfgangbachpravý přítok
 Wultschaubachlevý přítok
 Weitra
 Grünbachpravý přítok
 Tiefenbachlevý přítok
 Unserfrau-Altweitra
 Schaggesbachlevý přítok
 Lembachlevý přítok
 rakousko-česká hranice
 České Velenice
 česko-rakouská hranice
 Gmünd
 Braunaubachpravý přítok
 149,2 rakousko-česká hranice
 146,9 most Nová Ves
 146,1 Jelení potoklevý přítok
 146 Nová Ves nad Lužnicí
 140,7 Halámecký potokpravý přítok
 136,7 Silnice II/103
 136,7 Halámky
 136,5 Dvory nad Lužnicí
 132,9 lávka Na Primárně
 132 Gamzapravý přítok
 131,1 Tušťlevý přítok
 130 Tušť
 126,7 Suchdolský potoklevý přítok
 126,6 ostrov
 126,6 Silnice I/24 ul. Pražská
 126,4 Černý potokpravý přítok
 126 Suchdol nad Lužnicí
 125,1 most Suchdol nad Lužnicí
 123 Dračicepravý přítok
 121,5 Žabinecpravý přítok
 117,1 potrubí
 116,9 Zlatá stoka odbočení
 116,7 Purkabská stokapravý přítok
 116,6 Silnice II/153
 115,6 Koštěnický potokpravý přítok
 113,4 Majdalena
 109,6 Nová řeka odbočení
 109,6 lávka na Rozvodí
 107,9 lávka U Kazdů
 107 lávka U Dušáků
 101,6 lávka Holičky
 100,8 lávka u rybníku Nový Vdovec
 98,4 kamenný most Stará Hlína
 126 Stará Hlína
 98,3 Silnice I/34
 97,4 rybník Rožmberk
 94,1 hráz Rožmberka
 93,6 Samicepravý přítok
 93,5 potrubí
 92,7 Adolfkapravý přítok
 92,1 most Lužnice
 92,1 Lužnice
 91,4 lávka na jezu Tájek
 90,7 Rybniční stokapravý přítok
 89,8 most U Zahradníků
 89,5 Potěšilkapravý přítok
 87,8 Silnice II/148 Klecký most
 87,5 Klec
 87,3 lávka Klec
 86,6 most u Bašty
 86,3 lávka na jezu Frahelž
 86,2 Miletínský potoklevý přítok
 84,8 Frahelž
 84,6 most Frahelž
 84,3 Trať 226
 83,5 most u rybníku Překvapil
 86,2 Ponědražský potoklevý přítok
 81,5 most U Hlávků
 80,9 most Vlkov
 79,3 lávka mezi rybníky
 78,5 potrubí
 77,8 Zlatá stokalevý přítok
 76,9 most u zastávky
 76,9 Trať 220
 76,5 lávka Veselí nad Lužnicí
 76,1 lávka u Kulturního domu
 76 Veselí nad Lužnicí
 76 Silnice II/603 Čs. armády
 75,6 Nežárkapravý přítok
 75,5 lávka u zimního stadionu
 75,3 Bechyňský potoklevý přítok
 74,5 lávka u obchvatu
 74,5 obchvat Veselí nad Lužnicí
 72,7 D3 Řípecký most
 70 Dráchov
 70 Silnice II/159 Dráchovský m.
 69,6 Doňovský potokpravý přítok
 67,4 Dírenský potokpravý přítok
 65,4 Andělská stokapravý přítok
 65,3 lávka Soběslav
 65 Černovický potokpravý přítok
 64,8 Soběslav
 64,4 Silnice II/135 ul. Bechyňská
 62,1 Špačkův mlýn
 62 lávka Špačkův mlýn
 61,3 lávka Klenovice
 60,8 Nedvědický potoklevý přítok
 60,6 most Klenovice
 59,2 Radimovický potoklevý přítok
 58,6 Myslkovický potokpravý přítok
 58 lávka Skalice
 57,9 Skalice
 56,5 Želečský potoklevý přítok
 56,4 lávka Roudná
 55,1 Habří potokpravý přítok
 51,4 Maršovský potoklevý přítok
 49 Planá nad Lužnicí
 48,8 most Planá nad Lužnicí
 44,7 Kozský potokpravý přítok
 44,6 Sezimovo Ústí
 44,6 most Sezimovo Ústí
 43 most Buriánka
 41,6 Trať 220 Železniční most
 41 Tábor
 40,4 most Tábor-Čelkovice
 39,7 Silnice II/137 Švehlův most
 39,5 Tismenický potokpravý přítok
 37,7 Benešův mlýn
 31,3 Větrovský potoklevý přítok
 37,1 lávka u Harrachovky
 35,4 Kvěchův mlýn
 34,6 Raštský potokpravý přítok
 33,7 Matoušovský mlýn
 33,7 Slapský potoklevý přítok
 32,8 Vlásenický potokpravý přítok
 31,8 Pilský potokpravý přítok
 31 Příběnický potoklevý přítok
 30,8 Kašovický potokpravý přítok
 27,8 Bejšovcův mlýn
 27 Malšický potoklevý přítok
 26,4 Vnučský potoklevý přítok
 26,2 Slavňovický potokpravý přítok
 26,2 Suchomelův mlýn
 24,3 Stádlecký most
 23,3 Dobřejický potoklevý přítok
 22,4 Oltyňský potokpravý přítok
 21,9 Třebelický potoklevý přítok
 20,4 Dobronice
 20,2 Dobronický potokpravý přítok
 20,2 most Dobronice
 17 Všechlapský potoklevý přítok
 16,5 Černýšovický potoklevý přítok
 15,9 most Hutě
 15,8 Hutě
 15,2 Sudoměřický potoklevý přítok
 14,8 Bežerovický potoklevý přítok
 12,2 Silnice II/122 most Duha
 11,8 Horní mlýn
 11,3 Bechyně
 11,1 most Bechyně-Zářečí
 10,7 Smutnápravý přítok
 10,4 Kamenodvorský p.levý přítok
 9,1 Židova strouhalevý přítok
 8,1 Hvožďanský p.pravý přítok
 8,1 Nuzický potoklevý přítok
 7,1 Červený mlýn
 6,4 Bilinský potokpravý přítok
 4,2 Hostecký potokpravý přítok
 4,2 Silnice II/105 Kolodějský m.
 4,1 Koloděje nad Lužnicí
 3,4 Sobní potokpravý přítok
 0 soutok s Vltavou u Neznašova
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lužnice také reguluje množství vody mnoha rybníků ve svém povodí (například Rožmberku již od dob Jakuba Krčína z Jelčan nebo napájecím kanálem Zlatá stoka). V minulosti byla na řece provozována voroplavba. Již panovník Karel IV. stanovil předpisy péče o splavnění Lužnice pro dopravu dřeva (potvrzuje to zápis v archivu s datem 3. srpna 1366).

Lužnice protéká Novohradskými horami, Vitorazskem, Třeboňskou pánví a Středočeskou pahorkatinou, celý horní tok Lužnice od hranic s Rakouskem až k Veselí nad Lužnicí je součást CHKO Třeboňsko, jednoho z přírodně nejcennějších území jižních Čech, které je zařazeno do systému biosférických rezervací UNESCO. Koryto řeky je v úseku od Veselí nad Lužnicí k soutoku s Vltavou chráněné jako přírodní památka Lužnice.

Lužnice patří u vodáků k oblíbeným českým řekám pro rekreační kanoistiku, zejména v úseku „rychlejší vody“ od Tábora k Bechyni.

Geografie
Pramen Eichelberg

Pramen

Lužnice pramení na rakouské straně Novohradských hor, na západním svahu hory Eichelberg (1054 m), v nadmořské výšce 970 m. Nejlepší přístup k prameni je z obce Karlstift, z níž vede k prameni 2 km dlouhá cesta značená orientačními tabulemi. Nedaleko od pramene vstupuje východně od Pohoří na Šumavě na české území, kde protéká splavovací nádrží Kapelunk a po zhruba 5 km, kdy v mírném odstupu sledovala z české strany státní hranici, se na soutoku s potokem Popelnicí vrací se zpět do Rakouska. Protéká městem Weitra (Vitoraz) a dále po proudu tvoří hranici mezi Gmündem (Cmuntem) a Českými Velenicemi[3]. Skalní práh v Gmündu ukončuje podhorský charakter Lužnice a řeka se stává nížinným tokem. Za Gmündem se opět vrací na území Rakouska, ale po několika kilometrech se za obcí Breitensee obrací do Čech a míří do široké Třeboňské pánve. Protéká přírodní rezervací Krabonošská niva.

Přítoky a vedlejší toky
Rozvodí – vlevo splav do Staré řeky, vpravo Nová řeka (2007)
Soutok Lužnice (vlevo) s Vltavou v roce 1920
Soutok Lužnice (vlevo) s Vltavou (ze směru za kapličkou doprava dolů), vidět část mostu na silnici Týn nad Vlt.-Neznašov podél Vltavy
Orientační náčrt okolí soutoku Lužnice s Vltavou u Týna n/Vlt

Prvním významnějším přítokem z pravé strany je říčka Skřemelice (Braunaubach), která se vlévá do Lužnice v Gmündu. Na českém území nedaleko Klikova do Lužnice pravobřežně ústí říčka Dračice. Před jezem Pilař z Lužnice doleva odbočuje k Třeboni umělý kanál Zlatá stoka a nedaleko pod jezem se pravobřežně vlévá Koštěnický potok. Asi 3 km za Majdalenou se koryto Lužnice dělí (nedaleko Novořecké bašty) vlevo na Starou a vpravo na Novou řeku. Stará řeka[4][5] je původní tok Lužnice, dnes meandrující, úzká, mělká a písčitá říčka, které napájí největší rybník v Česku Rožmberk a z něj pokračuje k Veselí nad Lužnicí. Do Rožmberka přitéká zleva z Třeboně Podřezanská stoka. Před obcí Frahelž vtéká do Lužnice Miletínský-Tisý potok, který přivádí zejména vodu z rybníků Velký a Malý Tisý (jižně od Lomnice nad Lužnicí).

Nová řeka je naopak umělý 13,5 km dlouhý kanál-tok s přímými úseky (zbudovaný v 16. století Jakubem Krčínem z Jelčan), který slouží zejména k odvádění povodňové vody mimo Rožmberský rybník do řeky Nežárky a ke zmenšení nebezpečí případného protržení jeho hráze.

Před Veselím se do Lužnice z levé strany vrací voda Zlaté stoky a ve městě (405 m n. m.) se pravobřežně vlévá Nežárka vracející i vody Nové řeky. Na severním okraji se zleva vlévá Bechyňský potok, který přivádí vody zejména ze známých Soběslavsko-veselských blat, např. od obcí: Vyhnanice, Hlavatce, Vlastiboř nebo také od Komárova a Borkovic.

Z četných menších i malých přítoků na své cestě k Táboru přijímá Lužnice např. před Soběslaví Dírenský potok (od rybníku Nadýmač), v městě pak Černovický potok, který pramení v Křemešnické vrchovině, protéká otevřenou rovinatou krajinou a napájí řadu rybníků. Zleva (392 m n. m.) u Plané nad Lužnicí přitéká Maršovský potok (od obcí Ústrašice, Obora, Maršov). Před městem Sezimovo Ústí přitéká u jezu Soukeník zleva Radimovický potok, v městě potom zprava známý Kozský potok, který přivádí vodu několika potoků ze směru od Turovce a Kozího Hrádku.

V Táboře je to Tismenický potok (soutok 384 m n. m.) (roku 1492 přehrazený – vznikla nádrž Jordán, rozloha 50 ha). Dále, asi 7 km západně se pak vlévá, také zprava, Vlásenický potok a pak nedaleko, opět zprava se u Bredova mlýna vlévá Pilský potok (přitéká od obcí Padařov a Drhovice). Nad Dobronicemi (pod „Papírnou“) se zprava vlévá Oltyňský potok. Níže po proudu pak zleva Všechlapský potok. V Bechyni se také zprava vlévá říčka Smutná, za městem se zleva připojuje zajímavým kaňonem protékající potok Židova strouha, pramenící jižně od obce Bzí.

Od Bechyně teče nahnědlá voda Lužnice mezi stráněmi dál směrem k Vltavě, u obce Rosín zprava přitéká Koloměřický potok, protéká obcí Koloděje nad Lužnicí a pak již míří obloukem k Neznašovu nedaleko Týna nad Vltavou. Koryta obou řek se tady zásadně změnila jak v šedesátých, tak v osmdesátých letech 20. století po napuštění přehradní nádrže Orlík a vybudování přehradního stupně Kořensko. Zde voda Lužnice (v 354 m n. m.) zvolna mizí ve vzduté vodní hladině (soutoku) řeky Vltavy.

  • zleva – Tušť, Suchdolský potok, Odlehčovač, Miletínský potok, Ponědražský potok, Bechyňský potok, Mokerský potok, Nedvědický potok, Radimovský potok, Želečský potok, Maršovský potok, Borecký potok, Radimovický potok, Větrovský potok, Slapský potok, Příběnický potok, Malšický potok, Vnučský potok, Dobřejický potok, Třebelický potok, Všechlapský potok, Černýšovický potok, Sudoměřický potok, Bežerovický potok, Kamenodvorský potok, Židova strouha, Nuzický potok,

Města a vesnice

Mosty
Inundační most ve Staré Hlíně
Most „Bechyňská duha“
Stádlecký řetězový most
  • v Dráchově byl v roce 2014 postaven nový most na cestě z Jindřichova Hradce do Týna nad Vltavou.
  • v Soběslavi (pod jezem Steiniger) je silniční most (zv. Bechyňský, z roku 1935, generální oprava 2008) na silnici Soběslav-Bechyně, vede do oblasti Soběslavských Blat, např. přes obce Vesce, Vlastiboř.
  • po proudu, pod Soběslaví (poblíž Špačkova mlýna) je přes Lužnice lanový most-lávka pro pěší (od r. 1971).
  • za Soběslaví, na silnici z obce Klenovice (na E55) směrem na Rybova Lhota, Želeč je přes Lužnici železobetonový most (z r. 1987, délka 100 m, nosnost 140 tun), který nahradil kovový most Ovčín (z roku 1908, 57m dl, 4,5m úzký)
  • u obce Skalice (u chatové oblasti u jezer bývalé pískovny) je betonová lávka pro pěší a cyklotrasu
  • v Plané nad Lužnicí silniční most od E55 na silnici směr Malšice, Bechyně nebo vlevo směr Želeč, Hlavatce.
  • železniční most (celokovový) – budovaný v letech 1901–1902 při stavbě první elektrifikované trati ve střední Evropě mezi Táborem a Bechyní, dílo inženýra Františka Křižíka bylo dáno do provozu v létě 1903
  • Švehlův most v Táboře – od roku 1935 přes Lužnici obloukový železobetonový na silnici Tábor–Bechyně
  • oblouková Harrachova lávka – u chatové oblasti „Riviera“ a lesní restaurace Harachovka z roku 1941 (tu původní z roku 1929 strhla 16. března 1940 velká voda a kry) – součást turistické cesty (původně „Harrachovy stezky“ budované od roku 1895) do Příběnic po levém břehu Lužnice.
  • Bechyňský most Duha – unikátní obloukový železobetonový most s kolejemi a vozovkou, slavnostně otevřen 28. října 1928 k 10. výročí samostatnosti republiky
  • Stádlecký řetězový most – původně spojující břehy Vltavy na Podolsku, před výstavbou Orlické přehrady přenesen a znovu složen na Lužnici, 25. 5. 1975 otevřen
  • most Dobronice
  • silniční most na silnici Týn nad Vltavou-Chrášťany v Kolodějích nad Lužnicí

Jezy
Lužnice, jez Steiniger v Soběslavi při extrémně nízkém stavu vody v červenci 2007
  • jez ve městě Gmünd – mohutný jez postavený na přírodním skalním prahu, poslední v Rakousku
  • jez Pilař u obce Majdalena – nejnebezpečnější jez v Česku, má nejvíce obětí[zdroj?!]
  • jez Dráchov v obci Dráchov (před Soběslaví) – velmi nebezpečný jez
  • jez Čejnov, u chatové osady mezi Dráchovem a Soběslaví – vyžaduje také maximální opatrnost
  • jez Steiniger, na západním okraji Soběslavi
  • jez Roudná, v obci Roudná
  • jez Soukeník u Sezimova Ústí – tábořiště, sportovní areál, náročný pro sjezd lodí
  • jez Stádlec, pod řetězovým mostem
  • jez před Bechyní, pod obloukovým mostem (řeka 360 m n. m.)

Vodní režim

Hlásné profily:[6]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok stoletá voda
Majdalena (Pilař) 116,40 942,28 km² 6,21 m³/s 270 m³/s
Frahelž 83,50 1536,62 km² 4,21 m³/s 145 m³/s
Klenovice 59,70 3152,01 km² 19,70 m³/s 374 m³/s
Bechyně 10,55 4055,13 km² 23,60 m³/s 577 m³/s

Velké vody
Lužnice, jez Steiniger v Soběslavi při povodni v srpnu 2002
  • 21.7.1432 - při rozsáhlé povodni na jihu došlo až k zatopení Staroměstského náměstí v Praze. Povodně měly za následek velkou neúrodu, zejména obilí.
  • 17.8.1501 - velká voda poškodila pole a budovy, a také mnohé rybníky.
  • 20.8.1544 - velká povodeň z jihu Čech dorazila až do Prahy. Potvrdila opět nutnost stavby vodního díla (rybníku Rožmberk).
  • 18.7.1736 - po 28 dnech dešťů se protrhly hráze rybníků (zejména u Tučap a na Dírensku), přišla povodňová vlna z Rožmberka i Nežárky. Nejvíce asi bylo postiženo velkou vodou město Soběslav.
  • 25.7.1740 - byla na Soběslavsku obdobná situace jako v létě 1736
  • 22.2.1865 - při zimní povodni se řeka rozlila z břehů
  • 20.2.1890 - po deštích a tání byla jedna z největších povodní na Lužnici. (Záznamy o datech a výškách při povodních jsou na zdi mlýnu Veselý v Táboře)
  • 1.9.1890 - po vydatných deštích se rozvodnila celá Lužnice, hladina místy stoupla až o 3 metry, zaplaveno bylo mnoho domů a polí.
  • 16.3.1940 - šla řekou velká voda. V Táboře ledové kry strhly lávku u Harrachovky, která tam byla od roku 1929. Nová, která slouží dodnes, je z května 1941.
  • 26.3.1988 - po prudkém tání a deštích bylo na Táborsku zaplaveno na 3 tisíce hektarů zemědělské půdy a asi 30 domů. (zej. Roudná, Klenovice, Bechyně)
  • 13.8.2002 - po vydatných deštích došlo k největší zaznamenané povodni v Čechách. 13., 14. a 15. srpna rozvodněná Lužnice, Nežárka, potoky a přetékající nebo protržené rybníky v Jihočeském kraji se rozlily a voda zaplavila nejen tisíce hektarů pozemků, ale i ulice a domy měst a obcí do výše až několika metrů. Hrozilo mj. také protržení hrází rybníku Rožmberk nebo nádrže Jordán – a tím následná katastrofa. Škody na majetku (zničené domy, komunikace, mosty, aj.) nebyly jen na jihu Čech, ale byly nedozírné skoro v celé ČR. Povodeň zasáhla těžce i Prahu, kde došlo k zatopení celých čtvrtí i metra.
  • 28.3.2006 - při prudkém tání velké vrstvy sněhu a po deštích voda Lužnice a přítoků a v rybnících prudce stoupala a 30.3. došlo k záplavám v celém regionu. Nejvíce bylo postiženo Veselí nad Lužnicí – zatopeno 24 ulic, 270 domů, evakuováno bylo 1200 obyvatel (celkem voda na 150 ha území města, včetně silnice E55). V Soběslavi voda z řeky a Černovického potoka zaplavila 7 ulic, přes 70 domů, bylo evakuováno 100 lidí, škody přesáhly 60 milionů Kč. Postiženy byly obce podél řeky (Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Bechyně i Tábor-Čelkovice). Vláda ČR vyhlásila pro Jihočeský kraj nouzový stav (od 2. do 10.4.)

Zajímavosti
Památník Jakubu Krčínovi pod bezpečnostním přepadem na východní straně hráze Rožmberka
Pomník Emy Destinnové na břehu Nové řeky, nedaleko obce Stříbřec (2007)
  • Na břehu Nové řeky poblíž obce Stříbřec u Třeboně můžeme navštívit pomník Emy Destinnové, která žila v nedaleké Stráži nad Nežárkou.
  • V Sezimově Ústí (na levém břehu Kozského potoka u soutoku s Lužnicí) je možno navštívit letní sídlo druhého prezidenta ČSR dr. Edvarda Beneše - vilu, postavenou v letech 1930-1931 a rozsáhlou zahradu a park, kde je od konce čtyřicátých let hrobka Edvarda Beneše, kterou podle jeho přání vyprojektoval významný čs. architekt Pavel Janák. Hrob je situován do návrší, jemuž se podle legendy říká Kazatelna (údajně zde kázal mistr Jan Hus).
  • Koncem padesátých let se u Příběnic měla stavět přehrada, ale tento plán nebyl realizován.
  • O Lužnici, rybách a vodě :
    • v Lužnici byl v roce 1934 chycený v Dráchově sumec o váze 52 kg a délce 217 cm (byl chycen do slupu - lapadla ryb na jezu, sestaveného ze žlabu a děrované bedny); na udici to byl v únoru 1953 chycený sumec o váze 38,5 kg a délce 208 cm.
    • v srpnu 1822 trpěl Tábor a okolí takovým nedostatkem vody, že magistrát žádal úřady puštěním Rožmberka o zvýšení hladiny v Lužnici.

Fotogalerie
  • Most mezi obcemi Dvory nad Lužnicí a Halámky na silnici č. 103
  • Jez Pilař
  • Lužnice – stavidlo I do Staré řeky, vyšší stav vody (2005)
  • Stará řeka pod stavidlem, extrémně málo vody (červenec 2007)
  • Stará řeka – začátek, od splavu na rozvodí, vyšší stav vody (2005)
  • Nová řeka u rozvodí, extrémně málo vody (červenec 2007)
  • Lužnice-Nová řeka, poblíž obce Stříbřec (2007)
  • Řeka Lužnice po výtoku z rybníka Rožmberk
  • Lužnice –soutok s Nežárkou ve Veselí nad Lužnicí, pohled od severu
  • Dráchov – most na cestě z křižovatky U sloupu (E55) směr Soběslavská Blata
  • Lužnice v Táboře pod částí Starého města (2007)
  • Lužnice v Táboře, v pozadí vpravo klášter Klokoty (pod ním v údolí řeka), v popředí hráz nádrže Jordán, 2007
  • Švehlův most v Táboře-silniční, oblouk 25 m od hladiny, stavba dokonč. 28.10.1935, projekt arch. V. Slavík, 2007
  • Oblouková lávka na turistické stezce podél Lužnice
  • Harrachova lávka z roku 1941, přes Lužnici
  • Tok Lužnice za Harachovkou směrem k Bechyni
  • Pomoc turistům u lávky přes řeku Lužnici
  • Lužnice – typická scenérie v úseku před Bechyní
  • Lužnice pod zámkem v Bechyni-Zářečí

Odkazy

Reference
  1. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22.
  2. PAVEL SVOBODA, MIROSLAV ŠOBR, BOHUMÍR JANSKÝ, TOMÁŠ VLASÁK. Vliv říční nivy na hydrologický režim horní Lužnice [online]. Dostupné online.
  3. Vodácké peklo na horní Lužnici
  4. Lužnice: vodácký ráj a vodácké peklo
  5. http://www.trebonsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=1578
  6. Hlásné profily [online]. [cit. 2010-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-06.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.