Nová řeka

Nachází se v prostoru jihozápadně od Jindřichova Hradce; začíná jihovýchodně před Třeboní. Zde se Lužnice, pod obcí Majdalena, u samoty „U Soukupů“ (na říčním km 108,8) na rozvodí dělí na Starou (původní) řeku a kanál – Novou řeku. Ta směřuje severně a asi 4 km západně od Stráže nad Nežárkou - nad Jemčinou u samoty „U Lapiců“ se vlévá do Nežárky (říč. km  25,1) a ta se pak ve Veselí nad Lužnicí spojí opět s Lužnicí (která jako „Stará řeka“ protekla chráněnou krajinou kolem usedlosti „Holičky“ a obce Stará Hlína, rybníkem Rožmberk a pak pokračovala severně). Poslední kilometry (přibližně od silnice I/34) tvoří koryto původního potoka, do kterého byl kanál sveden.

• pravé – Stavišťský potok, Stříbřecký potok

Hlásný profil:[2]

Kanál byl vybudován v letech 1585–1587 (dokončovací práce skončily až o tři roky později, ale ty už neprováděl Krčín); je dílem správce rožmberského panství Jakuba Krčína; jeho účelem bylo zejména při velkých průtocích vody regulovat a odvádět část vody z Lužnice jinam, aby nedošlo k přetížení velké hráze nově budovaného rybníka Rožmberka. Protože pravidelné jarní a podzimní povodně nepřicházely na Lužnici a Nežárce současně, rozhodl se část povodňových vod převést do dočasně klidné Nežárky. Zároveň kanál začal plnit funkci napájení rybníků podél jeho toku (např. velké rybníky Nový Vdovec, Ženich a Vyšehrad).

Rozvodí – vlevo splav do Staré řeky, vpravo Nová řeka, zcela zprava přitéká Lužnice, 8. 7. 2007 nízký stav vody

Nová řeka je rezervací Novořecké močály, zpočátku má mírný proud a přehledné širší koryto, má lučinaté břehy s občasným listnatým lesem. Pod Mlákou se okolní rovina v krátkém úseku změní na úzké údolí se strmějšími břehy a také má občasné krátké peřeje, ale brzy je řeka opět ve znamení stojaté vody. Celé koryto během staletí splynulo s přírodou. Řeka je také hodně využívaná vodáky. Význam tohoto díla ze 16. století se už mnohokrát až do současnosti potvrdil, zejména při mnoha velkých povodních (např. r. 1829, 1890, 2002, 2006).

Nedaleko Leštiny, u Stříbřeckého mostu je na levém břehu Nové řeky, u památného dubu, pomník Emy Destinnové z roku 1930. Na pomníku čteme vlastní text Emy Destinnové: Žijící, jež smíte dosud všechny tyto krásy zřít, vzpomeňte si při přeletu sněhobílých racků samot duše mé, jež dozajista vtělena do některého z nich, znovu vždy se vrací v místa štěstí mého zašlého. Vedle pomníku stojí památný strom – dub letní starý 350 let o obvodu kmene téměř 5,9 a výšky 22 metrů.