Suchdol nad Lužnicí
Město Suchdol nad Lužnicí (německy Suchenthal, případně Suchental an der Lainsitz, historicky též Sukdol, lidově Sůdol) se nachází v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Žije zde přibližně 3 500[1] obyvatel, katastrální výměra je 64 km², nejvyšší nadmořská výška dosahuje přibližně 500 metrů.
Suchdol nad Lužnicí | |
---|---|
Kostel svatého Mikuláše | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0313 547280 |
Pověřená obec | Suchdol nad Lužnicí |
Obec s rozšířenou působností | Třeboň |
Okres (LAU 1) | Jindřichův Hradec (CZ0313) |
Kraj (NUTS 3) | Jihočeský (CZ031) |
Historická země | Čechy (část území do roku 1920 též Dolní Rakousko) |
Zeměpisné souřadnice | 48°53′36″ s. š., 14°52′37″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 3 527 (2022)[1] |
Rozloha | 63,58 km² |
Nadmořská výška | 454 m n. m. |
PSČ | 378 06 |
Počet domů | 1 296 (2021)[2] |
Počet částí obce | 6 |
Počet k. ú. | 5 |
Počet ZSJ | 11 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Náměstí T. G. Masaryka 9 378 06 Suchdol nad Lužnicí [email protected] |
Starosta | Luboš Hešík |
Oficiální web: www | |
Suchdol nad Lužnicí | |
Další údaje | |
Kód obce | 547280 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
První písemnou zmínku o Suchdole obsahuje listina z 19. prosince 1362 (Kodex marientálský). Tehdy se ves stala součástí třeboňského panství, jehož majiteli byli Rožmberkové. Ti drželi panství do roku 1611, kdy smrtí Petra Voka vymřeli. Od 2. dubna 1660 je Suchdol spojen s rodem Schwarzenbergů.
Největší část katastrální rozlohy dnešního Suchdola nad Lužnicí historicky patřila k českým zemím. Část Tušť (s osadami Paříž a Nový York) patřila do roku 1920 k Dolnímu Rakousku.
Historie
První písemná zmínka o Suchdolu pochází z roku 1362. Většina území města náležela vždy k Čechám, ale katastrální území Tušť bylo k někdejšímu Československu připojeno až 31. července 1920 jako součást tzv. Západního Vitorazska, a v rámci Čech začleněno do soudního okresu Třeboň stejnojmenného politického okresu.
Dne 14. prosince 2005 byla obec povýšena na město na základě splnění kritéria alespoň 3 000 obyvatel.[3]
Přírodní poměry
Suchdol leží v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Severně od města leží přírodní rezervace Na Ivance.
Rybníky
Největším rybníkem v katastrálním území Suchdola je Podřezaný neboli Nový lipnický (68 ha). Následuje rybník Velký Šustov (36 ha) u Hrdlořez. Zajímavá je soustava menších rybníků Tří Facek. Nejseverněji je rybník Kocínov, pod ním Malá a Velká Tichava, Rohlík a Pasečný. Na východ od nich se rozprostírá Velký a Malý Hadač, Mošna, Panoš a největší z nich, Růže. Podobně soustava rybníků pod osadou Benátky je vyhledávána k procházkám: Malý a Velký Hojek a Velký Filiš, které se rozkládají těsně u samého konce Benátek. Malý Praseta a Velký Praseta tvoří střed soustavy, na jejímž druhém konci jsou Jan, Hospodář, Dobrý, Malý Filiš, Suchý a Jezárko.
Řeka Dračice
Horní tok říčky Dračice po Františkov tvoří balvanité koryto řeky s hojnými peřejemi v úzkém údolí chráněném jako přírodní rezervace Dračice. V minulosti byl tok využíván k pohonu hamrů. Od Františkova jde o klidný meandrující tok, který se vlévá do Lužnice.
Obecní správa
Části města
Město Suchdol nad Lužnicí se skládá ze šesti částí na pěti katastrálních územích.
- Suchdol nad Lužnicí (i název k. ú.)
- Bor (i název k. ú.)
- Františkov (leží v k. ú. Klikov)
- Hrdlořezy (k. ú. Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí)
- Klikov (i název k. ú.)
- Tušť (i název k. ú.) – zahrnuje také osadu Nový York
Město je členem Dobrovolného svazku obcí Vitorazsko.
Starostové
- 2002–2006 Jan Paďourek[4] (ČSSD)
- 2006–2010 Jan Kronika (ČSSD)
- 2010–2014 Mgr. Pavel Mráček (ČSSD)
- od 2014 Luboš Hešík (Za aktivní Suchdolsko)
Znak a vlajka
Znak města: Štít kobaltové modři je dělen stříbrnou vlnou se třemi hrotitými vrcholy. V horní části znaku je umístěn šikmo zlatý klíč.
Vlajka města: Vrchní a spodní pole vlajky je modré, prostřední část tvoří stříbrná vlnovka s pěti prohlubněmi. Ve vrchním poli u žerďové strany je zlatý klíč.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Mikuláše
- Kaple svatého Jana Nepomuckého
- Fara
- Škola T. G. Masaryka[5]
Rodáci a obyvatelé
- Josef Hadač (1921–2007), učitel a regionální spisovatel
- Jiří Kodym (1927–2009), akademický malíř
- Matěj Kozka z Rynárce († 1566/1567), kněz, opat kláštera v Borovanech
- Augustin Marek († 1785), opat třeboňského kláštera
- Anežka Merhautová (1919–2015), historička umění
- Johana Peřková (1703–1745), postava ženy popsaná v knize Jaroslava Čechury Neklidný život obyčejné ženy (2015)
- Jan Plzák (1914–1998), letec RAF v době druhé světové války
- Carl Anton Stölzle (1802–1865), majitel sklárny v Suchdole a poslanec říšské rady
- František Svejkovský (* 1923), literární vědec
- Mirko Vosátka (1911–2004), skautský spisovatel
Partnerská města
Galerie
- Fara
- Kostel svatého Mikuláše
- Klenba kostela svatého Mikuláše
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Rozhodnutí č. 64 předsedy Poslanecké sněmovny, o určení obcí Újezd u Brna a Suchdol nad Lužnicí městy, Lubomír Zaorálek, 14. prosince 2005
- Zápis z volby straosty[nedostupný zdroj]
- Sborník oceněných literárních prací a studentů III. a IV. ročníku soutěže TGM – život, dílo a odkaz pro současnost str. 138–144, vydalo nakladatelství Paris ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2014, ISBN 978-80-87173-28-2
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchdol nad Lužnicí na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Suchdol nad Lužnicí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)