Třeboňská pánev

Třeboňská pánev je geomorfologický celek v jižních Čechách, který je součástí Jihočeských pánví. Nachází se převážně v povodí Lužnice. Má rozlohu 1360 km², střední výšku 457 m a jejím nejvyšším bodem je Baba 583 m, která se však nachází v Lišovském prahu tvořícím předěl mezi Třeboňskou a Českobudějovickou pánví. Její geologické podloží tvoří senonské a neogénní sedimenty, moldanubické horniny a permské sedimenty.[1] Člení se na geomorfologické podcelky Lišovský práh, Lomnická pánev a Kardašořečická pahorkatina.[2] Centrální část Třeboňské pánve je zahrnuta do CHKO Třeboňsko. Ohraničení Třeboňské pánve vede mezi městy České Velenice, Nové Hrady, Trhové Sviny, Borovany, České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Soběslav, Kardašova Řečice, Stráž nad Nežárkou. Uprostřed pánve se nachází město Třeboň.

Třeboňská pánev
Nejvyšší bod583 m n. m. (Baba)
Rozloha1360 km²

Nadřazená jednotkaJihočeské pánve
Sousední
jednotky
Novohradské podhůří, Českobudějovická pánev, Táborská pahorkatina, Křemešnická vrchovina, Javořická vrchovina
Podřazené
jednotky
Lišovský práh, Lomnická pánev, Kardašořečická pahorkatina

SvětadílEvropa
StátČesko Česko

Třeboňská pánev na mapě Česka
PovodíVltava, Lužnice
Souřadnice49° s. š., 14°45′ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIIB-2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geologický vývoj

Třeboňská pánev vznikla společně s pánví Českobudějovickou při procesech saxonské zlomové tektoniky během křídy (přibližně před 88 miliony let) jako reakce na horotvorné procesy alpinského vrásnění. Pánve byly vyplněny jezery, které byly odvodňovány k jihovýchodu do oblasti nazvané Paratethys (pásmo pánví od západního předpolí Alp až do kaspické oblasti). Toto odvodňování bylo přerušeno až v pliocénu (přibližně před 4 miliony let), kdy došlo k oživení výzdvihů v oblasti Šumavy a Novohradských hor. Celá oblast pánví začala být odvodňována severním směrem a říční síť tak postupně nabývala dnešního rázu.[3]

Reference

  1. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Geomorfologie Českých zemí. Praha: ČSAV, 1965. 335 s.
  2. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
  3. CHLUPÁČ, Ivo, a kolektiv. Geologická minulost České republiky. Praha: Academia, 2002. 437 s. ISBN 80-200-0914-0. Kapitola Terciérní uloženiny v Českém masivu, s. 323.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.