Tušť

Tušť (německy Schwarzbach) je vesnice, část města Suchdol nad Lužnicí v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se na pravém břehu Lužnice, naproti vlastnímu Suchdolu. Prochází tudy silnice I/24 (evropská silnice E49) k hraničnímu přechodu Halámky/Neunagelberg do Rakouska.

Tušť
Lokalita
Charaktervesnice
ObecSuchdol nad Lužnicí
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy, do r. 1920 Dolní Rakousy
Zeměpisné souřadnice48°53′22″ s. š., 14°53′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel294 (2011)[1]
Katastrální územíTušť (10,74 km²)
PSČ378 06
Počet domů153 (2011)[1]
Tušť
Další údaje
Kód části obce171930
Kód k. ú.771937
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je zde evidováno 161 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 294 obyvatel.[3]

Tušť je také název katastrálního území o rozloze 10,74 km².[4]

Geografie

Tušť se nachází v ploché krajině Třeboňské pánve nad soutokem Lužnice a Dračice, v nadmořské výšce cca 450 m. Do katastru zasahují dvě přírodní rezervace, Horní Lužnice a Na Ivance. Severně od vsi se nachází soustava rybníků Velká a Malá Pískovna a Jezero.

Na katastru Tušti se nachází kemp Vodácká základna, tradiční nástupní místo při vodáckém splouvání Lužnice.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1339.[5]

Roku 1920 byla Tušť v rámci Západního Vitorazska převedena z Dolního Rakouska do Čech a připojena k Československu, do okresu Třeboň.

Roku 1938 bylo Západní Vitorazsko včetně Tušti zařazeno do území odstoupených Mnichovskou dohodou nacistickému Německu, přes nesouhlas zdejšího většinově českého obyvatelstva. Koncem května 1945 sem pak vtrhly revoluční gardy pod vedením Vladimíra Hobzy, které v proklamované snaze očistit toto území od tzv. zrádců, tedy Čechů, kteří zde zůstali i po roce 1938, spáchaly řadu zločinů. Jejich vrcholem byla hromadná vražda 14 obyvatel Tušti v noci na 25. května 1945. Jejím iniciátorem byl místní učitel Václav Maxa, vykonavatelem pozdější agent StB František Říha. Oběti masakru připomíná pomník ve vsi, který sem umístil Ferdinand Korbel, potomek jednoho z popravených.[6][7] Pozůstatky obětí masakru byly exhumovány v roce 1993 a pohřbeny v nedalekém rakouském Gmündu, kde jim byl postaven pomník.[8]

Roku 1976 byla Tušť připojena k Suchdolu nad Lužnicí.

Další fotografie

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 187.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 220.
  6. Porteš, Jiří. Pomník Obětem odsunu [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-11-07]. Dostupné online.
  7. CIGLBAUER, Jan. 70 let od „vylikvidování“ německého obyvatelstva z jižních Čech [online]. severniceskobudejovicko.cz, 2016-02-10 [cit. 2019-11-07]. Dostupné online.
  8. ŠŤASTNÁ, Barbora. Zavraždili mu otce, katy byli sousedé. Teror inspiroval i film Krajina ve stínu. Deník.cz [online]. 2020-09-10 [cit. 2020-09-10]. Zdroj: Post Bellum, Paměť národa. Dostupné online.

Literatura

  • MLYNÁRIK, Ján. Tragédie Vitorazska, 1945-1953 : poprava v Tušti. V Třeboni: Carpio, 2005. 411 s. ISBN 80-86434-09-5.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.