Planá nad Lužnicí

Planá nad Lužnicí (německy Plan an der Lainsitz) je město na řece Lužnici, na hranici Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny. Leží na frekventované silnici I/3 přibližně 6 km na jih od Tábora a 11 km severně od Soběslavi. Žije v něm přibližně 4 300[1] obyvatel. Na východ od města vede dálnice D3.

Planá nad Lužnicí
Městský úřad v Plané
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0317 552828
Pověřená obecSezimovo Ústí
Obec s rozšířenou působnostíTábor
Okres (LAU 1)Tábor (CZ0317)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°21′16″ s. š., 14°42′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel4 296 (2022)[1]
Rozloha21,42 km²
Katastrální územíPlaná nad Lužnicí
Nadmořská výška395 m n. m.
PSČ391 11
Počet domů1 163 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Planá nad Lužnicí
391 11 Planá nad Lužnicí
[email protected]
StarostaIng. Jiří Šimánek
Oficiální web: www.plananl.cz
Planá nad Lužnicí
Další údaje
Kód obce552828
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka pochází nejspíše z dopisu biskupa Tobiáše z Bechyně z let 1288–1289, kdy bylo město součástí pražského biskupství.[3] Od nástupu Oldřicha z Ústí až do roku 1547 se pak Planá stala državou nově založeného husitského města Tábora.[3] Město koupil Vilém z Rožmberka a nechal zde vystavět dřevěný most přes řeku Lužnici. Panství po něm zdědil Petr Vok, na konci 17. století jej převzali Šternberkové a později Lobkovicové, kteří nechali roku 1666 přestavět původně gotický kostel sv. Václava, jehož další rekonstrukce pak proběhla roku 1796.[3]

Po roce 1848 se Planá stala samosprávnou obcí, jejímu rozvoji velice pomohla výstavba železnice (1869) a voroplavba, jež byla provozována až do roku 1946.[3] Po vyhlášení nezávislosti Československa nastal bohatý kulturní i průmyslový rozvoj města – založen byl Sokol, postavilo se kino, knihovna, nová škola, byly založeny podniky, Madeta, Silon (podnik) nebo Masokombinát.[3]

Přírodní poměry

Na jižním okraji města se nachází rybník Hejtman s ostrůvkem chráněným jako přírodní památka Ostrov Markéta.

Místní části

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Václava se slunečními hodinami
  • Fara v ulici ČSLA č. 1
  • Pomník obětem druhé světové války u základní školy
  • Vila čp. 4 v Ústrašické ulici, kde pobýval T. G. Masaryk po návratu do vlasti v dubnu 1920.

Galerie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Město Planá nad Lužnicí - Oficiální stránky - Historie obce [online]. Planá nad Lužnicí [cit. 2011-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.