Holešov

Holešov se utvořil na starobylé křižovatce dvou bočních tras tzv. Jantarové stezky. V katastru dnešního Holešova byla objevena neolitická osada, tj. sídlo trvalé povahy nejstarších zemědělců (asi 7–6 tis. let př. n. l.). Vlastní centrum Holešova je víceméně trvale osídleno od doby bronzové, jak dokládají objevená pohřebiště (asi 2000 př. n. l.).

První písemná zmínka pochází z roku 1141 [pozn. 1] a vztahuje se k osadě jménem Golesouicí (tj. Holešovici). Už v roce 1275 se obec uvádí jako Holesow.[4] Obec byla původně biskupským majetkem, za Přemyslovců ale byla povýšena na městečko a později (1322) na město. Měšťanské domy na náměstí mají zachované gotické a renesanční sklepy, nejstarší spolehlivě datovaný do roku 1480.[5] Někdy před rokem 1371 Holešov získal Matouš ze Šternberka, který byl zakladatelem lukovské a holešovské větve pánů ze Šternberka. Šternberkové drželi město až do roku 1574. V časech reformace byl rušným centrem Jednoty bratrské i luteránů. Katolický Holešov však byl při vpádu Lisovčíků na Moravu ušetřen, přestože okolí bylo vypleněno. V letech 1616–1620 byl posledním působištěm Jana Sarkandera (budoucího světce) před tím, než byl zatčen u Troubek pro zemězradu a umučen v Olomouci. O radostech a strastech třicetileté války informuje zachovalý deníček holešovského měšťana. Poté Holešov získal pobělohorský zbohatlík a zemský hejtman Jan z Rottalu a učinil jej svou rezidencí, jeho nástupci pak významným kulturním centrem. S tím souviselo velkorysé budování zámku a zámecké zahrady, která v lepších časech mohla směle konkurovat zahradám kroměřížským.

V meziválečné době zanechal v Holešově výrazné stopy v podobě dvou děl také slavný architekt Bohuslav Fuchs, který zde dříve studoval na gymnáziu. Holešov se též stal útočištěm ultraortodoxních Židů včetně několika věhlasných kabalistických učenců, což z něj v následujících staletích učinilo poutní místo ortodoxního judaismu, na druhou stranu se negativně podepsalo na soužití menšiny s většinou. Mj. i díky této menšině prof. Tomáš Garrigue Masaryk úspěšně kandidoval do říšského sněmu za volební okrsek valašský. Po vzoru průmyslové výstavy v Praze, se i v Holešově konala výstava, která se stala nejvýznamnějším hospodářsko-kulturním podnikem na východní Moravě před první světovou válkou. Bezprostředně po skončení války se v Holešově odehrál poslední protižidovský pogrom v českých zemích před druhou světovou válkou. Na počátku dvacátých let vzniklo v Holešově nejprogresivnější české fašistické hnutí, z něhož se později změnou názvu stala Národní obec fašistická.

Koncem třicátých let se Holešov stal posádkovým městem, čs. posádku elitních hraničářů však brzy vystřídala německá Schutzpolizei. V kasárnách se pak pořádala školení a výcvik příslušníků Schutzpolizei i protektorátního četnictva. Později na tuto tradici navázal komunistický režim zřízením Vysoké školy SNB, zahrnující i výcvikový prostor pro příslušníky pohraniční stráže. Ještě později na tuto „tradici“ navázal demokratický režim zřízením Vyšší policejní školy a Střední policejní školy MV v Holešově[6], která je co do velikosti a rozsahu činnosti řazena mezi tři největší policejní školy v České republice. Když se 21. srpna 1968 objevily brzy ráno před kasárnami v Holešově na Kroměřížsku sovětské tanky, velitelé tamních výsadkářů je odmítli dovnitř vpustit. Gardový tankový prapor se do kasáren, ve kterých sloužilo zhruba 700 členů sedmého výsadkového pluku zvláštního určení, nedostal ani v následujících dnech. V celém Československu šlo při srpnových událostech o zcela ojedinělý čin.[7]

Na místě bývalého vnitrostátního veřejného letiště vznikla Strategická průmyslová zóna Holešov. Dokončení výstavby základní technické a dopravní infrastruktury bylo plánováno na konec roku 2009. Celková rozloha zóny je 360 hektarů. Zónu připravil (prostřednictvím své společnosti Industry Servis ZK) Zlínský kraj. Na financování se podílel i stát. Celkové náklady na přípravu zóny činíly 1,4 miliardy korun. Průmyslová zóna byla v daném termínu připravena, mimo napojení Holešova na dálnici D1. Zóna byla bohužel vystavěna na místě bývalého letiště, kde je třetina zóny na zemědělské půdě. Navíc se pod areálem půmyslové zóny vyskytují zásoby pitné vody. Kvůli možnému riziku ohrožení životního prostředí nesmí v zóně působit firmy zabývající se chemickým průmyslem, těžkým strojírenstvím a zpracováním primárních surovin. Kromě asfaltových silničních komunikací a inženýrských sítí zde byla vybudována také železniční vlečka. V rámci areálu od roku 2012 funguje Technologický park Progress, který slouží jako Podnikatelský inkubátor, Český hydrometeorologický ústav se svou Meteorologickou stanicí a některé další firmy. Za hlavní důvod neúspěchu průmyslové zóny Holešov je považováno její špatné dopravní napojení, podcenění důležitosti zásob kvalitní pitné vody pod areálem, kvalitní zemědělská půda, omezení výšky staveb a podílu zeleně pro zachování vzhledu krajiny a také doposud neplnění opatření určených pro ochranu životního prostředí.

Nejvyšší člověk, který podle dochovaných údajů kdy žil v českých zemích a v Holešově žil, zemřel a je pochován, tzv. hanácký obr Josef Drásal (1841–1886), dal své jméno nejobtížnějšímu bikemaratonu ČR, který každoročně startuje z holešovské zámecké zahrady. Poválečná existence civilního letiště přinesla Holešovu několik mistrů světa ve sportovním parašutismu a zajistila, že Holešov lze každý den vidět a slyšet ve zprávách o počasí. V Holešově se také nachází Kynologický klub, který se věnuje výcviku psů, agility a obranám, popř. dalšímu výcviku.

• 
  Náměstí v Holešově kolem roku 1902
• 
  Náměstí v Holešově roku 2006
• 
  Letecký pohled na centrum Holešova
• 
  Vlakové nádraží Holešov

Šachova synagoga

Židovský hřbitov

• Zámek
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Kostel svaté Anny – původně modlitebna Jednoty bratrské, později sloužil jezuitům a pak trinitářům, dnes v barokní podobě[10]
• Kaple svatého Kříže z roku 1662
• Kaple svatého Martina
• Morový sloup u kostela z počátku 18. století, vysoký 7 m
• Zemanova kovárna
• židovská čtvrť se Šachovou synagogou a hřbitovem

• Holešov (včetně bývalých předměstí Novosady a Plačkov)
• Dobrotice
• Količín
• Tučapy
• Všetuly
• Žopy

• Jan z Holešova (1366–1436), benediktinský mnich, teolog a jazykovědec
• František Xaver Richter (1709–1789), hudební skladatel a houslista
• Jan Alois Hanke (1751-1806), knihovník, slavista a autor vlasteneckých knih
• Josef Drásal (1841–1886), nejvyšší člověk, jenž kdy žil v českých zemích
• Theodor Čejka (1878–1957), jeden ze zakladatelů esperantského hnutí v českých zemích
• Miroslav Lorenc (1896–1943), český architekt, legionář a účastník protinacistického odboje
• Aleš Podhorský (1900–1964), divadelní režisér, herec a pedagog
• Jaroslav Böhm (1901–1962), archeolog
• Mirko Očadlík (1904–1964), hudební vědec, kritik a pedagog
• Jan Schneeweis (1904–1995), klavírista, hudební skladatel, sbormistr, sběratel lidových písní a spisovatel
• Jiří Voženílek (1909–1986), architekt, urbanista a vysokoškolský pedagog
• Ludmila Plecháčová-Mucalíková (1910–2004), česká historička a vlastivědná pracovnice
• Jaroslav Simonides (1915–1996), překladatel
• Miroslav Neumann (1921–2009), redaktor, autor literatury faktu o odbojovém hnutí, scenárista, čestný občan města
• Zdeněk Bardoděj (1924–2008), toxikolog
• Jiří Daehne[11] (1937–1999), český pedagog a básník, autor vernovských povídek
• Růžena Děcká (* 1946), cimbalistka a pedagožka
• Josef Rafaja (* 1951), varhaník
• Zdeněk Grygera (* 1980), bývalý fotbalový reprezentant České republiky

Partnerskými městy Holešova jsou:[12]

• Desinić, Chorvatsko
• Považská Bystrica, Slovensko
• Pszczyna, Polsko
• Skawina, Polsko
• Topoľčianky, Slovensko
• Turčianske Teplice, Slovensko

Holešov také neformálně spolupracuje s městem Gloggnitz v Rakousku.[12]