Plačkov (Holešov)

Ves Plačkov byla založena pravděpodobně v pozdním středověku jižně od města Holešova a svým severním koncem zhruba kolmo navazovala na jeho starší jihozápadní předměstí podél hlavní cesty na Kroměříž, později zvané Kroměřížská ulice (dnešní Palackého).[2] Samotná vesnice byla tvořena širokou, dvakrát mírně esovitě zahnutou ulicovkou, která dodnes nese, coby holešovská ulice, název Plačkov.[3]

Katastrální území Plačkova zabíralo celé jižní okolí Holešova sahající až k obcím Martinice a Zahnašovice. Zastavěnou oblast katastru kromě vlastního Plačkova tvořila také zmíněná Kroměřížská ulice na západě a na východě Žopská ulice (dnešní Masarykova), která vznikla rozšířením a prodloužením předměstí před Žopskou bránou ve druhé polovině 17. století. Hlavní dominantou nové ulice, téměř rovnoběžné s Plačkovem, se stal barokní panský pivovar. Trojúhelný prostor mezi jižním okrajem Holešova, Plačkovem a Žopskou ulicí byl využit založením barokního městského hřbitova (nyní Smetanovy sady), který rovněž náležel ke katastru Plačkova.[4]

V říjnu 1621, zatímco vzbouření Valaši dobývali holešovský zámek, jejich uherští spojenci vyrabovali a zapálili všechny chalupy a stodoly na Plačkově a část Žopské ulice.[5]

V 50. a 60. letech 19. století byl Plačkov společně s Novosady teritoriálně odloučenou součástí obce Franckovice.[6]

V roce 1882 byla přes plačkovský katastr postavena železniční trať z Hulína do Bystřice pod Hostýnem, včetně holešovského nádraží. V 19. století se Plačkov stal centrem kulturního života česky smýšlející měšťanské společnosti. Podle dobového tisku se v hostincích na Plačkově konala řada divadelních a hudebních vystoupení se světovým i českým vlasteneckým repertoárem (například s písní „Kde domov můj“). V roce 1906 byla na spojnici Plačkova a Kroměřížské ulice postavena nová sokolovna, slavnostně otevřená v září téhož roku za účasti starosty Sokola Josefa Scheinera.[7] V průběhu 19. a 20. století byl katastr Plačkova postupně zastavován do podoby městských čtvrtí; podél železnice vznikaly průmyslové areály, ulice řadových domů i vilové čtvrti, a vznikl zde také nový městský hřbitov.

Samostatné katastrální území Plačkov bylo zrušeno v roce 1938 a jeho plocha byla přičleněna ke katastru Holešova.[8]

• socha Panny Marie Immaculaty
• socha svatého Floriána (přemístěna sem odjinud ve 20. stol.)
• socha svatého Jana Nepomuckého (Zlínská ulice)
• panský pivovar (Masarykova ulice)
• kaple svatého Kříže (starý městský hřbitov; Smetanovy sady)
• kaple svatého Martina (starý městský hřbitov; Smetanovy sady)
• Tomaštíkův náhrobek (původně na starém, nyní na novém hřbitově, Grohova ulice)

• Josef Drásal – „Hanácký obr“, který na Plačkově žil od roku 1860 až do své smrti v roce 1886

• 
  Kaple svatého Kříže
• 
  Kaple svatého Martina
• 
  Sokolský dům
• 
  Socha svatého Floriána na Plačkově
• 
  Pivovar v Masarykově ulici