Průmyslová zóna Holešov

Strategická průmyslová zóna Holešov vznikla na lokalitě bývalého letiště Holešov a přilehlých pozemcích za účelem vzniku nových podnikatelských příležitostí. Je projektem Zlínského kraje za účasti Ministerstva průmyslu a obchodu a Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

Zóna je po celou dobu plně připravena pro vstup nových investorů – zejména díky zřízení infrastruktury. Dlouhodobým záměrem vybudování takto rozsáhlé průmyslové oblasti byly zejména aspekty rozvoje zaměstnanosti a konkurenceschopnosti nejen na Kroměřížsku, ale i v rámci celého Zlínského kraje.

Strategické průmyslové zóny jsou strategickými projekty v oblasti průmyslových nemovitostí. Jejich minimální výměra je 200 ha nebo 100 ha, pokud vznikají v oblasti bývalých průmyslových zón, tedy tzv. brownfieldů. Strategické průmyslové zóny jsou zpravidla určeny vážnějším a významnějším investorům, kteří přináší větší investice, ale i určitý počet pracovních míst. Po roce 2003 kromě Holešova vznikly ještě další čtyři průmyslové zóny – Ovčáry na Kolínsku, Mošnov na Ostravsku, Joseph na Mostecku a Triangle na Žatecku.[1]

O vybudování zóny rozhodlo zastupitelstvo Zlínského kraje v roce 2003. Její výstavba začala v roce 2008 a základní infrastruktura zóny byla dostavěna roku 2009. Kromě asfaltových silničních komunikací a inženýrských sítí zde byla vybudována také železniční vlečka. V rámci areálu od roku 2012 funguje také Technologický park Progress, který slouží jako podnikatelský inkubátor. Zóna byla vystavěna na místě bývalého letiště, ale i přesto leží třetina zóny na zemědělské půdě. Navíc se pod areálem vyskytují zásoby pitné vody. Kvůli možnému riziku ohrožení životního prostředí nesmí v zóně působit firmy zabývající se chemickým průmyslem, těžkým strojírenstvím a zpracováním primárních surovin.[2][3]

Veškerá aktuální i plánovaná výstavba ve Strategické průmyslové zóně Holešov proto podléhá přísné kontrole, díky které mají lidé žijící v bezprostřední blízkosti jistotu etického a ekologicky nezávadného způsobu podnikání všech vstupujících firem. Ty tak svými výrobními aktivitami nijak neohrožují okolní prostředí ani životní prostředí obecně.

Proti Strategické průmyslové zóně Holešov působila tři občanská sdružení: Za zdravé a krásné Holešovsko, Ohnica a Egeria. Hlavním tématem sporů jsou zdroje pitné vody pro zhruba 28 tisíc obyvatel, které se nacházejí pod průmyslovou zónou. Kromě pitné vody nebyla při výstavbě dle sdružení brána do úvahy ani kvalitní zemědělská půda, která se v této oblasti nachází. Místním obyvatelům a ekologickým aktivistům vadí i to, že doposud nebyla splněna opatření určená pro ochranu životního prostředí.[4]

Problematiku však zkoumali také mnozí odborníci v oblasti hydrogeologie a vodního hospodářství, kteří se jasně shodli na tom, že podzemní zdroje vody nejsou nijak ohroženy. Celé situaci zde vypomáhá důsledné provzdušňování a filtrace, perchlorů se tak není třeba obávat. Naopak se má za to, že za nepříznivým nárůstem dusičnanů v zóně může zemědělské hospodaření, to je však nutné dále prověřit.

Jednou z mnoha výhod Strategické průmyslové zóny Holešov je její umístění mimo povodňové oblasti, od obytných částí je pak oddělena protihlukovým zemním valem, biocentrem a biokoridory.

Pro investory je zde připravena potřebná infrastruktura, jsou zde také přivedeny inženýrské sítě. Odpadní vody jsou pak následně odváděny na jednu z nejmodernějších čistíren v České republice prostřednictvím přivaděče s čerpací stanicí.

Jedním z hlavních důvodů, proč je Strategická průmyslová zóna Holešov dodnes plně neobsazena, jsou mnohá omezení pro investory týkající se právě zdrojů pitné vody. V této oblasti nemohou působit firmy z oblasti chemického průmyslu a těžkého strojírenství. Pro každou stavbu musí mít investor zpracován hydrogeologický posudek a pro velké záměry také dokumentaci EIA. Cílem těchto dokumentů je určit vliv projektu na podzemní vody a životní prostředí. Poslední omezení se týkají výšky staveb a podílu zelených ploch, jejichž cílem je zachovat vzhled krajiny.[4]

Strategická průmyslová zóna Holešov si tak poměrně důsledně určuje, které firmy budou její součástí, což je ale vzhledem k obavám o spodní vody a kvalitu zemědělské půdy pouze pozitivum – její součástí tak mohou být pouze firmy, které svým podnikáním nijak neznečišťují okolní krajinu a životní prostředí obecně.

Za hlavní důvod neúspěchu průmyslové zóny Holešov je považováno její špatné dopravní napojení. Existuje projekt stavby dálnice D49 (původně prodloužení dálnice D1), ten ale zatím nebyl realizován.[4]

Aktuálně nejsledovanějším tématem je tedy proto výstavba dálnice D49. Nová dálnice významně ulehčí dopravě ve městech Zlín, Otrokovice, Holešov i Hulín a bude lépe odpovídat dynamicky se rozvíjejícím přepravním potřebám regionu. Celkově má mít dálnice délku zhruba 17,3 km, s uvedením do provozu se počítá do roku 2024.

• Industry Servis ZK, a.s. – společnost vlastněná Zlínským krajem, v podstatě správce průmyslové zóny[5]

• Český hydrometeorologický ústav – meteorologická stanice působí v místě nepřetržitě od zprovoznění civilního letiště v roce 1953[6]

• Pokart spol. s r.o.

• Pozemní stavitelství Zlín a.s.

• E.ON Distribuce a.s.[3]
• Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje, ÚO Kroměříž – stanice Holešov