Židovský hřbitov v Holešově

Židovský hřbitov v Holešově byl založen v druhé polovině 15. století.[1] Je situován severně od holešovské židovské čtvrti, asi 300 m severozápadně od náměstí Dr. E. Beneše mezi ulicemi Hankeho a U Rusavy. Vstup je z Hankeho ulice, z bývalého předměstí Novosady.[2] Hřbitov je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]

Židovský hřbitov v Holešově
Lokalita
Stát	Česko Česko
Kraj	Zlínský
Okres	Kroměříž
Obec	Holešov
Zeměpisné souřadnice	49°20′8,14″ s. š., 17°34′35,36″ v. d.
Specifikace
Náboženství	judaismus
Výstavba	15. století
Rozloha	8190 m2
Odkazy
Kód památky	30058/7-5952 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na ploše 8190 m² se dochovalo přes 1500 náhrobních kamenů (macev) s nejstarším čitelným z roku 1647,[2] mezi nimiž je řada cenných náhrobků barokního a klasicistního typu.[1] Mnoho nejstarších náhrobků bylo zničeno při povodni v roce 1686.[2]

V západní části židovského hřbitova se nachází takzvaný rabínský pahorek či rabínský okrsek[1] s hroby zdejších rabínů. Mezi nimi je nejznámější tumba rabbiho Šabtaje ben Me’ir ha-Kohena (1621–1663) zvaného Šach, postavená v roce 1817 a několikrát obnovovaná,[2] kterou každoročně navštěvují stovky ortodoxních Židů z celého světa. V obřadní síni z roku 1903 je pamětní deska se jmény 250 obětí holokaustu ze zdejší oblasti.[2]

Na hřbitově jsou pochovány i dvě oběti holešovského pogromu, k němuž došlo ve zdejším židovském ghettu 3. prosince 1918. Vojáci nově vznikající Československé armády a katolické holešovské obyvatelstvo tehdy vyplenili veškeré židovské domácnosti, a na dvou místech byly založeny i požáry. Vojáci v rámci rabování zabili Hermanna Grünbauma a Huga Grätzera (Grätzera zastřelili, Grünbauma probodli bajonetem), shodou okolností jejich bývalé spolubojovníky, kteří se také nedávno vrátili z bojů v 1. světové válce.[4]

Holešovská židovská komunita přestala existovat v roce 1943.[5]