Holešov (zámek)

Nejstarší zmínka o feudálním sídle v Holešově pochází z roku 1275, v souvislosti s biskupským leníkem Hugem z Holešova, který sídlil na holešovské tvrzi. Tehdejší tvrz se patrně nacházela na pahorku v místě dnešního severovýchodního nároží zámku a její pozůstatky (včetně pahorku) byly odstraněny při barokní výstavbě zámku. Pouze ojedinělé stopy prstence vnějšího opevnění dávají tušit na oválný půdorys tvrze. Tvrz byla s největší pravděpodobností obehnána vodním příkopem.[1]

Na přelomu 13. a 14. století došlo v souvislosti s přeměnou trhové vsi na město také k přestavbě tvrze na pevnější hrad. V době husitských válek byl hrad dobyt a poničen. Poté se panství dostalo do držení rodu Šternberků, kteří v průběhu 15. století vybudovali nový hrad, pravoúhlého půdorysu, jehož pozůstatky se částečně dochovaly v suterénu a přízemí dnešního zámku. Hradní jádro se stavebně rozšířilo západním směrem k holešovskému náměstí a v západo-východní linii zřejmě zaujímalo stejnou rozlohu jako dnešní zámek. Dispozice holešovského hradu se zřejmě podobala středověké dispozici zachované v půdorysu zámku v Bystřici pod Hostýnem: pravoúhlé seskupení staveb s půlkruhovým předhradím, kde stály hospodářské budovy.[1]

Kolem roku 1500 byla na západní straně starší budovy hradního paláce připojena rozměrná dvoukřídlá (L-půdorys) dvoupatrová palácová stavba, z níž se zachovaly především zaklenuté sklepy pod zámkem, ale také části zdiva ve vyšších patrech severního a západního křídla zámku. Na konci 16. století byla k nároží tohoto paláce přistavěna vysoká šestiboká věž (současné severozápadní nároží zámku). Renesanční výstavba zřejmě pokračovala i za dalších majitelů zámku, jimiž byli Žerotínové (1589–1604), začátkem 17. století bratři Haugwiczové baroni z Biskupic (Václav, Jan Vilém, Jan Bartoloměj, Alexander Jošt) synové moravského zemského hejtmana Hanuše Haugwicze z Biskupic (1517–1582) a posléze Lobkovicové.[1]

Na konci třicetileté války však byl zámek několikrát vypleněn a v roce 1643 vypálen švédským vojskem. Zničené panství v roce 1651 zakoupil Jan hrabě z Rottalu, jenž zde zřídil rodové sídlo. Hrabě Rottal započal s přestavbou zámku v honosné sídlo, kterou byl pověřen vídeňský architekt Filiberto Lucchese. Vznikl tak současný čtyřkřídlý, dvoupatrový zámek s pravidelnými šestibokými věžemi v nárožích. Vnitřní nádvoří zámku po celém obvodě obíhaly otevřené arkády, v původní fázi barokní stavby měla otevřené arkády s balustrádou také obě patra západního a východního křídla zámku. Původní severní vstup do hradního areálu byl zrušen a nahrazen trojlodním průjezdem v západním křídle zámku, před nímž byl přistavěn portikus s balustrádovým balkonem a rottalovským erbem. Celková kompozice zámku náleží k architektonickému typu Palazzo in fortezza (palác ve tvrzi) a kombinuje renesanční, manýristické a raně barokní prvky. V hrubých obrysech byla stavba dokončena v roce 1658, pouze západní křídlo (směrem k náměstí) však bylo kompletní v celé výšce dvou pater. Po Luccheseho smrti v roce 1666 zámek dokončoval architekt Giovanni Pietro Tencalla.[1]

Panství holešovské, které Václav Eusebius, kníže z Lobkovic, prodal r. 1650 Janovi, hraběti z Rottalu, zůstalo v držení tohoto rodu až do roku 1763, kdy připadlo dcerám Františka Antonína Rottala. Roku 1770 převzala celé panství Marie Barbora, provdaná hraběnka Erdödy. Když její syn Karel hrabě Erdödy г. 1833 předal Holešov své dceři Barboře, provdané hraběnce Bruntálské z Vrbna, přešel Holešov do vlastnictví hrabat z Vrbna.[2] Po tragické smrti hraběte Rudolfa Wrbny (1892–1936) se dostal holešovský zámek do složitých vlastnických poměrů a v roce 1941 na něj byla uvalena nucená správa Zemského úřadu v Brně.[3]

Po druhé světové válce byli v zámku přechodně internování Němci čekající na odsun. Nucená správa byla v říjnu 1945 zrušena, zámek byl vrácen do vlastnictví poslední majitelky Barbory Vrbnové a město Holešov založilo Družstvo kulturního domu za účelem odkoupení zámku za částku 3,5 milionu Kčs a jeho přeměnu na kulturní stánek. V březnu 1948 však byla na zámek opět uvalena národní správa a v říjnu 1948 byl zámek zestátněn a převeden na Družstvo. V 50. letech se pak majitelem zámku stal Okresní národní výbor v Holešově a po zrušení okresu Městský národní výbor. V únoru 1995 byl zámek v restituci vrácen příbuzným poslední majitelky. Následující desetiletí neúspěšného hledání nového kupce a chátrání zámku bylo ukončeno v březnu 2005, kdy zámek odkoupilo město Holešov za částku 13,4 milionu Kč a započala nová etapa obnovy zámku.[4]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Holešov na Wikimedia Commons
• Informace na holesov.info