Theodor Čejka

Profesí byl učitel v Bystřici pod Hostýnem. Čejka napsal první učebnici a slovníky esperanta pro Čechy ve spolupráci s vynikajícím komeniologem Josefem Krumpholcem, Janem Holubem a Valentinem Bílíkem, které vyšly v řadě vydání.

Byl redaktorem tehdejšího esperantského časopisu Revuo Internacia (1902-03), Internacia Pedagogia Revuo (1908-10), redakčně pracoval také v časopisech Bohema Espeantisto a Germana Esperantisto.

Překládal z T. G. Masaryka, J. S. Machara aj. Jako delegát za Rakousko-Uhersko se zúčastnil zahraničních kongresů a jiných mezinárodních zasedání esperantistů, jako např. v Boulogne-sur-Mer (1905), Ženevě (1906), Cambridgi (10. - 17. 8. 1907) a v Amsterdamu.

Po první světové válce zůstal esperantu věrný, ale věnoval se pak hlavně osvětové práci v Bystřici pod Hostýnem, kde čtyřicet let učil na chlapecké škole (1898 - 1937). Hodně práce vykonal pro družstevní hnutí ve svém kraji. V Bystřici pod Hostýnem se zasloužil o založení spotřebního družstva, spořitelny, městské knihovny a čítárny a okresní osvětové knihovny. Založil zde i organizaci Skauta-Junáka. V době mezi válkami se ovšem věnoval hlavně práci pedagogické.

• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 567–568.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Theodor Čejka na Wikimedia Commons
• Článek Zdenka Smiřického o Theodoru Čejkovi