Nádraží v Berlíně

V hlavní městě Německa Berlíně bylo až do roku 2006 vždy mnoho nádraží, ale dominující hlavní, ústřední nádraží nikdy neexistovalo. Železniční spojení s německými městy a oblastmi přejímalo vždy více nádraží, která obstarávala spojení paprskovitě různými směry (a byla spolu spojena městskou dráhou S-Bahn).

Berlin Hauptbahnhof, nové hlavní nádraží z roku 2006

Během rozdělení Berlína v jistém smyslu roli hlavního nádraží převzalo nádraží Berlin Zoologischer Garten v Západním Berlíně a Berlin Ostbahnhof ve Východním Berlíně. V současnosti je největším berlínským nádražím Berlin Hauptbahnhof (hlavní nádraží), které bylo otevřené v květnu 2006 na místě bývalého Lehrter Bahnhof. Berlin Hauptbahnhof je též považováno za největší nádraží Evropy. Dosavadní významná nádraží tak slouží nyní převážně městské a regionální dopravě.

Významná berlínská nádraží

  • Berlin Hauptbahnhof (v překladu Berlín hlavní nádraží, 2006), průjezdné nádraží, dříve na tomto místě stálo Lehrter Bahnhof (Lehrtské nádraží, 1868–1951)
  • Berlin Zoologischer Garten (také Berlin ZOO, v překladu Berlín zoologická zahrada, 1882), průjezdné nádraží, původně a nyní už má jen regionální význam, ale po dobu rozdělení města bylo nejvýznamnějším nádražím Západního Berlína.
  • Berlin Ostbahnhof (Berlín východní nádraží) Vystřídalo několik názvů, původně Frankfurter Bahnhof (Frankfurtské nádraží, 1842–1845) a 'Schlesischer Bahnhof (Slezské nádraží, od 1852). V provozu od roku 1842, od roku 1882 průjezdné. Po dobu rozdělení města bylo nejvýznamnějším nádražím Východního Berlína, v letech 1987–1998 se jmenovalo Berlin Hauptbahnhof.
  • Berlin Anhalter Bahnhof (Berlín anhaltské nádraží) bylo koncové nádraží zprovozněné roku 1841 a rozšířené roku 1880, provoz zastaven roku 1952. Roku 1960 bylo až na fragment zbouráno.
  • Berlin Potsdamer Bahnhof (Berlín postupimské nádraží)
  • Stettiner Bahnhof (Berlín štětínské nádraží)
  • Berlin Hamburger Bahnhof (Berlín hamburské nádraží) bylo koncové nádraží zprovozněné roku 1846. Patřilo k nejstarším nádražím v Německu. Osobní doprava byla pozastavena roku 1884 vzhledem ke konkurenci v blízkosti se nacházejícího Lehrtského nádraží. Do 80. let 20. století bylo nádraží v malém měřítku používáno pro nákladní dopravu. Od roku 1906 zde sídlilo stavební a dopravní muzeum, od roku 1996 Muzeum pro současné umění.
  • Berlin Friedrichstraße, průjezdní nádraží, v provozu od roku 1882. Po dobu rozdělení města zde byl jediný hraniční přechod. Dnes slouží hlavně regionální dopravě (S-Bahn, metro).
  • Berlin Görlitzer Bahnhof (Berlín zhořelecké nádraží), koncové nádraží; v provozu 1866–1951, do roku 1976 postupně zbouráno. Dnes se podle něj jmenuje jen stanice metra.

Některá další nádraží

  • Berlin Charlottenburg
  • Berlin Gesundbrunnen
  • Berlin Spandau
  • Berlin Wansee
  • Berlin Südkreuz
  • Berlin Frohnau
  • Berlin Mexikoplatz
  • Berlin Alexanderplatz
  • Berlin Baumschulenweg
  • Berlin Botanischer Garten
  • Berlin Bellevue
  • Berlin Betriebsbf Rummelsburg
  • Berlin Betriebsbf Schöneweide
  • Berlin Bundesplatz
  • Berlin Buckower Chaussee
  • Berlin Hermannstrasse
  • Berlin Hackescher Markt
  • Berlin Heerstrasse
  • Berlin Heidelberger Platz
  • Berlin Hohenzollerndamm
  • Berlin Humboldthain
  • Berlin Hirschgarten
  • Berlin Schönefeld Flughafen
  • Berlin Savignyplatz
  • Berlin Schichauweg
  • Berlin Tiegarten

Odkazy

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.