Julius Jindřich Sasko-Lauenburský

Do severních Čech se vévoda dostal roku 1617 před třicetiletou válkou. Získal zde některá panství (Ostrov, Kácov, Horní Police, Buštěhrad a další). Byl stoupencem Valdštejnovým, velel dvěma jeho plukům. Při tažení do Chebu byl zajat, byl vyšetřován v Českých Budějovicích, císařem Ferdinandem III. byl odsouzen k smrti, ale později dostal milost.[1] V Ostrově si nechal vybudovat rodovou Sasko-lauenburskou pohřební kapli, kde byl i pohřben.

Vyženil zákupské panství sňatkem s Annou Magdalénou rozenou z Lobkovic, vdovou po Zbyňku Novohradském z Kolovrat v roce 1632.[2] V době jeho panování čelil několikrát plenění saských (1634) a švédských (1639) vojsk,[3] roku 1658 povstání sedláků, nechal definitivně zrušit u zámku kostel svaté Marie.[4] V roce 1656 zdědil Sasko-lauenburské vévodství. Po jeho smrti v roce 1665 se majitelem celého zákupského panství stal jeho syn Julius František Sasko-Lauenburský, který zde žil a podržel si je 24 roků. Byl pochován v kapli svaté Anny v Ostrově.