Julius Jindřich Sasko-Lauenburský
Julius Jindřich Sasko-Lauenburský (německy Julius Heinrich von Sachsen-Lauenburg, 9. dubna 1586, Wolfenbüttel – 20. listopadu 1665, Praha) byl vévoda sasko-lauenburský, císařský vojevůdce, Askánec, vlastník řady panství včetně panství Zákupy.
Julius Jindřich Sasko-Lauenburský | |
---|---|
sasko-lauenburský vévoda | |
Doba vlády | 1656 – 1665 |
Narození | 9. dubna 1586 |
Wolfenbüttel | |
Úmrtí | 20. listopadu 1665 (79 let) |
Praha | |
Předchůdce | Augustus |
Nástupce | František Erdmann |
Manželka | Anna Východofríská |
Alžběta Žofie Braniborská | |
Anna Magdalena z Lobkovic | |
Potomci | František Erdmann Sasko-Lauenburský Julius Jindřich Sasko-Lauenburský Františka Sasko-Lauenburská Marie Benigna Sasko-Lauenburská František Vilém Sasko-Lauenburský Františka Alžběta Sasko-Lauenburská Julius František Sasko-Lauenburský |
Rod | Askánci |
Otec | František II. Sasko-Lauenburský |
Matka | Marie Brunšvicko-Lüneburská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Začátky v severních Čechách
Do severních Čech se vévoda dostal roku 1617 před třicetiletou válkou. Získal zde některá panství (Ostrov, Kácov, Horní Police, Buštěhrad a další). Byl stoupencem Valdštejnovým, velel dvěma jeho plukům. Při tažení do Chebu byl zajat, byl vyšetřován v Českých Budějovicích, císařem Ferdinandem III. byl odsouzen k smrti, ale později dostal milost.[1] V Ostrově si nechal vybudovat rodovou Sasko-lauenburskou pohřební kapli, kde byl i pohřben.
Zákupský pán
Vyženil zákupské panství sňatkem s Annou Magdalénou rozenou z Lobkovic, vdovou po Zbyňku Novohradském z Kolovrat v roce 1632.[2] V době jeho panování čelil několikrát plenění saských (1634) a švédských (1639) vojsk,[3] roku 1658 povstání sedláků, nechal definitivně zrušit u zámku kostel svaté Marie.[4] V roce 1656 zdědil Sasko-lauenburské vévodství. Po jeho smrti v roce 1665 se majitelem celého zákupského panství stal jeho syn Julius František Sasko-Lauenburský, který zde žil a podržel si je 24 roků. Byl pochován v kapli svaté Anny v Ostrově.
Vývod z předků
Jan V. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
Magnus I. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
Dorota Braniborská | ||||||||||||
František I. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
Jindřich I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
Kateřina Pomořanská | ||||||||||||
František II. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
Albrecht III. Saský | ||||||||||||
Jindřich Zbožný | ||||||||||||
Zdenka Česká | ||||||||||||
Sibyla Saská | ||||||||||||
Magnus II. Meklenburský | ||||||||||||
Kateřina Meklenburská | ||||||||||||
Žofie Pomořansko-Wolgastská | ||||||||||||
'Julius Jindřich Sasko-Lauenburský' | ||||||||||||
Jindřich I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
Jindřich V. Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
Kateřina Pomořanská | ||||||||||||
Julius Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
Jindřich Württemberský | ||||||||||||
Marie Württemberská | ||||||||||||
Alžběta z Zweibrücken-Bitsch | ||||||||||||
Marie Brunšvicko-Lüneburská | ||||||||||||
Jáchym I. Braniborský | ||||||||||||
Jáchym II. Braniborský | ||||||||||||
Alžběta Dánská | ||||||||||||
Hedvika Braniborská | ||||||||||||
Zikmund I. Starý | ||||||||||||
Hedvika Jagellonská | ||||||||||||
Barbora Zápolská | ||||||||||||
Odkazy
Reference
- KVĚTOVÁ, Miroslava. Kronika českobudějovického měšťana Adriana Adalberta Battisty (1463-1656).: JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, Filozofická fakulta, 2011.s.61
- Zákupy. www.zamek-zakupy.cz [online]. [cit. 2020-01-22]. Dostupné online. (česky)
- ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. Zákupy: Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. Kapitola Od Bílé hory ke zrušení nevolnictví, s. 29.
- ŠIMEK, Jiří; RYDYGR, Zdeněk; KIRSCHNER, Bernard. Zákupy a okolí na starých pohlednicích. Hostivice: Petr Prášil, 2010. ISBN 978-80-86914-01-5. Kapitola Úvod, s. 8.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Julius Jindřich Sasko-Lauenburský na Wikimedia Commons
- Na webu Kácova
- Web Gymnázia Ostrov
- Web Ploskovic
Předchůdce: Augustus |
Sasko-lauenburský vévoda Julius Jindřich 1656 – 1665 |
Nástupce: František Erdmann |