František I. Sasko-Lauenburský

František I. převzal do správy velmi zadlužené Sasko-Lauenburské vévodství. Zastavil většinu svých panství. V roce 1550, aby posílil svůj vliv, zvolil svého sedmiletého syna Magnuse II. za nového knížecího biskupa v sousedním Ratibořském knížectví (Ratzeburg, město v Německu), toto však kapitulní vikáři odmítli.

Silně zadlužený a bez vyhlídek na dobré vztahy s knížecím biskupem Františkem I. vyplenil v roce 1552 Ratibořskou katedrálu (Ratzeburg Cathedral). V roce 1558 si podmanil biskupský klášter Bridgettine v Marienwohlde poblíž Möllnu, ten rovněž vyplenil a zcela zničil, poddané přinutil k přísaze věrnosti, také k placení desátek. Těžil dřevo v církevních lesích, které dále prodával.

V roce 1571 odstoupil ve prospěch svého syna Magnuse II., který slíbil, že vykoupí zadlužené vévodství, za peníze, které získal jako švédský vojenský velitel a sňatkem se švédskou princeznou Žofii Gustavsdotter Vasou (29. říjen 1547 – 17. březen 1611), dcerou Gustava I. Vasy. Soudní spor o část majetku (Burgundské vévodství) vyvolal konflikt mezi Magnusem II., jeho otcem Františkem I. a bratry Františkem II., Mořicem.

V roce 1573 František I. převzal vládu nad majetkem, Magnus II. uprchl do Švédska. V roce 1574 si Magnus II. najal vojsko, aby získal zpět svůj majetek. František II. vojenský velitel v císařských službách vévody Adolfa Holštýnsko-Gottorpského, (plukovník Dolního saského okruhu, Kreisobrist) pomohl Františkovi I. porazit Magnuse II. Odměnou za to bylo odstoupení panství Steinhorst. František II. pomohl svému otci i v druhém pokusu Magnuse II. svrhnout svého otce, a to v roce 1578. Za to František I. jmenoval svého syna Františka II. viceguvernérem.

V roce 1581, těsně před svou smrtí a po konzultacích se svým synem knížetem-biskupem Jindřichem a císařem Rudolfem II., jmenoval svým nástupcem svého třetího syna – Františka II., kterého považoval za svého jediného schopného nástupce.

Dne 8. února 1540 se v Drážďanech oženil se Sibylou Saskou, z dynastie Wettinů. Z tohoto manželství se narodili:

• Albrecht (1542–1544)
• Dorota (11. březen 1543, Lüneburg – 5. duben 1586, Herzberg am Harz), provdaná za Wolfganga knížete Brunšvicko-Grubenhagenského
• Magnus II. (1543 – 14. květen 1603, Ratzeburg), kníže saský z Lauenburgu
• Uršula (1545 – 22. říjen 1553, Schernebeck), provdaná za Jindřicha knížete Brunšvicko-Dannenberského,
• František II. (1547–1619), kníže saský Lauenburgu
• Kateřina Sidomie (1548–1550, Ratzeburg–1594, Gýmeš, Uhry), provdána za Václava III. Adama Těšínského v roce 1567, podruhé provdána za Imericha III. Forgáče v roce 1586
• Jindřich (1. listopadu 1550 – 22. duben 1585, Vörde), byl znám jako Jindřich III. kníže-biskup v Brémách (1567–1585) a jako Jindřich II. kníže-biskup z Osnabrücku (1574–1585) a Jindřich I. kníže-biskup na Paderbornu (1577–1585), byl ženatý s Annou von Broich (známá také jako von Betzdorf)
• Mořic (1551–1612), v roce 1581 se oženil s Kateřinou von Spörck, manželství bylo rozvedeno v roce 1582
• Frederik (1554–1586, Kolín), kanovník v katedrále v Kolíně a v Brémách (katedrála St. Petri)

Nemanželské děti s Elsou Rautenstein:

• František Rautenstein (*???? – 26. prosince 1618)
• Kateřina Rautenstein (1565–1587), provdána v roce 1579 za Jana Grotjana (německy Johann Grotjan)

Vévoda Sasko-Lauenburský.

• 
  Sibyla Saská (okolo roku 1530)