Německá šlechta
Německá šlechta (německy deutscher Adel) společně s panovnickými rody byla skupina středověké a novověké stavovské společnosti v německy hovořících zemích ve střední Evropě. Ta podle zákonů a zvyklostí v této oblasti do začátku 20. století užívala určitých privilegií a výsad.
Historie
Historicky mezi tyto oblasti patřily Svatá říše římská (962–1806), Německý spolek (1814–1866) a Německé císařství (1871–1918). a částečně též některé habsburské země, které však měly vlastní systém.
Na počátku existence Weimarské republiky (1919–1933) byla v srpnu 1919 zavedena první německá ústava, která oficiálně zrušila královské a šlechtické tituly a příslušné výsady a imunitu vztahující se k nim.
Současná Spolková republika Německo šlechtu a její tituly uznává. Dědičné tituly jsou povoleny jako součást příjmení (např. aristokratické předložky von a zu) a tato příjmení a titlu mohou dědit potomci. Nové tituly však republika udělovat nemůže a potomci německých šlechtických rodů nemají nárok na jakékoli výsady spojené se šlechtickými tituly.
Rakouské země
Šlechtický systém v rakouských zemích se po staletí vyvíjel společně s říšským a vykazoval podobné znaky. Po oddělení Rakouska od Svaté říše, tj. v Rakouském císařství a později Rakousku-Uhersku, včetně českých zemí, se vývoj odloučil na vlastní rakouskou šlechtu, do níž lze částečně zahrnout také šlechtu českou, uherskou, chorvatskou ad.
Oba systémy pak skončily v roce 1919, kdy byly přijaty zákony zrušující šlechtu jako společenskou třídu a někde byl zrušen také právní status a privilegia.
V dubnu 1919 za první Rakouské republiky (1919-1934) byla šlechta v Rakousku zrušena zákonem a na rozdíl od Německa bylo používání a titulů a šlechtických predikátů v rámci příjmení zakázáno.
Tituly a hodnosti
Panovnické tituly
Tituly panovníků v rámci jednotlivých územních celků byla celá řada. Počínaje nejvyšším titulem císařem Svaté říše, přes krále, kurfiřty, velkovévody, arcivévody, vévody, lankrabata, markrabata, falckrabata, knížata a říšská hrabata nesli vládci, kteří patřili k německé Hochadelě. Ostatní počty, stejně jako baroni (Freiherren), páni (Herren), rytíři (Ritter) nesli šlechtické rodiny, které nevládly. Drtivá většina německé šlechty však nezdědila žádné tituly a byly obvykle rozlišitelné pouze podle šlechtické částice von v jejich příjmeních.
| Označení (česky) | Označení (německy) | Území (česky) | Území (německy) |
|---|---|---|---|
| císař / císařovna | Kaiser / Kaiserin | císařství / říše | Kaiserreich, Kaisertum |
| král / královna | König (-in) | království | Königreich |
| kurfiřt / kurfiřtka | Kurfürst (-in) | kurfiřtství | Kurfürstentum |
| arcivévoda / arcivévodkyně | Erzherzog (-in) | arcivévodství | Erzherzogtum |
| velkovévoda / velkovévodkyně | Großherzog (-in) | velkovévodství | Großherzogtum |
| velkokníže / velkokněžna | Großfürst (-in) | velkoknížectví | Großfürstentum |
| vévoda / vévodkyně | Herzog (-in) | vévodství | Herzogtum |
| falckrabě / falckraběnka | Pfalzgraf / Pfalzgräfin | falc (palatinát) | Pfalzgrafschaft |
| markrabě / markraběnka | Markgraf / Markgräfin | markrabství, marka | Markgrafschaft |
| lankrabě / lankraběnka | Landgraf / Landgräfin | lankrabství | Landgrafschaft |
| říšský kníže / kněžna | Reichsfürst (-in) 1 | knížectví | Fürstentum |
| říšský hrabě | Reichsgraf 1 / Reichsgräfin | hrabství | Grafschaft |
| purkrabí / purkrabí | Burggraf / Burggräfin | purkrabství | Burggrafschaft |
| říšský baron / baronka | Reichsfreiherr 1 / Reichsfreifrau / Reichsfreiin 2 | (allodiální) baronie | Freiherrschaft |
| pán | Herr | Lordstvo | Herrschaft |
- ^1 Předpona Reichs- označuje titul udělený císařem Svaté říše; tyto tituly dávaly vyšší priorita než u týchž titulů bez této předpony.
- ^2 Freiin označuje baronku rodem.
Tituly nevládnoucích rodů
| Označení (česky) | Označení (německy) |
|---|---|
| korunní princ / princezna | Kronprinz (essin) |
| kurfiřt princ | Kurprinz (essin) |
| arcivévoda / arcivévodkyně | Erzherzog (-in) |
| velkovévoda / velkovévodkyně | Großherzog (-in) |
| velkokníže/kněžna | Großfürst (-in) |
| vévoda / vévodkyně | Herzog (-in) |
| princ / princezna | Prinz (essin) |
| kníže / kněžna | Fürst (-in) |
| markrabě / markraběnka | Markgraf / Markgräfin |
| lankrabě / lankraběnka | Landgraf / Landgräfin |
| falckrabě / falckraběnka | Pfalzgraf / Pfalzgräfin |
| purkrabí / purkraběnka | Burggraf / Burggräfin |
| starohrabě / starohraběnka | Altgraf / Altgräfin |
| říšský hrabě / říšská hraběnka | Reichsgraf / Reichsgräfin |
| říšský baron / baronka,
říšský svobodný pán / paní |
Reichsfreiherr / Reichsfreifrau / Reichsfreiin |
| hrabě / hraběnka | Graf / Gräfin |
| svobodný pán / svobodná paní | Freiherr / Freifrau / Freiin |
| pán / paní | Herr / Edler Herr |
| rytíř | Ritter |
| šlechtic / šlechtična | Edler / Edle |
| mladý pán (pro nepojmenované šlechtice) | Junker |
- Feudalismus
- Německá mediatizace
- Velkoměšťan (německy Großbürger)
- Svatá říše římská
- Říšský rytíř
- Junker
- Ministerialita
- Měšťanstvo
Odkazy
Literatura
- Neues allgemeines deutsches Adels-Lexicon. Ernst Heinrich Kneschke: Sv. I – IX (1859–1870).
- Siebmachers Wappenbuch
- Heinz Gollwitzer, Die Standesherren. Die politische und gesellschaftliche Stellung der Mediatisierten 1815–1918, Stuttgart 1957 (Göttingen ² 1964). (Zabývá se společenskou a politickou hodností bývalých suverénních šlechticů Svaté říše římské, kteří byli od roku 1803 do roku 1815 mediatizováni)
- Johannes Rogalla von Bieberstein: Adelsherrschaft und Adelskultur v Německu. Limburská reklama Lahn.: CA Starcke 1998.
- [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781139456098. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781139456098. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781139456098.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Německá šlechta na Wikimedia Commons
- Archiv feudalismu v Sasku (německy)
- Institut Deutsche Adelsforschung (Ústav pro výzkum německé aristokracie) (německy)
- Burgen und Schlösser (německé hrady a zámky) (německy)
