Jindřich II. Braniborský

Narodil se jako syn braniborského markraběte Jindřicha I. a jeho manželky Anežky Bavorské kolem roku 1308. Otec mu zemřel už v roce 1318. Když roku 1319 bezdětně zemřel Jindřichův bratranec Waldemar, Jindřich II. se stal posledním žijícím braniborským Askáncem.[1] Zdědil proto všechny majetky, které braniborští Askánci kdy vlastnili, a to až na Horní Lužici.[2] Protože tehdy byl ještě dítětem, jeho poručníkem se stal pomořanský kníže Wartislaw IV., jenž se o tento post ale brzy dostal do sporů s Rudolfem I. Saským. Římskoněmecký král Ludvík IV. Bavor chtěl rozporům v Braniborsku zabránit tím, že Jindřicha v roce 1320 zplnoletnil. Krátce na to Jindřich II. však zemřel, čímž vymřeli braniborští Askánci a v zemi zavládlo interregnum.[1]