WCT Finals

WCT Finals, také WCT Masters, česky Finále WCT[1], byl profesionální tenisový turnaj mužů hraný jako událost okruhu World Championship Tennis, v kalendáři některých sezón předposlední či závěrečná akce. Mezi lety 1971–1989 se každoročně konala na krytých dvorcích kobercového krytu.

WCT Finals
WCT Masters
Buick WCT Finals (1985–1986)
Založeno1971
Ukončeno1989
MístoDallas Texas, Spojené státy
Souřadnice32°50′25″ s. š., 96°46′50″ z. d.
Povrchkoberec / hala
Obdobíbřezen až květen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Dějištěm Finále WCT byl až na výjimky texaský Dallas. Čtvrtfinále a semifinále v roce 1971 proběhly v Houstonu a finále pak v dallaské aréně Memorial Auditorium. Ročníky 1972–1979 se uskutečnily na stadionu Moody Coliseum ve městě University Park, ležícím v dallaském okresu.[2] Dějištěm finále se v letech 1980–1989 stala dallaská Reunion Arena.[3] V letech 1971–1982 a opět 1986–1989 na něm startovalo osm nejlepších tenistů dle klasifikace WCT. Mezi roky 1983–1985 byl počet zvýšen na dvanáct. Uplatňován byl vyřazovací herní formát pavouka.

Jimmy Connors přijímá pohár pro vítěze dallaského WCT Finals 1980

V květnu 1974 se finále WCT stalo, po boku ženského Virginia Slims v Los Angeles, prvním turnajem na světě, v němž byl uplatněn počítačový systém elektronického čárového rozhodčího pro kontrolu dopadu míčů.[4][5]

Premiérový ročník 1971 proběhl v listopadovém termínu. Jednalo se o událost hranou dva týdny před akcí stejného formátu – Masters (Turnajem mistrů), konkurenčního okruhu Grand Prix. Od sezóny 1972 byl nový turnaj z komerčních důvodů, především vzhledem k tlaku držitelů televizních práv, hrán na koberci v hale a přeložen na jarní termín. Ročník 1972 se odehrál v květnu a datum se ustálilo na březnovém až květnovém termínu. V sezónách 1985–1986 finále sponzorovala americká automobilka Buick, součást koncernu General Motors, což odrážel oficiální název dvou ročníků Buick WCT Finals.

Debutové zimní finále se konalo v listopadu 1972 v Římě. Tento finálový turnaj byl méně prestižní a měl poloviční dotace. Vítězný Arthur Ashe obdržel 25 000 dolarů, v porovnání s 50tisícovou prémií pro Kena Rosewalla, jenž zvítězil stejný rok na květnovém finále. O dekádu později, v sezóně 1982, byly uskutečněny dokonce tři finále. Standardní květnový turnaj v Dallasu, podzimní v Neapoli a zimní – uskutečněný až v lednu 1983 – michiganském Detroitu.

Nejúspěšnějším hráčem se stal Američan John McEnroe, který v devatenácti ročnících vybojoval pět titulů z osmi finálových účastí. Na čtyři trofeje pak dosáhl Čech Ivan Lendl, když vyhrál po dvou sezónních a dvou dílčích finále. V závěrečných duelech se objevil celkem pětkrát.

V období 1973–1986 probíhal také nebodovaný finálový turnaj čtyřhry WCT World Doubles, konaný postupně v několika městech.

Přehled finále
Rok vítěz finalista výsledek
1971 Ken Rosewall Rod Laver6–4, 1–6, 7–6(7–3), 7–6(7–4)
1972 Ken Rosewall Rod Laver4–6, 6–0, 6–3, 6–7, 7–6
1973 Stan Smith Arthur Ashe6–3, 6–3, 4–6, 6–4
1974 John Newcombe Björn Borg4–6, 6–3, 6–3, 6–2
1975 Arthur Ashe Björn Borg3–6, 6–4, 6–4, 6–0
1976 Björn Borg Guillermo Vilas1–6, 6–1, 7–5, 6–1
1977 Jimmy Connors Dick Stockton6–7, 6–1, 6–4, 6–3
1978 Vitas Gerulaitis Eddie Dibbs6–3, 6–2, 6–1
1979 John McEnroe Björn Borg7–5, 4–6, 6–2, 7–6
1980 Jimmy Connors John McEnroe2–6, 7–6, 6–1, 6–2
1981 John McEnroe Johan Kriek6–1, 6–2, 6–4
1982 Ivan Lendl John McEnroe6–2, 3–6, 6–3, 6–3
1983 John McEnroe Ivan Lendl6–2, 4–6, 6–3, 6–7, 7–6
1984 John McEnroe Jimmy Connors6–1, 6–2, 6–3
1985 Ivan Lendl Tim Mayotte7–6, 6–4, 6–1
1986 Anders Järryd Boris Becker6–7, 6–1, 6–1, 6–4
1987 Miloslav Mečíř John McEnroe6–0, 3–6, 6–2, 6–2
1988 Boris Becker Stefan Edberg6–4, 1–6, 7–5, 6–2
1989 John McEnroe Brad Gilbert6–3, 6–3, 7–6

Dílčí finále sezón
Období místo vítěz finalista výsledek
zimní 1972Řím, Itálie Arthur Ashe Bob Lutz6–2, 3–6, 6–3, 3–6, 7–6
podzimní 1982Neapol, Itálie Ivan Lendl Wojciech Fibak6–4, 6–2, 6–1
zimní 1982Detroit, Spojené státy Ivan Lendl Guillermo Vilas7–5, 6–2, 2–6, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku WCT Finals na anglické Wikipedii.

  1. Lichner, I., s. 329
  2. Lamar Hunt. Lamar Hunt muses on 16 years of the WCT [online]. D Magazine, April 1986. Dostupné online. (anglicky)
  3. George Hardie. George Hardie Remembers... [online]. D Magazine, March 1988. Dostupné online. (anglicky)
  4. Electronic Design Magazine 9 April 26, 1976, p55-57. An electronic linesman decides where the tennis ball bounces. By John F. Mason pdf file Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine
  5. Tennis Magazine January 1975, p20-22. Is the tennis lineman obsolete? by Ken Bentley. pdf file Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine

Literatura
  • LICHNER, Ivan. Malá encyklopedie tenisu. Praha: Olympia, 1985.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.