Queen's Club Championships
Queen's Club Championships, oficiálně cinch Championships, je profesionální tenisový turnaj mužů, každoročně hraný v londýnském soukromém klubu Queen's Club na otevřených travnatých dvorcích. V rámci okruhu ATP Tour patří od roku 2015 do kategorie ATP Tour 500. V sezónách 2009–2014 byl součástí kategorie ATP Tour 250.[1][2] Premiérový ročník se konal již v roce 1890, čímž se řadí mezi nejstarší turnaje světa.
Queen's Club Championships | |
---|---|
cinch Championships | |
Centrální dvorec areálu v Queen's Clubu | |
Založeno | 1890 |
Odehráno | cinch Championships 2021 |
Místo | Londýn Spojené království |
Dějiště | Queen's Club |
Souřadnice | 51°29′15″ s. š., 0°12′42″ z. d. |
Povrch | tráva / venku |
Soutěže | 32 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra |
Dotace | 1 427 455 EUR |
Prize money | 1 290 135 EUR |
Období | červen |
ATP Tour | |
1990–1997 | World Series |
1998–2008 | International Series |
2009–2014 | ATP Tour 250 |
2015– | ATP Tour 500 |
www Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Turnaj představuje nejdůležitější část travnaté přípravy před grandslamovým Wimbledonem. V letech 1979–2008 nesl název Stella Artois Championships, mezi roky 2009–2017 AEGON Championships podle skotské pojišťovny a v období 2018–2020 se generálním partnerem stala londýnská nápojářská společnost Fever-Tree. Pro ročníky 2021–2026 s turnajem uzavřel smlouvu internetový maloobchod s automobily Cinch.[3]
V první dekádě třetího milénia události dominovali Andy Roddick a Lleyton Hewitt, když si oba připsali po čtyřech titulech.[4] Roddick popsal kurty v Queen's Clubu jako „zřejmě nejlepší na světě“.[5]
Historie
Turnaj byl původně založen pod názvem London Grass Court Championships již v roce 1884, kdy probíhal v Londýnském atletickém klubu na Stamford Bridge ve Fulhamu.[6] Následující ročník získal pojmenování London Championships a odehrával se na otevřených travnatých dvorcích. Roku 1890 došlo ke změně dějiště, když se událost přestěhovala do privátního klubu Queen's Clubu. Tam nejprve probíhaly pouze singlové soutěže mužů a žen. Od roku 1903 se hrála také mužská čtyřhra a o dvě sezóny později se dočkala premiéry i smíšená soutěž. Od roku 1915 se jako poslední představila ženská čtyřhra.
Dva světové konflikty přerušily konání v letech 1915–1918 a 1940–1946. V období 1970–1989 se událost zařadila do okruhu Grand Prix. Ženská polovina byla přerušena po roce 1973 a soutěže mužů chyběly v letech 1974–1976.[7]
Během čtvrtfinále dvouhry ročníku 2004 vytvořil Andy Roddick tehdejší světový rekord nejrychleji zahraného podání, když proti Paradornu Srichaphanovi udělil míči rychlost 153 mph (246,2 km/h).[8]
V roce 2012 byl ve finále za nesportovní chování diskvalifikován Argentinec David Nalbandian, když za stavu 3–3 ve druhé sadě ztratil podání a Chorvat Marin Čilić si připsal break. Nalbandian po prohrané výměně kopl do reklamního panelu, který následně zranil nohu čárového rozhodčího sedícího za ním.[9] Organizace ATP mu udělila pokutu 10 000 eur a odebrala bodový zisk dosažený na turnaji ve výši 150 bodů, stejně jako prize money ve výši cca 45 000 eur.[10]
Zrekonstruovaný centrální dvorec od sezóny 2017 pojme deset tisíc diváků, dříve se jednalo o 6 478 návštěvníků.[11]
Na britských ostrovech pokrývá televizní a rozhlasové přenosy veřejnoprávní BBC, od roku 2009 ve vysokém rozlišení High Definition. Sběračky míčků jsou vybírány ze dvou dívčích středních škol, Nonsuch High School a St Philomena's Catholic High School for Girls, ležících v jiholondýnském Suttonu.[12]
Statistiky
Hráči a vítězové
- Nejvíce titulů – Andy Murray (5 ve dvouhře a 1 ve čtyřhře)
- Nejvíce titulů ve dvouhře – Andy Murray (5)
- Nejmladší vítěz – Boris Becker, 17 let a 207 dnů v roce 1985
- Nejstarší vítěz – Major Ritchie, 38 let v roce 1909 (v open éře Feliciano López, 37 let v roce 2019)
- Nejníže postavený vítěz na žebříčku ATP – Feliciano López, 113. na světě v roce 2019.
- Nejníže postavený finalista na žebříčku ATP – Laurence Tieleman, 253. na světě v roce 1998.
- Vítězové ve dvouhře i čtyřhře v jednom roce – Pete Sampras v roce 1995 (čtyřhra s Toddem Martinem), Mark Philippoussis v roce 1997 (čtyřhra s Patrickem Rafterem) a Feliciano López v roce 2019 (čtyřhra s Andym Murraym).
Zápasy
- Nejdelší finále – Sampras porazil Henmana za 151 minut v roce 1999.
- Nejkratší finále – Stich porazil Ferreiru za 57 minut v roce 1993.
- Nejdelší zápas – Ashe porazil Mittena za 6 hodin a 16 minut v roce 1979.
- Nejvíce gamů v jednom zápase – Nduka Odizor porazil Forgeta v zápase, který měl 65 gamů v roce 1987.
Přehled finále
Mužská dvouhra
Rok | vítěz | finalista | výsledek |
---|---|---|---|
1890 | David G. Chaytor | Wilfred Baddeley | 3–6, 6–8, 6–1, 6–2, 6–2 |
1891 | Harry S. Barlow | Joshua Pim | 6–4, 2–6, 6–0, 7–5 |
1892 | Ernest W. Lewis | Joshua Pim | 6–4, 6–4, 3–6, 4–6, 6–1 |
1893 | Joshua Pim | Harold Mahony | 1–6, 6–1, 6–8, 6–3 |
1894 | Harold Mahony | Harry S. Barlow | 6–2, 6–3, 6–3 |
1895 | Harry S. Barlow | Manliff Goodbody | 6–4, 7–5, 5–7, 5–7, 10–8 |
1896 | Harold Mahony | Reginald Doherty | 11–9, 6–4, 6–4 |
1897 | Lawrence Doherty | Major Ritchie | 6–2, 6–2, 6–2 |
1898 | Lawrence Doherty | Harold Mahony | 6–3, 6–4, 9–7 |
1899 | Harold Mahony | Arthur Gore | 8–10, 6–2, 7–5, 6–1 |
1900 | Arthur Goree | Arthur W. Lavy | 6–0, 6–2, 6–3 |
1901 | Charles Dixon | George Greville | 6–1, 6–0, 4–6, 6–4 |
1902 | Major Ritchie | Charles Simond | 6–3, 6–4, 6–0 |
1903 | George Greville | Charles Simond | 6–1, 6–4, 7–9, 5–7, 6–4 |
1904 | Major Ritchie | Harold Mahony | 6–3, 6–1, 6–1 |
1905 | Holcombe Ward | Beals C. Wright | bez boje |
1906 | Major Ritchie | John M. Flavelle | 6–0, 6–1, 7–5 |
1907 | Tony Wilding | Major Ritchie | 6–2, 6–1, 6–0 |
1908 | Kenneth Powell | Major Ritchie | 6–4, 3–3skreč |
1909 | Major Ritchie | Harry Parker | 11–13, 6–4 6–1, 6–0 |
1910 | Tony Wilding | Major Ritchie | 6–4, 6–3, 2–0skreč |
1911 | Tony Wilding | Alfred Beamish | 7–5, 6–2, 6–3 |
1912 | Tony Wilding | Otto Froitzheim | bez boje |
1913 | Arthur Lowe | Wallace F. Johnson | 7–5, 6–4, 4–6, 4–6, 6–4 |
1914 | Arthur Lowe | Percival Davson | 6–2, 7–5, 6–4 |
1915 | Nehráno pro první světovou válku | ||
1916 | |||
1917 | |||
1918 | |||
1919 | Pat O'Hara Wood | Louis Raymond | 6–4, 6–0, 2–6, 7–5 |
1920 | William Johnston | William Tilden | 4–6, 6–2, 6–4 |
1921 | Zenzo Šimizu | Mohammed Sleem | 6–2, 6–0 |
1922 | Henry Mayes | Donald Greig | 6–8, 6–2, 6–2, 6–1 |
1923 | Vincent Richards | Sydney M. Jacob | 6–2, 6–2 |
1924 | Algernon Kingscote | Arthur Lowe | 3–6, 8–6, 6–3, 6–2 |
1925 | Arthur Lowe | Henry Mayes | 6–2, 9–7 |
1926 | Henry Mayes | Arthur Lowe | 6–3, 6–2 |
1927 | Henry Mayes | D.M. Evans | 6–3, 6–3 |
1928 | William Tilden | Francis Hunter | 6–3, 6–2, 6–1 |
1929 | William Tilden | Francis Hunter | sdílený titul |
1930 | Wilmer Allison | Gregory Mangin | 6–4, 8–6 |
1931 | John Olliff | Edward Avory | 3–6, 6–4, 6–2 |
1932 | Jack Crawford | Hendrik Timmer | 1–6, 6–3, 6–3, 6–4 |
1933 | Ellsworth Vines | Lester Stoefen | sdílený titul |
1934 | Sidney Wood | Frank Shields | 6–4, 6–3 |
1935 | Wilmer Allison | Clarence Jones | sdílený titul |
1936 | Donald Budge | David P. Jones | 6–4, 6–3 |
1937 | Donald Budge | Henry Austin | 6–1, 6–2 |
1938 | Henry Austin | Kho Sin-Kie | 6–2, 6–0 |
1939 | Gottfried von Cramm | Ghaus Mohammad | 6–1, 6–3 |
1940 | Nehráno pro druhou světovou válku | ||
1941 | |||
1942 | |||
1943 | |||
1944 | |||
1945 | |||
1946 | Pancho Segura | Colin Long | 6–4, 7–5 |
1947 | Robert Falkenburg | Colin Long | 6–4, 7–5 |
1948 | Robert Falkenburg | Eric Sturgess | sdílený titul |
1949 | Ted Schroeder | Gardnar Mulloy | 8–6, 6–0 |
1950 | John Bromwich | Arthur Larsen | 6–2, 6–4 |
1951 | Eric Sturgess | Frank Sedgman | 6–4 5–7 6–2 |
1952 | Frank Sedgman | Mervyn Rose | 10–8, 6–2 |
1953 | Lew Hoad | Ken Rosewall | 8–6, 10–8 |
1954 | Lew Hoad | Mervyn Rose | 8–6, 6–4 |
1955 | Ken Rosewall | Lew Hoad | 6–2, 6–3 |
1956 | Neale Fraser | Ken Rosewall | 7–5, 3–6, 9–7 |
1957 | Ashley Cooper | Neale Fraser | 6–8, 6–2, 6–3 |
1958 | Malcolm Anderson | Robert Mark | 1–6, 11–9, 6–3 |
1959 | Ramanathan Krishnan | Neale Fraser | 6–3, 6–0 |
1960 | Andrés Gimeno | Roy Emerson | 8–6,6–3 |
1961 | Bob Hewitt | Robert McKinley | 6–2 6–3 |
1962 | Rod Laver | Roy Emerson | 6–4 7–5 |
1963 | Roy Emerson | Owen Davidson | 6–1 6–2 |
1964 | Roy Emerson | Toomas Lejus | 12–10, 6–4 |
1965 | Roy Emerson | Dennis Ralston | bez boje |
1966 | Roy Emerson | Tony Roche | bez boje |
1967 | John Newcombe | Roger Taylor | 7–5, 6–3 |
1968 | Clark Graebner | Tom Okker | sdílený titul (déšť) |
1969 | Fred Stolle | John Newcombe | 6–3, 22–20 |
1970 | Rod Laver | John Newcombe | 6–4, 6–3 |
1971 | Stan Smith | John Newcombe | 8–6, 6–3 |
1972 | Jimmy Connors | John Paish | 6–2, 6–3 |
1973 | Ilie Năstase | Roger Taylor | 10–8, 6–3 |
1974 | turnaj se nekonal | ||
1975 | |||
1976 | |||
1977 | Raúl Ramírez | Mark Cox | 9–7, 7–5 |
1978 | Tony Roche | John McEnroe | 8–6, 9–7 |
1979 | John McEnroe | Víctor Pecci | 6–7, 6–1, 6–1 |
1980 | John McEnroe | Kim Warwick | 6–3, 6–1 |
1981 | John McEnroe | Brian Gottfried | 7–6, 7–5 |
1982 | Jimmy Connors | John McEnroe | 7–5, 6–3 |
1983 | Jimmy Connors | John McEnroe | 6–3, 6–3 |
1984 | John McEnroe | Leif Shiras | 6–1, 3–6, 6–2 |
1985 | Boris Becker | Johan Kriek | 6–2, 6–3 |
1986 | Tim Mayotte | Jimmy Connors | 6–4, 2–1skreč |
1987 | Boris Becker | Jimmy Connors | 6–7, 6–3, 6–4 |
1988 | Boris Becker | Stefan Edberg | 6–1, 3–6, 6–3 |
1989 | Ivan Lendl | Christo van Rensburg | 4–6, 6–3, 6–4 |
1990 | Ivan Lendl | Boris Becker | 6–3, 6–2 |
1991 | Stefan Edberg | David Wheaton | 6–2, 6–3 |
1992 | Wayne Ferreira | Shuzo Matsuoka | 6–3, 6–4 |
1993 | Michael Stich | Wayne Ferreira | 6–3, 6–4 |
1994 | Todd Martin | Pete Sampras | 7–6(7–4), 7–6(7–4) |
1995 | Pete Sampras | Guy Forget | 7–6(7–3), 7–6(8–6) |
1996 | Boris Becker | Stefan Edberg | 6–4, 7–6(7–3) |
1997 | Mark Philippoussis | Goran Ivanišević | 7–5, 6–3 |
1998 | Scott Draper | Laurence Tieleman | 7–6(7–5), 6–4 |
1999 | Pete Sampras | Tim Henman | 6–7(1–7), 6–4, 7–6(7–4) |
2000 | Lleyton Hewitt | Pete Sampras | 6–4, 6–4 |
2001 | Lleyton Hewitt | Tim Henman | 7–6(7–3), 7–6(7–3) |
2002 | Lleyton Hewitt | Tim Henman | 4–6, 6–1, 6–4 |
2003 | Andy Roddick | Sébastien Grosjean | 6–3, 6–3 |
2004 | Andy Roddick | Sébastien Grosjean | 7–6(7–4), 6–4 |
2005 | Andy Roddick | Ivo Karlović | 7–6(9–7), 7–6(7–4) |
2006 | Lleyton Hewitt | James Blake | 6–4, 6–4 |
2007 | Andy Roddick | Nicolas Mahut | 4–6, 7–6(9–7), 7–6(7–2) |
2008 | Rafael Nadal | Novak Djoković | 7–6(8–6), 7–5 |
2009 | Andy Murray | James Blake | 7–5, 6–4 |
2010 | Sam Querrey | Mardy Fish | 7–6(7–3), 7–5 |
2011 | Andy Murray | Jo-Wilfried Tsonga | 3–6, 7–6(7–2), 6–4 |
2012 | Marin Čilić | David Nalbandian | 6–7(3–7), 4–3diskvalifikace |
2013 | Andy Murray | Marin Čilić | 5–7, 7–5, 6–3 |
2014 | Grigor Dimitrov | Feliciano López | 6–7(8–10), 7–6(7–1), 7–6(8–6) |
2015 | Andy Murray | Kevin Anderson | 6–3, 6–4 |
2016 | Andy Murray | Milos Raonic | 6–7(5–7), 6–4, 6–3 |
2017 | Feliciano López | Marin Čilić | 4–6, 7–6(7–2), 7–6(10–8) |
2018 | Marin Čilić | Novak Djoković | 5–7, 7–6(7–4), 6–3 |
2019 | Feliciano López | Gilles Simon | 6–2, 6–7(4–7), 7–6(7–2) |
2020 | zrušeno pro pandemii koronaviru | ||
2021 | Matteo Berrettini | Cameron Norrie | 6–4, 6–7(5–7), 6–3 |
Mužská čtyřhra
Přehled finále od roku 1969 | |||
---|---|---|---|
Rok | vítězové | finalisté | výsledek |
1969 | Owen Davidson Dennis Ralston | Ove Nils Bengtson Thomaz Koch | 8–6, 6–3 |
1970 | Tom Okker Marty Riessen | Arthur Ashe Charlie Pasarell | 7–9, 6–4, 9–7 |
1971 | Tom Okker Marty Riessen | Stan Smith Erik Van Dillen | 8–6, 4–6, 15–13 |
1972 | Jim McManus Jim Osborne | Jürgen Fassbender Karl Meiler | 4–6, 6–3, 7–5 |
1973 | Tom Okker Marty Riessen | Ray Keldie Raymond Moore | 6–4, 7–5 |
1974 – 1976 | turnaj nekonán | ||
1977 | Anand Amritraj Vidžaj Amritraž | John Lloyd David Lloyd | 6–1, 6–2 |
1978 | Bob Hewitt Frew McMillan | Fred McNair Raúl Ramírez | 6–2, 7–5 |
1979 | Tim Gullikson Tom Gullikson | Marty Riessen Sherwood Stewart | 6–4, 6–4 |
1980 | Rod Frawley Geoff Masters | Paul McNamee Sherwood Stewart | 6–2, 4–6, 11–9 |
1981 | Pat Du Pré Brian Teacher | Kevin Curren Steve Denton | 3–6, 7–6, 11–9 |
1982 | John McEnroe Peter Rennert | Victor Amaya Hank Pfister | 7–6, 7–5 |
1983 | Brian Gottfried Paul McNamee | Kevin Curren Steve Denton | 6–4, 6–3 |
1984 | Pat Cash Paul McNamee | Bernard Mitton Butch Walts | 6–4, 6–3 |
1985 | Ken Flach Robert Seguso | Pat Cash John Fitzgerald | 3–6, 6–3, 16–14 |
1986 | Kevin Curren Guy Forget | Darren Cahill Mark Kratzmann | 6–2, 7–6 |
1987 | Guy Forget Yannick Noah | Rick Leach Tim Pawsat | 6–4, 6–4 |
1988 | Ken Flach Robert Seguso | Pieter Aldrich Danie Visser | 6–2, 7–6 |
1989 | Darren Cahill Mark Kratzmann | Tim Pawsat Laurie Warder | 7–6, 6–3 |
1990 | Jeremy Bates Kevin Curren | Henri Leconte Ivan Lendl | 7–6, 6–4 |
1991 | Todd Woodbridge Mark Woodforde | Grant Connell Glenn Michibata | 7–6, 6–4 |
1992 | John Fitzgerald Anders Järryd | Goran Ivanišević Diego Nargiso | 6–4, 7–6 |
1993 | Todd Woodbridge Mark Woodforde | Neil Broad Gary Muller | 6–4, 6–7, 6–3 |
1994 | Jan Apell Jonas Björkman | Todd Woodbridge Mark Woodforde | 5–7, 7–6, 6–4 |
1995 | Todd Martin Pete Sampras | Jan Apell Jonas Björkman | 6–4, 6–2 |
1996 | Todd Woodbridge Mark Woodforde | Sébastien Lareau Alex O'Brien | 6–2, 6–7, 6–3 |
1997 | Mark Philippoussis Patrick Rafter | Sandon Stolle Cyril Suk | 6–2, 4–6, 7–5 |
1998 | Todd Woodbridge Mark Woodforde | Jonas Björkman Patrick Rafter | sdílený titul (déšť) |
1999 | Sébastien Lareau Alex O'Brien | Todd Woodbridge Mark Woodforde | 6–3, 7–6 |
2000 | Todd Woodbridge Mark Woodforde | Jonathan Stark Eric Taino | 7–6, 6–4 |
2001 | Bob Bryan Mike Bryan | Eric Taino David Wheaton | 6–3, 6–2 |
2002 | Wayne Black Kevin Ullyett | Maheš Bhúpatí Max Mirnyj | 7–6, 3–6, 6–3 |
2003 | Mark Knowles Daniel Nestor | Maheš Bhúpatí Max Mirnyj | 6–3, 6–4 |
2004 | Bob Bryan Mike Bryan | Mark Knowles Daniel Nestor | 6–3, 6–4 |
2005 | Bob Bryan Mike Bryan | Jonas Björkman Max Mirnyj | 7–6(11–9), 7–6(7–4) |
2006 | Paul Hanley Kevin Ullyett | Jonas Björkman Max Mirnyj | 6–4, 7–6 |
2007 | Mark Knowles Daniel Nestor | Bob Bryan Mike Bryan | 7–5, 6–4 |
2008 | Daniel Nestor Nenad Zimonjić | Marcelo Melo André Sá | 6–4, 7–6 (7–3) |
2009 | Wesley Moodie Michail Južnyj | Marcelo Melo André Sá | 6–4, 4–6, [10–6] |
2010 | Novak Djoković Jonatan Erlich | Karol Beck David Škoch | 7–6(8–6), 2–6, [10–3] |
2011 | Bob Bryan Mike Bryan | Maheš Bhúpatí Leander Paes | 6–7(2–7), 7–6(7–4), [10–6] |
2012 | Max Mirnyj Daniel Nestor | Bob Bryan Mike Bryan | 6–3, 6–4 |
2013 | Bob Bryan Mike Bryan | Alexander Peya Bruno Soares | 4–6, 7–5, [10–3] |
2014 | Alexander Peya Bruno Soares | Jamie Murray John Peers | 4–6, 7–6, [10–4] |
2015 | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut | Marcin Matkowski Nenad Zimonjić | 6–2, 6–2 |
2016 | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut | Chris Guccione André Sá | 6–3, 7–6(7–5) |
2017 | Jamie Murray Bruno Soares | Julien Benneteau Édouard Roger-Vasselin | 6–2, 6–3 |
2018 | Henri Kontinen John Peers | Jamie Murray Bruno Soares | 6–4, 6–3 |
2019 | Feliciano López Andy Murray | Rajeev Ram Joe Salisbury | 7–6(8–6), 5–7, [10–5] |
2020 | zrušeno pro pandemii koronaviru | ||
2021 | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut | Reilly Opelka John Peers | 6-4, 7-5 |
Ženská dvouhra
Rok | Vítězka | Finalistka | Výsledek |
---|---|---|---|
1890 | May Jacksová | Maud Shackleová | 6–2, 6–1 |
1891 | Maud Shackleová | May Jacksová | 6–2, 4–6, 6–3 |
1892 | Maud Shackleová | Edith Austinová | 6–2, 6–3 |
1893 | Maud Shackleová | Edith Austinová | 6–2, 6–1 |
1894 | Edith Austinová | Charlotte Cooperová | 8–6, 11–9 |
1895 | Maud Shackleová | Edith Austinová | 6–2, 7–5 |
1896 | Charlotte Cooperová | Agatha Templemanová | |
1897 | Charlotte Cooperová | Edith Austinová | 2–6, 6–2, 6–2 |
1898 | Charlotte Cooperová | Edith Austinová | 6–4, 3–6, 8–6 |
1899 | Edith Austin | Charlotte Cooperová | 12–10, 2–6, 9–7 |
1900 | Charlotte Cooperová | Edith Grevilleová | |
1901 | Edith Austinová | Ethel Thomsonová | 6–1, 6–1 |
1902 | Charlotte Cooper Sterryová | Ruth Durlacher | |
1903 | Agnes Mortonová | Edith Grevilleová | |
1904 | Agnes Mortonová | Ellen Stawell-Brown | |
1905 | Ethel Thomsonová | Edith Grevilleová | |
1906 | Ethel Thomsonová | Mildred Colesová | |
1907 | Violet Pinckneyová | Dorothea Lambert Chambersová | 2–6, 6–3, 6–4 |
1908 | Violet Pinckneyová | Dorothea Lambert Chambersová | 6–3, 6–2 |
1909 | Aurea Edgingtonová | Madeline Fisher O'Neillová | |
1910 | Gladys Lamploughová | Edith Johnsonová | |
1911 | Mildred Colesová | Agnes Mortonová | |
1912 | Ethel Larcombeová | Dorothy Holmanová | 6–1, 6–0 |
1913 | Ethel Larcombeová | Aurea Edgingtonová | |
1914 | Ethel Larcombeová | Beryl Tullochová | |
1915 | Nehráno pro první světovou válku | ||
1916 | |||
1917 | |||
1918 | |||
1919 | Ethel Larcombeová | Dorothy Holmanová | 6–4, 8–6 |
1920 | Dorothy Holmanová | Ethel Larcombeová | bez boje |
1921 | Mabel Claytonová | Dorothy Holmanová | |
1922 | Mabel Claytonová | W. Keaysová | |
1923 | Elizabeth Ryanová | Geraldine Beamishová | 6–2, 1–6, 6–2 |
1924 | Elizabeth Ryanová | Doris Covell Craddocková | |
1925 | Elizabeth Ryanová | Ermyntrude Harveyová | 6–0, 6–1 |
1926 | Dorothy Kemmis-Bettyová | Eileen Bennettová | 7–5, 6–2 |
1927 | Dorothy Kemmis-Bettyová | Enid Head Broadbridgeová | 6–0, 6–1 |
1928 | Joan Ridleyová | Helene Contostavlosová | 4–6, 6–1, 6–0 |
1929 | Elizabeth Ryanová | Elsie Goldsacková | 6–2, 2–6, 6–2 |
1930 | Madge Listová | Margaret McKane Stocksová | 6–1, 6–3 |
1931 | Elsie Goldsack Pittmanová | Kitty McKane Godfreeová | 9–7, 6–4 |
1932 | Dorothy Andrusová | Jadwiga Jędrzejowská | 1–6, 7–5, 6–4 |
1933 | Elsie Goldsack Pittman | Helen Wills Moodyová | sdílený titul |
1934 | Jacqueline Goldschmidtová | Dorothy Andrusová | 5–7, 6–2, 6–0 |
1935 | Anita Lizanová | Sylvie Jung Henrotinová | sdílený titul |
1936 | Jadwiga Jędrzejowská | Susan Noelová | 6–2, 6–4 |
1937 | Jadwiga Jędrzejowská | Kay Stammersová | 6–3, 6–0 |
1938 | Jadwiga Jędrzejowská | Hilde Krahwinkel Sperlingová | 6–3, 6–0 |
1939 | Jadwiga Jędrzejowská | Hilde Krahwinkel Sperlingová | 6–1, 6–4 |
1940 | Nehráno pro druhou světovou válku | ||
1941 | |||
1942 | |||
1943 | |||
1944 | |||
1945 | |||
1946 | Doris Hartová | Margaret Osborneová | 6–8, 6–3, 6–3 |
1947 | Doris Hartová | Margaret Osborneová | 6–4, 6–0 |
1948 | Doris Hartová | Margaret Osborne duPontová | sdílený titul |
1949 | Louise Broughová | Margaret Osborne duPontová | 3–6, 6–1, 6–3 |
1950 | Doris Hartová | Margaret Osborne duPontová | 4–6, 6–4, 6–4 |
1951 | Shirley Fryová | Nancy Chaffeeová | 6–3, 8–6 |
1952 | Hazel Redick-Smithová | Elizabeth Wilfordová | 7–5, 6–1 |
1953 | Jean Rinkel-Quertierová | Heather Nichollsová | 6–1, 4–6, 6–2 |
1954 | Louise Broughová | Shirley Fryová | 6–1, 6–4 |
1955 | Louise Broughová | Jean Forbesová | 6–3, 6–1 |
1956 | Angela Buxtonová | Patricia Wardová | 6–4, 6–0 |
1957 | Mimi Arnoldová | Zsuzsa Körmöczyová | 6–1, 5–7, 6–3 |
1958 | Berenice Carrová | Margaret Varnerová | 6–4, 5–7, 8–6 |
1959 | Yola Ramírezová | Christiane Mercelisová | 2–6, 6–1, 6–3 |
1960 | Christine Trumanová | Karen Hantze Susmanová | 6–4, 6–3 |
1961 | Margaret Smithová | Nancy Richeyová | 6–0, 4–6, 6–2 |
1962 | Rita Bentleyová | Lorna Cornellová | 7–5, 7–5 |
1963 | Robyn Ebbernová | Rita Bentley | 6–3, 6–3 |
1964 | Margaret Smithová | Ann Jonesová | 6–3, 6–2 |
1965 | Annette Van Zylová | Christine Trumanová | 6–3, 4–6, 6–4 |
1966 | Françoise Dürrová | Judy Tegartová | 4–6, 6–3, 7–5 |
1967 | Nancy Richeyová | Kerry Melvilleová | 2–6, 6–2, 6–4 |
1968 | Ann Jonesová | Nancy Richeyová | sdílený titul |
1969 | Ann Jonesová | Winnie Shawová | 6–0, 6–1 |
1970 | Margaret Courtová | Winnie Shawová | 2–6, 8–6, 6–2 |
1971 | Margaret Courtová | Billie Jean Kingová | 6–3, 3–6, 6–3 |
1972 | Olga Morozovová | Evonne Goolagongová | 6–2, 6–3 |
1973 | Chris Evertová | Karen Krantzckeová | 6–4, 6–0 |
Ženská čtyřhra
Rok | Vítězky | Finalistky | Výsledek |
---|---|---|---|
1971 | Rosie Casalsová Billie Jean Kingová | Mary–Ann Curtisová Valerie Ziegenfussová | 6–2, 8–6 |
1972 | Rosie Casalsová Billie Jean Kingová | Françoise Durrová Betty Stöveová | 4–6, 6–3, 7–5 |
1973 | Rosie Casalsová Billie Jean Kingová | Brenda Kirková Pat Walkdenová | 5–7, 7–0, 6–2 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Queen's Club Championships na anglické Wikipedii.
- ATP Announces 2015 ATP World Tour Calendar [online]. ATP, 10-02-2014. Dostupné online. (anglicky)
- Tennis stretches grass season to six weeks [online]. SBS, 11-02-2014. Dostupné online. (anglicky)
- Cinch to replace Fever-Tree as Queen’s title sponsor - SportsPro Media. www.sportspromedia.com [online]. 2020-12-23 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
- Hewitt to join Nadal at Queens. BBC Sport. 07-05-2009. Dostupné online [cit. 15-09-2010]. (anglicky)
- See the video for Sunday, 10 June 2007 – Roddick speaks near the end. [online]. Artoischampionships.com [cit. 2011-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-01-2009. (anglicky)
- Queens Club tournament.
- $63, 260 Curtain-Raiser to Wimbledon. The Sydney Morning Herald. 12-04-1974, s. 12. Dostupné online. (anglicky)
- Ivo Karlovic sets new world record for fastest serve [online]. BBC, 6 March 2011. Dostupné online. (anglicky)
- Tenista Nalbandian rozkopl reklamní panel, zranil sudího a byl diskvalifikován, Sport.cz, 17.6.2012
- Bombarďák Fish ve Wimbledonu trefil servisem rozhodčí do oka. Musela odstoupit, Sport.cz, 6.7.2012
- Piers Newbery. Andy Murray stunned by Jordan Thompson at Queen's [online]. Queen's Club: BBC Sport, 2017-06-20 [cit. 2017-06-23]. Dostupné online. (anglicky)
- LTA - Aegon Championships - Behind the Scenes with the Ball Girls at The Queen's Club
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Queen's Club Championships na Wikimedia Commons
- Queen's Club Championships – oficiální stránky (anglicky)
- Queen's Club Championships na stránkách ATP Tour (anglicky)