Červená Lhota (okres Třebíč)

Červená Lhota v roce 1906

Červená Lhota byla založena třebíčským klášterem snad již ve 12. století, případně začátkem 13. století. Benediktini ve vesnici založili kostel a faru.[8] Jejich stáří je odhadem odvozeno podle starého románského portálu kostela.[8] První písemná zmínka o obci nepochází z roku 1436.[7], jak uvádí rodák Tomáš Bumba.[9] a jak se tato informace do roku 2019 téměř všude bezmyšlenkovitě přejímala. Nejstarší zmínka je z roku 1400, kdy biskup Jan (Mráz) poukázal knězi Zikmundovi, oltářníku Máří Magdalény u sv. Jakuba v Brně na úhradě jakési ztráty 1^1/2 kopy na faře v Červené Lhotě, 1^1/2 kopy v Kamenici, 4 kopy v Lukách, 1^1/2 kopy ve Zhoři u Polné a 1^1/2 kopy v Koněšíně.[10]

Vzhledem k tomu, že byla obec v majetku třebíčského kláštera, působili zde manové. Man byl osobou, která byla zavázána třebíčskému klášteru svou poslušností. V případě nouze bývali manové povoláváni, aby přišli bránit klášter. Součástí jeho funkce mohla být i správa klášterního majetku v dané vesnici. V Červené Lhotě žili roku 1556 dokonce tři manové.[8] Jedno manství držel Jan Zarubský,druhé jistý Kuba, celé jeho jméno však není známo. Třetí pak spravovali dohromady Martin Vakunda a Martin Múdrý.[8] Ve vesnici žil v té době rovněž jeden dvořák jménem Jan Vacule. Ten byl povinen o svátcích svatého Václava a svatého Jiří odvádět za klášterní pozemky poplatek šestnáct grošů.[8] Dále je v Červené Lhotě tehdy uváděno 7 celoláníků, 1 podsedník, 3 čtvrtláníci a jeden mlynář jménem Jan Nachystal, který za robotu tehdy odváděl klášteru 15 grošů.[8]

Nezávislost na klášteru získala Červená Lhota patrně někdy v 15. století, kdy se dostala do rukou vladyků.[8] Roku 1436 tak měla v obci žít jistá Skonka z Červené Lhoty, která je tehdy zmiňována v souvislosti s tím, že měla spor s Janem z Meziříče a roku 1446 s Benešem z Boskovic.[8]

V 16. století pak patřila Červená Lhota rodině Zarubských, která se zde dokonce vystavěla zámeček a začala se psát jako Zarubští ze Červené Lhoty. Roku 1556 tak spravoval majetek Jan Zarubský, roku 1573 pak pánové Šťastný a Ctibor Zarubští. V kostele v nedalekém městě Brtnici se nachází náhrobek, na kterém je uveden ještě jistý Jindřich Zarubský, který měl zemřít roku 1571. Na náhrobku je uveden konkrétně nápis: „Tuto leží urozený pán Jindřich Zarubský Hofeřic a na Červený Lhotě, který život svůj dokonal v sobotu po všech svatých Léta Páně MDLXXI.“[8] Dle výpočtu podle dne v týdnu a data měl pan Jindřich Zarubský zemřít v sobotu 6. listopadu 1571.[p 1] O pochovaném Jindřichu Zarubském je ještě známo, že vdova po něm se jmenovala Markyta, zemřela roku 1584 a má náhrobek v kostele v Řeznovicích.[8]

Roku 1591 zakoupil Červenou Lhotu od bratrů Šťastného a Smila ze Zarubic Smil Osovský z Doubravice, který se začal psávat Smil Osovský z Dubravice na Třebíči a Červené Lhotě. Rodině Osovských z Dobravic tehdy patřilo třebíčské panství se zámkem v Třebíči, vesnice se tedy vlastně vrátila opět do rukou třebíčských pánů, kteří vystřídali klášter a byli jeho následovníky.[11]

Osadami Červené Lhoty byly do roku 1867 obce Čechtín, Číhalín, Nová Ves a Okřešice. V roce 1850 měla i s připojenými osadami 1274 obyvatel. V roce 1991 měla 221 obyvatel. Do obce patřily dva mlýny a dvě pily. Záložna zde byla zřízena v roce 1899 a pak po druhé světové válce. Roku 2019 byl v obci vyvrtán nový obecní vrt.[12]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Miroslav Semrád, od roku 2010 tuto funkci zastává Eva Onderková.

Do roku 1849 patřila Červená Lhota do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Čechtín, následně se obec osamostatnila.[13]

Červená Lhota je vesnice ležící v České republice. Podle historického rozdělení náleží Moravu, administrativně je řazena do kraje Vysočina a okresu Třebíč. Nejbližším městem s rozšířenou působností je bývalé okresní město Třebíč ležící 9,3 km jihovýchodně od Červené Lhoty. Druhým nejbližším městem je Brtnice, která se nachází 9,5 km severozápadně od vesnice a leží již v okrese Jihlava. Sousedními obcemi jsou bývalé osady Červené Lhoty Čechtín a Číhalín. Červená Lhota leží v jedné třetině cesty mezi nimi.

Obec Červená Lhota měla roku 1869 celkem 375 obyvatel. Od té doby počet obyvatel dlouhodobě klesal, roku 2001 dosáhl počtu 188 obyvatel. Stejný počet obyvatel měla vesnice ještě roku 2006.[15] O dva roky později počet obyvatel poklesl až na spodní hranici k 184 obyvatelům.[16] V roce 2009 měla obec 186 obyvatel.[17] V současné době jich zde žije ještě o dva více, 349. Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 188 obyvatel, což tehdy byl nejnižší stav od roku 1869, z toho 86 žen a 102 mužů.[18] Nejvíce obyvatel pak bylo ve věku 20–29 let.[18] Národnostní složení obyvatel vesnice bylo poměrně homogenní – 151 obyvatel se hlásilo k národnosti české, 14 k národnosti moravské a ostatní národnosti nebyly zastoupeny vůbec.[18]

Do vsi vedou tři cesty. Z Číhalína a Čechtína vede silnice třetí třídy III/35111. Do Červené Lhoty se pak lze dostat ještě po silnici vedoucí přímo z hlavní silnice II/351. Silnice II/351 spojuje města Hrotovice, Třebíč, městys Kamenice a město Česká Bělá. Vesnice se nachází na mírném svahu klesajícím od této silnice, proto je z ní vidět až u Čechtína.

S bývalým okresním městem Třebíčí je obec spojena autobusovou dopravou provozovanou společností TRADO-BUS,[19] která je součástí koncernu ICOM. Spoje jedou přes Okříšky,[19] Přibyslavice,[19] nebo Račerovice.[20]

V roce 2010 byla zprovozněna také cyklostezka Jihlava–Třebíč–Raabs, která vede rovněž přes Červenou Lhotu.

• Stanislav Křeček (1909–1995), účetní
• Jan Machoň (1921–1994), spisovatel a novinář, poslanec Sněmovny lidu
• Zdeněk Řezníček, básník, malíř a publicista