Chlum (okres Třebíč)

Obec Chlum (německy Chlum[3]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina na silnici 403 mezi obcemi Bransouze a Kouty. Žije zde 145[1] obyvatel. Do roku 1879 spadal pod obec Chlum i Číchov a do roku 1960 i Horní Smrčné, to posléze správně spadalo pod Radošov.[3] V roce 1980 byla obec Chlum začleněna pod Kouty, obec se znovu osamostatnila v roce 1989.[4]

Chlum
Centrum Chlumu
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590711
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°18′48″ s. š., 15°46′1″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel145 (2022)[1]
Rozloha6,92 km²
Katastrální územíChlum nad Jihlavou
Nadmořská výška540 m n. m.
PSČ675 07
Počet domů64 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduChlum 22
67507 Čechtín
[email protected]
StarostaJiří Mašek
Oficiální web: www.obecchlum.cz
Chlum
Další údaje
Kód obce590711
Kód části obce51594
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Kouty, Číchov, Brtnice, Červená Lhota, Bransouze, Radošov a Horní Smrčné.

Historie

Pohled na Chlum a Číchov kolem roku 1910

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1101, vesnice je zmíněna v zakládací listině kláštera v Třebíči.[4] V roce 1453 opat Trojan po sporech v dobách husitských válek, kdy zabrali část Chlumu Valdštejnové, prodal zbytek vsi Kateřině z Čechtína. Nicméně již v roce 1464 proběhl spor, kdy třebíčský opat žaloval Hynka z Valdštejna o majetky v Chlumu. Desátek ze vsi však v roce 1465 získali Jeroným a Boček ze Zakřan. V roce 1490 pak Vilém z Pernštejna získal Chlum zpět do vlastnictví třebíčského kláštera, majitelé panství se však nevzdali nároků a dlouho se soudili s klášterem. V roce 1579 pak získal od Hynka z Brtnice a Valdštejna vesnici Smil Osovský z Doubravice. V roce 1613 byl evangelický kostel darován Kateřinou z Valdštejna obci. V roce 1785 pak byla znovu založena katolická farnost ve vsi, v témže roce byl také opraven původní kostel, následně byl opraven ještě v roce 1807 a 1840.[5] V letech 1831 a 1832 v obci proběhly epidemie cholery, zemřelo celkem 9 občanů. Roku 1850 byl poprvé volen starosta.[4] Škola byla postavena v roce 1848, následně pak přestavěna v roce 1882 a v roce 1881 také změněna na dvojtřídní školu, ta se po vzniku škol v Koutech, Radošově a Číchově se pak stal opět jednotřídkou.[5]

Roku 1905 byla do vesnice přivedena silnice, která vedla z Koutů do Brtnice a v roce 1909 byl nedaleko vesnice postav

en most přes řeku Jihlavu.[4] Roku 1910 bylo rozhodnuto o postavení Větráku, hloubené studny, dokončen byla v roce 1913 a fungovala až do roku 1971.[6] V roce 1919 byly v obci zasazeny stromy svobody. Roku 1929 byly do kostela pořízeny nové zvony a roku 1931 byla obec elektrifikována a v roce 1950 byl do obce zaveden telefon. Mezi roky 1957 a 1958 bylo v obci založeno JZD, roku 1973 pak byly sloučeny JZD v Chlumu, Koutech a Radošově, kdy tak vzniklo JZD Kouty. Roku 1976 pak byla zrušena škola. V roce 1983 byla postavena asfaltová silnice kolem Pavlovského mlýna směrem do Radošova. V roce 1993 byl postaven nový kulturní dům a v roce 1995 byl vyloupen kostel, ten byl posléze znovu vykraden v roce 2004. V téže roce byla obec plynofikována. V roce 2010 byl rekonstruován tzv. Větrák.[4] V roce 2013 byla budova školy rekonstruována a slouží občanům obce a v patře je připravena hudební zkušebna.[7]

V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Chlum je jednou z podpořených obcí.[8] V roce 2017 také byly vysazeny tři lípy, mají nahradit původní staré lípy, které byly pokáceny z důvodu bezpečnosti.[9]

V roce 1990 měl 12 domů a 75 obyvatel. Od roku 1950 měl 711 obyvatel (včetně Číchova), v roce 1991 měl 230 obyvatel.

Do roku 1849 patřil Chlum do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Chlum pod Kouty, následně se obec osamostatnila.[10]

Vývoj počtu obyvatel Chlumu[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 345 344 301 293 292 331 336 287 302 268 230 176 153

Politika

V letech 2006–2010 působil jako starosta Jiří Mašek, od roku 2010 do roku 2014 tuto funkci zastával Bohumil Zimola, od roku 2014 vykonává funkci starosty opět Jiří Mašek.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Chlum
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. ČSSD (26.73 %) KSČM (20.58 %) KDU-ČSL (30.95 %) Piráti (18.88 %) SPOLU (27.58 %)
2. KDU-ČSL (25.74 %) KDU-ČSL (19.6 %) ČSSD (21.42 %) ANO (17.77 %) ANO (21.83 %)
3. ODS (15.84 %) TOP 09 (15.68 %) KSČM (16.66 %) KDU-ČSL (17.77 %) SPD (14.94 %)
účast 78.91 % (101 z 128) 81.75 % (103 z 126) 71.19 % (84 z 118) 72.58 % (90 z 124) 81.08 % (90 z 111)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Chlum
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. KSČM (31.94 %) ČSSD (30.18 %) KDU-ČSL (23.63 %) Piráti (16.66 %)
2. ČSSD (26.38 %) KDU-ČSL (22.64 %) ČSSD (14.54 %) ODS+STO (14.81 %)
3. KDU-ČSL (22.22 %) KSČM (16.98 %) KSČM (14.54 %) KDU-ČSL (11.11 %)
účast 56.69 % (72 z 127) 46.77 % (57 z 124) 47.15 % (58 z 123) 46.55 % (54 z 116)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (20 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (17 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (9 hlasů). Volební účast byla 62.60 %, tj. 77 ze 123 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (44 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (39 hlasů). Volební účast byla 69.11 %, tj. 85 ze 123 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (38 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (19 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (18 hlasů). Volební účast byla 82.11 %, tj. 101 ze 123 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (56 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (48 hlasů). Volební účast byla 86.67 %, tj. 104 ze 120 oprávněných voličů.[22]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chlumu (okres Třebíč).

Čestní občané

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 60.
  4. Mimořádné události z kroniky [online]. Chlum: Obec Chlum, 2019-01-11 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.
  5. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres. 1. vyd. vyd. Brno: GARN 449 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-95-0, ISBN 80-86347-95-8. OCLC 773170516 S. 256–257.
  6. Větrák [online]. Chlum: Obec Chlum, 2019-01-14 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.
  7. Škola - historie [online]. Chlum: Obec Chlum, 2019-01-14 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.
  8. CAHA, Stanislav. Zachrání obchůdky dotace?. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-14 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online.
  9. MAHEL, Luděk. Tři české národní stromy vysadili v Chlumu. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-25 [cit. 2017-10-29]. Dostupné online.
  10. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 98.
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.