Bransouze

Bransouze (německy Branzaus, Branitzlosen, česky do roku 1900 i Brancouze či Bransuze[3]) jsou obec ležící severozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 427 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 214[1] obyvatel.

Bransouze
Centrum Bransouz se zvoničkou a křížem
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590363
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°18′9″ s. š., 15°45′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel214 (2022)[1]
Rozloha5,15 km²
Katastrální územíBransouze
Nadmořská výška427 m n. m.
PSČ675 21
Počet domů92 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Bransouze
Bransouze 40
675 21 Okříšky
[email protected]
StarostaIng. Jan Boček
Oficiální web: www.bransouze.cz
Bransouze
Další údaje
Kód obce590363
Kód části obce9474
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Číchov, Brtnice a Chlum.

Název

Jméno vsi (původně Bransúdi) bylo odvozeno od osobního jména Bransúd a označovalo původně Bransúdovu rodinu. Nejstarší doklad nicméně zní Brančeves (zapsáno Branchewess) a je založen na jméně Branek, což byla domácká podoba jména Bransúd. Koncové -z doloženo od počátku 15. století, převládlo v 16. století.[4]

Historie

První zmínka o obci pochází z roku 1234.

Obec byla pravděpodobně postavena na počátku 13. století a byla součástí svrchovaného panství Přibyslavice. První zmínka o Branechewess se uvádí v roce 1234, kdy markrabě Přemysl spolu s městem Brtnice a osmi dalšími obcemi daroval na žádost své matky Constance klášter Porta Coeli. 1240 vyměnil abatyši daleko vzdálené od klášterních majetků u Václava I. za přístupnější Pánov.

Ve 14. století došlo k rozdělení obce. Většina byla poskytnuta jako markraběcí léno různým majitelům. V roce 1334 byl Michal Sele z Bransud a ze Skal a podíl obce roku 1343 obdržel markrabě Karel Smil z Lichtenburka. Druhou část obdrželi bratři Radslav a Smil z Heraltic později jako zástavu. Poté, co oba zemřeli bez potomků, podal markrabě Johann Heinrich léno roku 1366 Petrovi Hechtovi z Rosic.

Další část měli páni z Heraltic. Tato část byla roku 1373 Janem z Heraltic ještě vícekrát rozdělena a jeho majitelé se později opakovaně střídali. Pan Sele na Bransud odpovídající části přešel pánům ze Sázavy po roku 1469. Jan ze Sázavy a Vranova prodal svou část 1494 Janovi z Heraltic.

Kromě toho, markrabě moravský stále držel malý podíl, který patřil ke zboží Brtnickému a byl ponechán na kanovníku chrámu svatého Petra v Brně.

Podíl Hechta z Rosic si rozdělilo od husitských válek mnoha vlastníků a roku 1466 bylo přiděleno Jiřím z Poděbrad Ulrichovi z Miličína jako léno.

Roku 1505 prodal Ulrich mladší z Miličína tuto část Zdenkovi a Burianovi z Valdštejna na Brtnici. Páni z Valdštejna koupil po smrti Jana Heraltice její část a tak měli dvě největší části Bransouz. V katastru 1530 obec se skládala z 20 majitelů. V roce 1579 poprvé byl používán název Bransouze. V té době patřil k majetku obce mlýn a vápenka. Po bitvě na Bílé hoře, zboží patřící k „Sádecké linii“ pána Zdenka z Valdštejna bylo zkonfiskováno a roku 1623 předsedovi Rady války, Ramboldovi XIII. panem Collato ze San Salvatore prodáno. Po roce 1630 Bransouze patří hrabatům Collato. Držení od 1707 náleží mladší větvi rodu Collato a od roku 1912 princi Collato.

V roce 1869 obec v okrese Třebíč měla 367 obyvatel a v roce 1921 měla 381 obyvatel. V roce 1871 obec byla propojena s železnicí Jihlava–Znojmo a tak byla připojena k železniční síti. Stanice byla pojmenována Bransouze-Přímělkov. V roce 1977 byl na levé straně řeky Jihlavy vystavěn bazén.

V roce 2021 by měl být dokončen projekt muzea mlynářství v budovaném hrádku v areálu bývalého mlýna a jirchárny. V areálu od středověku působil panský mlýn, později jirchárna a po druhé světové válce vodní elektrárna s turbínou. Po roce 1948 byla továrna znárodněna, do prostorů továrny byla přesunuta menší výroba z podniku BOPO Třebíč a ta působila v areálu až do roku 1989. Posléze byl areál vrácen původním majitelům, ti pak prodali v roce 2001 objekty současnému majiteli Liborovi Cejpkovi. Ten sedm let rekonstruoval vodní elektrárnu a dalších šest let rekonstruoval další budovy v areálu. V areálu by také měla působit učňovská škola pro tradiční řemesla jako jsou např. sekernictví či šindelářství.[5]

Do roku 1849 patřily Bransouze do brtnického panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Přibyslavice, následně se obec osamostatnila.[6]

Vývoj počtu obyvatel Bransouz[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 367 343 329 344 365 381 368 350 348 335 326 296 258

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Bransouze
2006[8] 2010[9] 2013[10] 2017[11] 2021[12]
1. ČSSD (50.3 %) ČSSD (36.18 %) ČSSD (38.5 %) ANO (32.43 %) ANO (32.6 %)
2. ODS (18.18 %) VV (14.47 %) KSČM (18.01 %) ČSSD (15.54 %) SPOLU (21.01 %)
3. KDU-ČSL (15.15 %) KSČM (13.15 %) KDU-ČSL (12.42 %) KSČM (10.81 %) ČSSD (14.49 %)
účast 76.74 % (165 z 215) 76.24 % (154 z 202) 78.37 % (163 z 208) 74.50 % (149 z 200) 74.21 % (141 z 190)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Bransouze
2008[13] 2012[14] 2016[15] 2020[16]
1. ČSSD (48.73 %) ČSSD (49.63 %) ČSSD (54.36 %) ČSSD (25.66 %)
2. KSČM (21.84 %) KSČM (16.78 %) KDU-ČSL (13.59 %) ANO (18.58 %)
3. ODS (16.8 %) KDU-ČSL (11.67 %) KSČM (10.67 %) KDU-ČSL (10.61 %)
účast 58.54 % (120 z 205) 66.99 % (138 z 209) 52.00 % (104 z 200) 57.36 % (113 z 197)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (49 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (34 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (23 hlasů). Volební účast byla 74.64 %, tj. 155 ze 209 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (107 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (37 hlasů). Volební účast byla 70.19 %, tj. 146 ze 208 oprávněných voličů.[17]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (78 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (33 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (16 hlasů). Volební účast byla 75.12 %, tj. 151 ze 201 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (93 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (57 hlasů). Volební účast byla 76.12 %, tj. 153 ze 201 oprávněných voličů.[18]

Pamětihodnosti

  • rozvaliny vladycké tvrze
  • dům čp. 10 se štukovanou výzdobou průčelí (kulturní památka)
  • kříž
  • památník obětem první světové války, památník obětem druhé světové války
  • zvonička

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 50.
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 106.
  5. LAUDIN, Radek. Na kraji obce roste středověký hrádek. Stane se z něj muzeum řemesel. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-09-28 [cit. 2016-10-10]. Dostupné online.
  6. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 29.
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
  8. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  13. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  17. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
  18. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.

Literatura

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.