Římskokatolická farnost Červená Lhota

Do farnosti náleží území těchto obcí:

• Červená Lhota s kostelem sv. Vavřince,
• Budíkovice,
• Čechtín,
• Číhalín,
• Okřešice s kaplí sv. Antonína.

Fara byla v Červené Lhotě již od založení tamního kostela..[1]) Ten byl založen patrně již někdy ve 13. století. Písemná zmínka o existenci fary v Červené Lhotě je z roku 1400, kdy biskup Jan Mráz poukázal jistému knězi Zikmundovi, který byl oltářníkem Máří Magdaleny u svatého Jakuba v Brně, že má jakousi ztrátu jedna a půl kopy na faře v Červené Lhotě.[1] Dále poukázal také na ztráty na farách v Kamenici, v Lukách, ve Zhoři u Polné a v Koněšíně. Roku 1421 pak měl dle záznamů spravovat faru provisor benediktinek v Pustiměři jménem Jan.[1]

V 16. století nebyla fara pod katolickou správou. I mnoho občanů nedalekého města Třebíče byly protestantského vyznání. Tehdy udělila faře patronát Kateřina z Valdštejna, manželka Smila Osovského z Doubravice a později zemského hejtmana Karla staršího ze Žerotína, který byl velkým patronem protestantů na Moravě.[1]

Dále jsou udáváni zde jako kazatel Jan Novokolínský roku 1609, roku 1624 pak Jakub Petroselius, syn pastora třebíčského. Ještě v době po Bitvě na Bílé hoře však na čas byla fara nekatolickou. Tehdy obsluhovali farníci z Červené Lhoty i fary v Beneticích a Chlumu.[1] Po vydání Obnoveného zřízení zemského však byli nekatolíci v celé monarchii stíháni a i z Červené Lhoty byly nekatolíci vyhnáni, pokud nepřešli na víru katolickou. Fara byla následně zrušena a vesnice přifařena k Třebíči.[1] Kaplan tehdy měl dojíždět z Třebíče do vesnice jednou za dva týdny v neděli. V roce 1670 pak byla fara přidělena do Kamenice a roku 1673 opět přifařena k Třebíči.[1] Pod třebíčskou správou zůstala až do roku 1785, kdy byla po předchozí přestávce opět obnovena, farářem se tehdy stal P. Josef Scheiner.[1] Téhož roku byly založeny také obecní matriky.

Duchovním správcem farnosti je od 1. října 2014 administrátor kamenické farnosti P. Mgr. Grzegorz Bajon, OFMConv.[2]

Ve farnosti slavili primice tito novokněží:

• Dne 4. července 1987 Stanislav Tvarůžek

Dnem vzájemných modliteb farností za bohoslovce a bohoslovců za farnosti brněnské diecéze je 11. červen. Adorační den připadá na 13. července.

Ve farnosti se pravidelně koná tříkrálová sbírka. V roce 2017 činil její výtěžek v Červené Lhotě 6 270 korun, v Čechtíně 11 710 korun.[3]