Nejvyšší maršálek

Nejvyšší maršálek na českém zemském sněmu v roce 1564, v rukou drží svatováclavský meč

Původně byl nejvyšší maršálek dvorským úředníkem, postupně se však jeho úřad stal funkcí stavovskou. V jeho kompetenci bylo rozhodování čestných záležitostí panského stavu včetně soudnictví o čest. Od počátku 14. století se úřad dědil v rodině pánů z Lipé, kteří o něj přišli až v souvislosti s pobělohorskými konfiskacemi.[1]

V době předbělohorské byl nejvyšší maršálek třetím nejvýznamnějším úředníkem Království českého, v Markrabství moravském byl po hejtmanovi druhým nejvýznamnějším. Roku 1625 byla jeho působnost omezena pouze na Čechy, ale Obnoveným zřízením zemským mu bylo potvrzeno jeho postavení třetího úředníka v království. Úřad pak byl obsazován rodem Berků z Dubé a po jejich vymření byl obsazován volně pouze na dobu pěti let. Před Bílou horou přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. Do zániku místodržitelského kolegia v roce 1748 byl jedním z jeho jedenácti řádných členů. Po josefínských reformách se z úřadu stal pouhý čestný titul. Oficiálně nejvyšší maršálek zůstal v čele českého zemského sněmu, který sice svolával panovník, ale maršálek jej zahajoval, řídil a uzavíral. Z titulu své funkce předsedal i českému zemskému výboru.[1]

Poslední nejvyšší český maršálek Ferdinand Lobkowicz skončil v úřadu roku 1913, kdy byl anenskými patenty dočasně rozpuštěn zemský sněm (jehož byl maršálek předsedou). Do zániku monarchie roku 1918 pak už sněm nebyl obnoven a staré úřady byly nahrazeny republikánskými.

• 1146–1148 Jiří
• 1159 Chotěbor († 12. 11. 1159)
• 1160–1165 Vojslav
• před 1167 Soběslavec
• 1171 Dlugomil
• 1175–1177 Heřman
• 1177 Dluhomil
• 1180 Protiva
• 1185–1187 Jindřich
• 1216–1222 Jindřich I. z Hradce (kolem 1160 – 1237)[2]
• 1222 Častolov ze Žitavy (před 1200 – asi 1253)
• 1224 Diviš
• 1228 Držislav
• 1253–1277 Zdislav
• 1255–1262 (3. nebo 4. 6.) Vok I. z Rožmberka († 3. 6.[3][4] nebo 4. 6.^[zdroj?] 1262 Štýrský Hradec)
• 1263–1267 Jindřich z Lichtenburka (Hynek z Lichtenburka) († 1296)
• 1267–1275 Purkart z Janovic († po 1289)
• 1277–1279 Bavor II. ze Strakonic
• 1288 Vítek z Hluboké
• 1289 Albrecht ze Žeberka
• 1305–1307 Tobiáš z Bechyně († 1307)
• 1308–1310 Jindřich z Lipé
• 1310–1317 Jindřich z Lipé († 27. 8. 1329) – poprvé
• 1317 Konrád z Buchsessu
• 1318 Vilém Zajíc z Valdeka
• 1319–1329 (26. 8.) Jindřich z Lipé († 27. 8. 1329) – podruhé
• 1336 Jindřich z Lipé
• 1343–1347 Bertold z Lipé († 1347)
• 1347–1348 Jindřich z Lipé
• 1349–1363 Čeněk z Lipé
• 1371 Jindřich z Lipé
• 1376–1385 Hynek z Lipé
• 1389–1395 Jindřich z Lipé
• 1414–1415 Hanuš z Lipé
• 1417–1420 Jindřich z Lipé
• 1436–1449 Bertold z Lipé
• 1452–1473 Jindřich z Lipé
• 1475–1483 Bertold z Lipé († 1483)
• 1483–1490 Vilém II. z Pernštejna na Helfštýně (1435 – 8. 4. 1521 Pardubice)[5]
• 1500–1506 Bertold z Lipé
• 1512 Jindřich z Lipé
• 1522–1541 Jan z Lipé († 1541)
• 1541–1562 Bertold z Lipé
• 1562–1589 Čeněk z Lipé na Hodoníně († 1589)
• 1589–1598 (23. 1.) Jan z Lipé († 23. 1. 1589)
• 1610–1620 Pertold Bohubud z Lipé († 1643)
• 1620–1626 nebo 1625 (?) Lev Burian Berka z Dubé (cca 1586/1590 – 26. března 1626)
• 1626–1644 Matyáš Ferdinand Berka z Dubé
• 1645 (10. 6.) – 1684 (2. 11.) Adam Matyáš z Trauttmansdorffu (1617 – 2. 11. 1684 Horšovský Týn)
• 1685 (24. 3.) – 1689 Rudolf Vilém z Trauttmansdorffu († 1689)
• 1689 (30. 4.) – 1700 Heřman Jakub Czernin z Chudenic (25. 7. 1659 Vídeň – 8. 8. 1710 Praha)
• 1701 (10. 6.) – 1706 (24. 4.) František Antonín Berka z Dubé († 24. 4. 1706 Vídeň), v letech 1678–1704 působil jako vyslanec v zahraničí, naposledy v Benátkách[6]
• 1706–1708 Antonín Jan Nostic-Rieneck (1652 – 30. 10. 1736)
• 1708 (24. 7.) – 1719 (25. 7.) Jan Václav Gallas († 25. 7. 1719)
• 1720 (20. 2.) – 1731 Jan Josef z Valdštejna (26. 6. 1684 – 22. 4. 1731)
• 1733 (17. 10.) – 1740 Štěpán Vilém Kinský (26. 12 1679 – 12. 3. 1749)[7]
• 1741 (5. 3.) – 1746 František Jindřich I. Šlik (28. 2. 1696 – 9. 1. 1766)
• 1747–1749 (1757?) František Leopold Buquoy (29. 11. 1703 Vídeň – 10. 10. 1767 Praha)
• 1759–1760 Václav Kazimír Netolický z Eisenberka (4. 3. 1700 Přehořov – 15. 3. 1760 Praha)
• 1760–1767 Karel Gotthard ze Schaffgotsche (27. 7. 1706 – 18. 12. 1780)
• 1768–1789 (19. 9.) František Adam ze Šternberka (20. 7. 1711 Vídeň – 19. 9. 1789 Žirovnice)
• 1791–1803 (28. 1.) August Antonín Josef z Lobkowicz (21. 9. 1729 Praha – 28. 1. 1803 Praha)
• 1803 (5. 5. ) – 1812 (20. 1.) Vojtěch Václav z Klebelsbergu (3. 11. 1738 Libořice – 20. 1. 1812 Praha)
• 1812 (23. 4.) – 1830 (16. 2.) Josef Antonín Wratislav z Mitrowicz (2. 9. 1764 Prčice – 17. 2. 1830 Praha)
• 1830 (5. 6.) – 1830 (27. 8.) Josef z Vrtby († 27. 8. 1830)
• 1831 (17. 3.) – ? Kristián Kryštof Clam-Gallas (3. 9. 1771 – 21. 8. 1838)
•  ?
• 1861–1863 Albert Nostitz-Rieneck (23. 8. 1807 Trmice – 25. 1. 1871 Praha) – poprvé
• 1863–1866 Karl Rothkirch-Panthen (2. 12. 1807 Falkenau – 31. 3. 1870 Praha)
• 1866–1867 Albert Nostitz-Rieneck (23. 8. 1807 Trmice – 25. 1. 1871 Praha) – podruhé
• 1867 Edmund Hartig (2. 11. 1812 Vídeň – 30. 3. 1883 San Remo)
• 1867–1870 Adolf Auersperg (21. 7. 1821 Vlašim – 5. 1. 1885 zámek Goldegg)
• 1870–1871 Albert Nostitz-Rieneck (23. 8. 1807 Trmice – 25. 1. 1871 Praha) – potřetí
• 1871–1872 Jiří Kristián Lobkowicz (14. 5. 1835 Vídeň – 21. 12. 1908 Praha) – poprvé
• 1872–1883 Karel Vilém Auersperg (1. 5. 1814 Praha – 4. 1. 1890 Praha)
• 1883–1907 Jiří Kristián Lobkowicz (14. 5. 1835 Vídeň – 21. 12. 1908 Praha) – podruhé
• 1907–1913 Ferdinand Lobkowicz (26. 6. 1850 Dolní Beřkovice – 22. 4. 1926 Milán)