Ferdinand Lobkowicz

Ferdinand Jiří z Lobkowicz, též Ferdinand princ z Lobkowicz, německy Ferdinand Prinz von Lobkowitz (26. června 1850, Dolní Beřkovice[1] – 22. dubna 1926, Milán)[2] byl český šlechtic a politik, v letech 1907–1913 nejvyšší maršálek Českého království. Pocházel z dolnobeřkovické větve rodu Lobkoviců.

Ferdinand Lobkowicz
Ferdinand Lobkowicz
Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci:
1907 – 1913
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceJiří Kristián Lobkowicz
Nástupceúřad už nikdy nebyl obsazen, 1918 monarchie zanikla
C. k. tajný rada
Ve funkci:
1897 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1892 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1883 – 1913
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. komoří
Ve funkci:
1887 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1882 – 1885
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana konzervativního velkostatku
Narození26. června 1850
Dolní Beřkovice
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. dubna 1926 (ve věku 75 let)
Milán
Italské království Italské království
Choť(1883) Ida Podstatzky-Lichtenstein (1865–1919)
RodičeJosef František Karel z Lobkowicz (1803–1875) a
Marie Sidonie z Lobkowicz (1828–1917)
Děti1. Josef Ferdinand (1885–1914)
2. Marie Zdenka (1886–1887)
3. Leopold (1888–1933)
4. Mořic (1890–1944)
5. Františka, provdaná Thun-Hohenstein (1893–1963)
6. Marie Ida, provdaná Khuen-Belasi (1896–1985)
Příbuzníbratr: Zdenko z Lobkowicz (1858–1933)
bratr: August Jiří z Lobkowicz (1862–1921)
děd: Josef František Maxmilián z Lobkowicz (1772–1816)
strýc: Ferdinand z Lobkowicz (1797–1868)
strýc: Jan z Lobkowicz (1799–1878)
strýc: Karel Jan Josef z Lobkowicz (1814–1879)
bratranec: Rudolf Ferdinand z Lobkowicz (1840–1908)
vnuk: Josef Ferdinand z Lobkowicz (1918–1946)
vnuk: František Lobkowicz (1927–1998)
vnučka: Marie Ida Lobkowiczová, provdaná Czerninová (1917–2002)
Profesepolitik
OceněníVelkokříž Řádu za zásluhy v zemědělství (1912)
CommonsFerdinand Lobkowicz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Původ
Zámek Dolní Beřkovice

Narodil se jako Maria Ferdinand Jiří August Melchior princ z Lobkowicz do vlivného šlechtického rodu Lobkowiczů. Byl synem generála Josefa Františka Karla z Lobkowicz (1803–1875) a jeho druhé manželky Marie Sidonie (Marie Zdenky) z mělnické linie Lobkowiczů (1828–1917).

Veřejné a politické aktivity

Studoval na gymnáziu v Praze, kde maturoval v roce 1868. Po maturitě studoval práva. V roce 1871 absolvoval vojenskou službu. Od roku 1875 se věnoval správě rodového majetku a profiloval se jako zemědělský odborník. Specializoval se na pěstování cukrové řepy, révy a chmelu. Angažoval se v místní politice (v okresních samosprávných sborech) a v hospodářských organizacích.[3]

Později byl aktivní i ve vrcholové politice. Od roku 1880 byl členem zemské školské rady, v letech 1891–1908 i jejím předsedou. V doplňovacích volbách roku 1882 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii v Čechách. Slib složil 23. února 1882.[4][5] Ve vídeňském parlamentu zastupoval Stranu konzervativního velkostatku.[3]

Od roku 1883 zároveň zasedal coby poslanec Českého zemského sněmu, kde jeho kariéra vyvrcholila v letech 1907–1913 coby nejvyšší maršálek Českého království (předseda zemského sněmu). Ve funkci přitom nahradil dalšího člena svého rodu, Jiřího Kristiána z Lobkovic.[3]

Od roku 1892 až do zániku monarchie byl doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady). Panská sněmovna ho opakovaně volila do delegace pro rakousko-uherské vyrovnání (pravidelné jednání zástupců obou polovin monarchie s cílem odsouhlasit finanční transfery) a v letech 1895, 1901, 1906 a 1907 byl předsedou této delegace.[3] Těsně před zánikem monarchie byl místopředsedou Panské sněmovny (1917–1918).

I nadále se trvale věnoval agrárním otázkám, podílel se na mezinárodních odborných kongresech a působil v hospodářské radě při ministerstvu zemědělství. Byl aktivní i v četných českých organizacích. Byl dlouholetým předsedou kuratoria pražské hudební konzervatoře.[3]

Z čestných hodností dosáhl titulu c. k. komořího (1887) a v roce 1897 byl jmenován c. k. tajným radou. Za zásluhy byl nositelem Řádu sv. Štěpána (1898) a Řádu železné koruny I. třídy (1907). V roce 1913 obdržel Řád zlatého rouna.[6]

Rodina

Ve Vídni se 11. listopadu 1883 se oženil s hraběnkou Idou Marií Antonií Podstatskou z Lichtenštejna (23. října 1865 Vídeň – 4. září 1919 Dolní Beřkovice), dcerou poslance moravského zemského sněmu a majitele velkostatku Telč hraběte Leopolda III. Podstatského-Lichtenštejna. Ida Lobkowiczová byla c. k. palácovou dámou, dámou Řádu hvězdového kříže, čestnou dámou Maltézského řádu a nositelkou Alžbětina řádu. Z jejich manželství se narodilo šest dětí.[7]

  • 1. Josef Ferdinand (1885–1914), JUDr., c. k. komoří, nadporučík, padl za první světové války v Polsku, manž. 1913 Gisela hraběnka Silva-Tarouca (1887–1958, II. manž. 1917 Mořic Maria Alexandr Lobkowicz, 1890–1944, Josefův mladší bratr)
  • 2. Marie Zdeňka (1886–1887)
  • 3. Leopold Maria Vilibald (1888–1933), c. k. komoří, nadporučík, majitel velkostatků Dolní Beřkovice a Vintířov
  • 4. Mořic Maria Alexandr (1890–1944), c. k. komoří, nadporučík, generální ředitel První české vzájemné pojišťovny, manž. 1917 Gisela hraběnka Silva-Tarouca (1887–1957; vdova po Mořicovu starším bratru Josefovi)
  • 5. Františka de Paula Marie Amálie (1893–1964), dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1916 František Antonín kníže Thun-Hohenstein (1890–1973), c. k. komoří, nadporučík, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Děčín
  • 6. Marie Ida (1896–1985), dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1925 Jindřich hrabě Khuen-Belasi (1894–1978)

Majetek

Princ Ferdinand Lobkowicz byl po otci majitelem velkostatku Dolní Beřkovice s připojeným statkem Cítov na Mělnicku. Dále vlastnil v severních Čechách velkostatky Poláky a Vintířov. Všechny velkostatky měly celkovou rozlohu přibližně 4.500 hektarů půdy.[8] Hlavním sídlem byl novogoticky přestavěný zámek v Dolních Beřkovicích, kde se také narodily všechny Ferdinandovy děti. V Praze rodina vlastnila palác v Hybernské ulici, prodaný za první republiky.

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 240.
  3. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 5. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Lobkowitz (Lobkowicz), Ferdinand Prinz von (1850-1926), Politiker und Agrarfachmann, s. 258. (německy)
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=8014
  6. LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 274
  7. MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 5 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-01-04 [cit. 2020-08-04]. Dostupné online.
  8. Přehled majetku dolnobeřkovické větve Lobkowiczů in: PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 349–351 dostupné online

Literatura
  • POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 278–283 ISBN 978-80-85955-39-2

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.