Václav Březan

Václav Březan se narodil v rodině mlynáře v březenském mlýně. Absolvoval bratrskou partikulární školu v Mladé Boleslavi a poté studoval na známých německých universitách v Heidelbergu a Štrasburku. Vynikal všestranným vzděláním a kulturním rozhledem. Ovládal také na velmi dobré úrovni latinu, němčinu, francouzštinu a řečtinu.

V roce 1593 vstoupil do služeb Petra Voka z Rožmberka, nejprve na jeho krumlovský dvůr, poté o rok později nastoupil jako písař v soudní kanceláři. Dne 22. listopadu 1596 byl pověřen správou rozsáhlého rožmberského archívu, který katalogizoval a detailně uspořádal. Jeho práce spočívala především v třídění listinného materiálu, který zachycoval rodové i zemské listiny, jež Rožmberkové shromažďovali již od 14. století. Přibližný obsah řady později ztracených listin známe dnes právě jenom díky pečlivému katalogovému zápisu v rukopisném inventáři.

Březan spravoval i proslulou rožmberskou knihovnu. Tato knihovna byla považována za největší a nejlepší šlechtickou knihovnu ve střední Evropě. Obsahovala přes 11 000 svazků, mimo jiné také prakticky všechnu knižní produkci vydanou do té doby Čechách. I tuto knihovnu Březan uspořádal a pořídil její rukopisný katalog. K označování knih bylo pořízeno více než 20 různých ex libris a supralibros, které pro ni vytvořil tehdejší slavný malíř a grafik Jiljí Sadeler. Sám Petr Vok tuto knihovnu rád ukazoval svým hostům, což Březanovi přinášelo prestiž a dávalo příležitost se seznamovat s představiteli tehdejší společnosti. Sám se také tituloval jako praefectus bibliothecae či bibliothecarius et studiosus antiquitatis. V letech 1602-1608 společně s dalšími pěti pomocníky sestavil rukopisný systematický katalog, ve kterém celý knižní fond rozčlenil do šesti skupin podle jednotlivých vědních oborů a který neměl co do úrovně a kvality ve své době obdoby.

Po prodeji Českého Krumlova roku 1602 a přesídlení Petra Voka do Třeboně se věnoval sepisování Historie Rožmberské. Na základě své předchozí pečlivé archivářské práce v ní Březan popsal dějiny rodu od počátků až po poslední Rožmberky. Dílo obsáhlo celkem pět svazků.[1] Dochovaly se však pouze poslední dva. Ty vyšly v novodobém knižním vydání pod názvem Životy posledních Rožmberků a jsou dodnes cenným historickým pramenem.[2]

Po smrti Petra Voka, posledního „vladaře domu Rožmberského“ roku 1611 přešel Březan do služeb Jana Jiřího ze Švamberka, který se podle staré smlouvy stal dědicem Rožmberského panství. Také pro něj Březan uspořádal rodinný archiv a sepsal dějiny švamberského rodu.

Poslední zmínka o něm je z 11. října 1618, někdy poté pravděpodobně umírá.