Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje

Starší sanitní vozidlo Volkswagen Transporter T4

První zmínky o záchranné službě v Českých Budějovicích se objevily v roce 1923.[6] V roce 1924 bylo zakoupeno první sanitní vozidlo značky Laurin & Klement. Obdoba záchranné služby fungovala pod označením Záchranná stanice městská až do druhé světové války.[6] Po válce záchrannou službu zajišťoval Československý červený kříž. Se vznikem krajských a okresních ústavů národního zdraví v roce 1952 začala vznikat lépe organizovaná záchranná služba. Do té doby měla spíše charakter dopravy raněných a nemocných. V roce 1957 začali u záchranné služby sloužit první lékaři. V roce 1978 se stala záchranná služba součástí anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO) českobudějovické nemocnice.[6]

V Třeboni vznikla záchranná služba v roce 1976.[6] Roku 1978 vznikla záchranná služba také v Písku a rok později ve Strakonicích.[6] Na obou místech byla součástí ARO oblastních nemocnic. Při oddělení ARO vznikla v 80. letech záchranná služba v Táboře.[6]

Po roce 1993 došlo k osamostatňování záchranných služeb – ty fungovaly většinou jako příspěvkové organizace zřizované okresními úřady. Na některých místech zůstala záchranná služba stále součástí nemocnic. V roce 1993 vzniklo Územní středisko záchranné služby v Českých Budějovicích a na území okresu České Budějovice vznikly nové výjezdové základny. V roce 1993 byla otevřena výjezdová základna v Týně nad Vltavou a od listopadu 1997 slouží záchranná služba také v Trhových Svinech.[6] Další výjezdová základna vznikla v Temelíně. Na území ostatních okresů vznikly další výjezdové základny, v roce 1995 v Soběslavi, roku 2002 ve Volarech a o dva roku později, v roce 2004, byla otevřena výjezdová základna v Suchdole nad Lužnicí.[6] V březnu 2005 byla do provozu uvedena základna v Mladé Vožici.[6]

V průběhu roku 2005 došlo ke sloučení Územního střediska záchranné služby v Českých Budějovicích a ostatních záchranných služeb v Jihočeském kraji pod krajskou organizaci Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje.[6] Všechny výjezdové základny i dispečinky tak byly sloučeny pod jednu organizaci.

Do roku 2010 existovalo v Jihočeském kraji několik oblastních zdravotnických operačních středisek, která pokrývala jednotlivé okresy. V roce 2010 bylo do provozu uvedeno jednotné krajské zdravotnické operační středisko (KZOS),[7] jehož úkolem je sloučit všechna oblastní střediska a koordinovat činnost jednotlivých výjezdových skupin i skupiny letecké záchranné služby centralizovaně. V říjnu 2011 bylo pod krajské operační středisko připojeno oblastní středisko Písek.[8] Okres Tábor byl ke krajskému zdravotnickému operačnímu středisku připojen 1. února 2012 a od tohoto data funguje KZOS pro oblast celého Jihočeského kraje.[9]

Na území celého kraje bylo v roce 2020 k dispozici v nepřetržitém 24hodinovém provozu celkem 55 výjezdových skupin a vzletová skupina letecké záchranné služby, jejichž počet se mění s pracovní a noční dobou.[4] V mimopracovní dobu a v nočních hodinách je počet skupin snížen. Výjezdové skupiny pracují v režimech rychlá zdravotnická pomoc (RZP) ve složení řidič-záchranář a zdravotnický záchranář, rychlá lékařská pomoc (RLP) ve složení řidič-záchranář, lékař a zdravotnický záchranář a rychlá lékařská pomoc v systému rendez-vous s lékařem v osobním automobile. Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje zajišťuje 54 výjezdových skupin, jednu výjezdovou skupinu zajišťuje nestátní záchranná služba Trans Hospital.[2][3]

Volkswagen Transporter T5 v bílém provedení

Starší vozidlo určené pro výjezdy v režimu RV

Vrtulník Bell 427 slouží na stanici Kryštof 13

Poloha stanice a akční rádius vrtulníku Kryštof 13

Jedno z prvních sanitních vozidel s battenburskou šachovnicí, které se objevilo v České republice

Na území Jihočeského kraje je zřízeno celkem 33 výjezdových základen,[4] jejichž organizace je taková, aby byla přednemocniční neodkladná péče zajištěna do 20 minut od přijetí tísňové výzvy. 27 výjezdových základen provozuje Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje, výjezdovou základnu ve Horní Plané provozuje nestátní záchranná služba Trans Hospital.[2][3] Specifikem Jihočeského kraje je druhá největší spádová oblast a nejnižší hustota zalidnění v porovnání s ostatními kraji České republiky.[4]

V roce 2009 bylo otevřena nová výjezdová základna v Čimelici v okrese Písek, které pokrývá oblast na hranici Jihočeského a Středočeského kraje.[11][12] Dříve musely v oblasti zasahovat výjezdové skupiny až z Písku nebo Milevska. Obě tyto základny byly vzdáleny přes 25 km a vybudováním nové základny došlo k výraznému snížení dojezdových časů.[11] V květnu 2011 vznikla nová výjezdová základna v Opařanech.[13] Jak na základně v Opařanech, tak v Čimelici slouží jedna výjezdová skupina rychlé zdravotnické pomoci.[14][15] V dubnu 2012 byla otevřena nová výjezdová základna ve Vacově na Prachaticku.[16][17] K dalšímu rozšíření zdravotnické záchranné služby došlo v říjnu 2013, kdy byla otevřena nová výjezdová základna ve Vyšším Brodě.[18][19][20] V únoru 2014 bylo do provozu uvedeno Centrum integrovaného záchranného systému ve Frymburku, kde získala záchranná služba nové prostory a sídlí zde společně s hasičským záchranným sborem.[21][22] V únoru 2015 byla do provozu uvedena výjezdová základna rychlé zdravotnické pomoci v obci Kunžak na Jindřichohradecku.[23][24] Ve stejném roce došlo k rozšíření sítě výjezdových základen o novou základnu v Horní Plané na Českokrumlovsku.[25][26][27] V září 2016 byla do provozu uvedená nová základna v Lhenicích na Prahaticku.[28][29] V červnu 2019 došlo k otevření výjezdové základny na sídlišti Vltava v Českých Budějovicích.[30][31] Jednalo se tak už o čtvrtou výjezdovou základnu v krajském městě, která se nachází na pomezí hustě obydlených sídlišť Vltava, Máj a Šumava.[32] V Českých Budějovicích zajišťuje Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje chod protialkoholní záchytné stanice (PZS).[33]

Provoz letecké záchranné služby (LZS) byl v Českých Budějovicích zahájen 1. května 1991.[38][39] Záchrana 215 byl první volací znak a prvním provozovatelem letecké záchranné služby byla Československá armáda.[38] Provozní stanice byla umístěna na letišti Planá u Českých Budějovic. Od 1. ledna 1993 nese stanice a vrtulník označení Kryštof 13.[38] K 1. lednu 1995 ukončila Armáda České republiky provoz letecké záchranné služby a provoz střediska přebrala soukromá společnost, která jej přemístila na letiště v Hosíně u Českých Budějovic. 1. ledna 2004 přebrala provoz stanice nestátní společnost Alfa-Helicopter.[40] Zdravotnickou část posádky letecké záchranné služby zajišťuje Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje, ostatní provozní pracovníky včetně pilotů zajišťuje společnost Alfa-Helicopter. Ta je také provozovatelem samotného vrtulníku, v současnosti stroje Bell 427.[41] Volacím znakem vrtulníku je Kryštof 13.[41] Letecká záchrnaná služba je k dispozici v denním provozu limitovaném východem a západem slunce. Základna je umístěna v areálu letiště v Hosíně nedaleko Českých Budějovic.

Na konci roku 2011 bylo oznámeno, že v průběhu roku 2012 započne výstavba nového heliportu v areálu Letiště České Budějovice.[42]

• 
  Starší typ skříňové zástavby na podvozku vozidla Volkswagen Transporter T5
• 
  Volkswagen Crafter se skříňovou zástavbou určen pro výjezdy v režimech rychlá lékařská pomoc a rychlá zdravotnická pomoc
• 
  Základna letecké záchranné služby Kryštof 13
• 
  Vrtulník PZL Kania společnosti Helicopter sloužil do konce roku 2003 na stanici LZS Kryštof 13