Vyšší Brod

Vyšebrodský klášter – kostel Nanebevzetí Panny Marie

Klášter Vyšší Brod

Město se rozkládá okolo již neexistujícího brodu, na jehož místě překračovala Vltavu středověká kupecká stezka z Lince do Čech.[5] Osada na místě města vznikla nejpozději ve 12. století a náležela k Rožmberskému panství. V roce 1259 zde Vok I. z Rožmberka založil spolu s mnichy z Wilheringu cisterciácký klášter a osadu s rozsáhlými pozemky v okolí jim daroval.[5] Status města Vyšší Brod obdržel na základě dekretu císaře Františka Josefa I. v roce 1870. V roce 1909 začala být z podnětu průmyslníka Arnošta Poráka a opata Bruna Pammera budována železniční trať Rybník – Lipno nad Vltavou, která byla dokončena a otevřena na konci roku 1911 a zajistila městu železniční spojení.

Jelikož městu drtivě dominovalo německojazyčné obyvatelstvo, v 19. a 20. století se mu národnostní třenice vyhýbaly. Po vzniku Československa začal postupně stoupat podíl českojazyčného obyvatelstva, pročež zde byla otevřena i českojazyčná škola. Začínala v říjnu 1920 jako jednotřídka v domě patřícím vyšebrodskému klášteru, protože Němci ovládané zastupitelstvo jí odmítlo poskytnou prostory města. Otevření školy pro jistotu asistovala armáda a učitel z bezpečnostních důvodů zpočátku přespával na četnické stanici. První rok bylo přihlášeno 21 žáků, druhý 26 (z nichž ovšem stěží polovina uměla česky). Počet žáků rychle rostl, v letech 1923-4 jich bylo již 36, takže škola začala fungovat jako dvoutřídka. V roce 1925/6 pak byla s pomocí Národní jednoty pošumavské na náklady státu zbudována pro školu její vlastní budova, která zahrnovala vedle dvoutřídky a dalších prostor i mateřskou školu.[6]

V září 1938 se stal Vyšší Brod místem těžkých bojů mezi československými ozbrojenými silami a německými bojůvkami. 28. září zaútočil Freikorps podporovaný místními německými obyvateli na jednotky SOS, které se na druhý den ráno musely stáhnout na levý břeh Vltavy. Ještě týž den však SOS dorazila pomoc v podobě cyklistické roty a obrněného vlaku a město bylo rychle dobyto zpět.[7] Mnichovskou dohodou však vzápětí Vyšebrodsko společně s mnoha dalšími pohraničními oblastmi připadlo Německu.

Nacisté za své vlády zrušili a zabrali vyšebrodský klášter, jehož mniši proti nim vystupovali, a využívali ho jako sklad naloupených uměleckých a historických předmětů. Vládu Němců ve městě ukončil 6. května 1945 příchod americké armády, s níž svedli na přístupech k městu několik drobných a předem beznadějných střetnutí.[8][9]

Většina obyvatel byla do roku 1945 německé národnosti, po vysídlení většiny původních obyvatel došlo k nedokonalému dosídlení nepůvodním obyvatelstvem. Vyhnána byla i většina mnichů z obnoveného vyšebrodského kláštera. V roce 1950 byl klášter přepaden Státní bezpečností, která jej násilím zabrala a zbylé mnichy odvezla do internace (viz Akce K).

V roce 1959 byla na jih od města vytvořena železná opona, za níž zůstalo jen malé množství obyvatel ve vesničkách Studánky a Dolní Drkolná.

Po otevření hranic v roce 1989 význam města silně vzrostl, neboť odtud vede přímá silnice na silniční hraniční přechod Studánky – Weigetschlag – Bad Leonfelden.[10] Ve městě vznikla řada nových ubytovacích a stravovacích zařízení, drobných služeb (pekárna, různé prodejny převážně vietnamských majitelů) včetně nočních klubů. V roce 1990 se do vyšebrodského kláštera vrátili mniši. Dne 1. ledna 2004 mělo město 2628 obyvatel. V roce 2008 zdy byl v založen minipivovar Jakub.[11]

• Vyšebrodský klášter – založen Vokem z Rožmberka v roce 1259 pro řád cisterciáků
• farní kostel sv. Bartoloměje
• poutní místo Maria Rast am Stein

• Vyšší Brod (k. ú. Vyšší Brod; zahrnuje Kozinec)
• Dolní Jílovice (k. ú. Bolechy; levý břeh Vltavy; zahrnuje osady či samoty Lomský Dvůr, Lopatné, Kyselov, Bolechy, Hradový a železniční stanici Čertova Stěna)
• Herbertov (k. ú. Herbertov; zahrnuje osady či samoty Herbertov, U Zastávky, železniční zastávky Těchoraz a Herbertov)
• Těchoraz (k. ú. Herbertov)
• Dolní Drkolná (k. ú. Dolní Drkolná a Svatomírov; zahrnuje osady či samoty Dolní Drkolná, Horní Drkolná, Mlýnec, Radvanov)
• Hrudkov (k. ú. Hrudkov; levý břeh Vltavy, zahrnuje železniční stanici Vyšší Brod klášter)
• Lachovice (k. ú. Hrudkov; levý břeh Vltavy)
• Studánky (k. ú. Studánky u Vyššího Brodu; zahrnuje osadu či samotu Bystrá)

Leopold Wackarž

• Oskar Emil Batěk (1888–1969), dirigent, hudební skladatel, pedagog
• Maxmilián Millauer (1784–1840), rektor Univerzity Karlovy a direktor Královské české společnosti nauk[12]
• Franz Isidor Proschko (1816–1891), rakouský právník a spisovatel
• Matthäus Quatember (1894–1953), generální prokurátor a generální opat cisterciáckého řádu
• Leopold Wackarž (1810–1901), generální opat cisterciáckého řádu

• ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006.
• ČERNÝ, Jiří. Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. České Budějovice: Veduta, 2006. 313 s. ISBN 80-86829-19-7.
• FRÖHLICH, Jiří. Archeologické nálezy na Vyšebrodsku. Výběr: Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. Roč. XXXVIII (2001), čís. 3.
• HAJNÁ, Milena. Rožmberkové. Cestovní průvodce. České Budějovice: NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. 302 s. ISBN 978-80-85033-32-8. S. 205–209.
• KAINDL, Dominik. Dějiny kláštera Vyšší Brod v Čechách. Libice nad Cidlinou: Gloriet ve spolupráci s Cirsterciáckým opatstvím Vyšší Brod, 2008. 204 s. ISBN 978-80-87216-06-4.
• KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.
• SCHUSSER, František. Putování za růží a lilií: Cesty a stezky času od Malše a Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2007. ISBN 978-80-86829-29-6, ISBN 80-86829-29-4.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vyšší Brod na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Brod (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Vyšší Brod v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Historické pohlednice, fotografie a dokumenty Vyššího Brodu a okolí