Západní břeh Jordánu

Západní břeh Jordánu (též Předjordánsko, hebrejsky יהודה ושומרון, Jehuda ve-Šomron (Judea a Samaří), nebo הגדה המערבית, ha-Gada ha-ma'aravit (Západní břeh), arabsky الضفة الغربية, ad-Daffa al-gharbíja (Západní břeh)) je označení pro vnitrozemské území na západním (pravém) břehu řeky Jordán na Blízkém východě. Mezinárodním společenstvím je částečně uznáváno jako součást Palestinských území (Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy).

Západní břeh Jordánu
الضفة الغربية
(ad-Dafa al-Gharbíja)
Geografie
Hlavní městoRamalláh
Statusa
Souřadnice31°58′ s. š., 35°18′ v. d.
Rozloha5 860 km²
Nejvyšší bodTal Ásúr (1022 m n. m.)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel2 676 740 (odhad 2013)
Hustota zalidnění456,8 obyv./km²
Jazykarabština (úřední)
Náboženstvíislám, judaismus, křesťanství
Správa regionu
Vznik1949 po první arabsko–izraelské válce
PrezidentMahmúd Abbás
Předseda vládySalám Fajjád
Měnaizraelský šekel, jordánský dinár
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba+970, +972
Internetová doménaps
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Původně kanaánské území, od 14. stol. př. n. l. postupně osidlované izraelskými kmeny, tzv. Samaří v severním království do 722 př. n. l., kdy byli tamní Židé vystěhováni do Asýrie a území částečně osídleno jinými národy. Po Kýrově ediktu v 6. století př. n. l. bylo znovu osidlováno Židy – po prvním židovském povstání a po povstání Bar Kochby 132–135 n. l. nastává pokles trvalého osídlení. Po byzantské, mamlúcké a turecké nadvládě dochází k postupnému židovskému znovuosídlení a začínají se trvaleji usazovat i první Arabové.

Po porážce osmanského impéria v první světové válce bylo toto území do roku 1948 součástí britské mandátní Palestiny. Při izraelské válce za nezávislost obsadilo území, které v r. 1947 předpokládala OSN jako prostor pro arabskou „národní domovinu“, tehdejší Zajordánsko, jež Západní břeh 24. dubna 1950 anektovalo.[1] Arabská populace nevyvinula ani před válkou, ani po válce za nezávislost snahu o vytvoření státu, a tak území fakticky nepatřilo žádné existující zemi v regionu. Do roku 1967 bylo území součástí Jordánska, poté je v šestidenní válce obsadil Izrael, jímž je dodnes okupováno.

Z pohledu mezinárodní politiky je území považováno za součást vznikajícího Státu Palestina s ne jasně definovanými hranicemi[zdroj?] (v rámci Izraele je děleno území na sektory C, B a A s převažujícím židovským, smíšeným nebo čistě arabským obyvatelstvem), který však dosud nedosáhl plné nezávislosti a nemá skutečnou územní integritu. V Izraeli existuje řada dobrovolnických hnutí osídlujících „biblické srdce Izraele“ od okamžiku, kdy je Izrael zabral ve válce. Z pohledu mezinárodních institucí jsou tato města a vesnice označovány za „ilegální osady“ a některá města a vesnice s arabským, tzv. palestinským obyvatelstvem jsou nazývány „utečenecké tábory“. Do dnešního dne zde[kdy?] vzniklo 242 osad. V srpnu 2005 byly čtyři osady ze Západního břehu Jordánu vyklizeny na pokyn Ariela Šarona.

Guvernoráty

Předjordánsko tvoří 11 guvernorátů:

  • Guvernorát Dženín
  • Guvernorát Túbás
  • Guvernorát Nábulus
  • Guvernorát Tulkarm
  • Guvernorát Salfit
  • Guvernorát Kalkílija
  • Guvernorát Ramalláh
  • Guvernorát Jericho
  • Guvernorát Jeruzalém
  • Guvernorát Betlém
  • Guvernorát Hebron

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 60.

Související články

Externí odkazy

Izrael Izrael Izrael Izrael Jordánsko Jordánsko
Izrael Izrael Jordánsko Jordánsko
   Západní břeh Jordánu   
Izrael Izrael Izrael Izrael Mrtvé mořeJordánsko Jordánsko
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.