Západní břeh Jordánu
Západní břeh Jordánu (též Předjordánsko, hebrejsky יהודה ושומרון, Jehuda ve-Šomron (Judea a Samaří), nebo הגדה המערבית, ha-Gada ha-ma'aravit (Západní břeh), arabsky الضفة الغربية, ad-Daffa al-gharbíja (Západní břeh)) je označení pro vnitrozemské území na západním (pravém) břehu řeky Jordán na Blízkém východě. Mezinárodním společenstvím je částečně uznáváno jako součást Palestinských území (Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy).
Západní břeh Jordánu الضفة الغربية (ad-Dafa al-Gharbíja) | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Ramalláh |
Status | a |
Souřadnice | 31°58′ s. š., 35°18′ v. d. |
Rozloha | 5 860 km² |
Nejvyšší bod | Tal Ásúr (1022 m n. m.) |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 2 676 740 (odhad 2013) |
Hustota zalidnění | 456,8 obyv./km² |
Jazyk | arabština (úřední) |
Náboženství | islám, judaismus, křesťanství |
Správa regionu | |
Vznik | 1949 po první arabsko–izraelské válce |
Prezident | Mahmúd Abbás |
Předseda vlády | Salám Fajjád |
Měna | izraelský šekel, jordánský dinár |
Mezinárodní identifikace | |
Telefonní předvolba | +970, +972 |
Internetová doména | ps |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Původně kanaánské území, od 14. stol. př. n. l. postupně osidlované izraelskými kmeny, tzv. Samaří v severním království do 722 př. n. l., kdy byli tamní Židé vystěhováni do Asýrie a území částečně osídleno jinými národy. Po Kýrově ediktu v 6. století př. n. l. bylo znovu osidlováno Židy – po prvním židovském povstání a po povstání Bar Kochby 132–135 n. l. nastává pokles trvalého osídlení. Po byzantské, mamlúcké a turecké nadvládě dochází k postupnému židovskému znovuosídlení a začínají se trvaleji usazovat i první Arabové.
Po porážce osmanského impéria v první světové válce bylo toto území do roku 1948 součástí britské mandátní Palestiny. Při izraelské válce za nezávislost obsadilo území, které v r. 1947 předpokládala OSN jako prostor pro arabskou „národní domovinu“, tehdejší Zajordánsko, jež Západní břeh 24. dubna 1950 anektovalo.[1] Arabská populace nevyvinula ani před válkou, ani po válce za nezávislost snahu o vytvoření státu, a tak území fakticky nepatřilo žádné existující zemi v regionu. Do roku 1967 bylo území součástí Jordánska, poté je v šestidenní válce obsadil Izrael, jímž je dodnes okupováno.
Z pohledu mezinárodní politiky je území považováno za součást vznikajícího Státu Palestina s ne jasně definovanými hranicemi[zdroj?] (v rámci Izraele je děleno území na sektory C, B a A s převažujícím židovským, smíšeným nebo čistě arabským obyvatelstvem), který však dosud nedosáhl plné nezávislosti a nemá skutečnou územní integritu. V Izraeli existuje řada dobrovolnických hnutí osídlujících „biblické srdce Izraele“ od okamžiku, kdy je Izrael zabral ve válce. Z pohledu mezinárodních institucí jsou tato města a vesnice označovány za „ilegální osady“ a některá města a vesnice s arabským, tzv. palestinským obyvatelstvem jsou nazývány „utečenecké tábory“. Do dnešního dne zde[kdy?] vzniklo 242 osad. V srpnu 2005 byly čtyři osady ze Západního břehu Jordánu vyklizeny na pokyn Ariela Šarona.
Guvernoráty
Předjordánsko tvoří 11 guvernorátů:
- Guvernorát Dženín
- Guvernorát Túbás
- Guvernorát Nábulus
- Guvernorát Tulkarm
- Guvernorát Salfit
- Guvernorát Kalkílija
- Guvernorát Ramalláh
- Guvernorát Jericho
- Guvernorát Jeruzalém
- Guvernorát Betlém
- Guvernorát Hebron
Galerie
- Izraelská osada Ma'ale Adumim na Západním břehu Jordánu
- Zatčení palestinského demonstranta na Západním břehu Jordánu
- Mapa Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy. Území pod palestinskou samosprávou jsou tmavě zelená, území pod správou Izraele jsou zelenožlutá.
- Mapa z roku 2012. Území pod správou Izraele jsou modrá, izraelské osady jsou vyznačeny fialově.
- Mírový plán prezidenta Trumpa z ledna 2020, který navrhoval vznik samostatného Státu Palestina (vyznačen modře)
Odkazy
Reference
- ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 60.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Západní břeh Jordánu na Wikimedia Commons
Izrael | Izrael | Jordánsko | ||
Izrael | Jordánsko | |||
Západní břeh Jordánu | ||||
Izrael | Izrael | Mrtvé moře • Jordánsko |