Kýrův válec

Kýrův válec, někdy též Kýrův edikt, je babylonský dokument z 6. století př. n. l. objevený v babylonských ruinách v roce 1879, v současnosti vystavený v Britském muzeu. Jedná se o hliněný válec rozpadlý na několik kusů, na němž je napsána deklarace akkadským klínovým písmem. Text je psán jménem achameinovského perského krále Kýra II. Velikého.[1]

Kýrův válec z přední a zadní strany

Válec byl vytvořen po perském dobytí Babylonu v roce 539 př. n. l., kdy perská armáda pod Kýrovým velením dobyla Novobabylonskou říši a začlenila ji pod Perskou říši. Babylonský král Nabonid byl poražen v bitvě a svržen Kýrem, který jej nahradil v čele Babylonie. Text ediktu připomíná perské vítězství a chválí Kýrovy královské ctnosti a obsahuje výčet jeho rodokmenu, podle níž je králem z královského rodu, oproti Nabonidovi, pocházejícímu z méně urozeného prostředí. Svržený král je popsán jako bezbožný utlačovatel babylonského lidu. Podle textu byl vítězný Kýros zvolen vládcem Babylonie bohem Mardukem, aby obnovil mír a řád pro Babyloňany. Dále uvádí, že byl Kýros přivítán lidem Babylonu jako nový vládce, a že vešel do města v míru. Žádá Marduka, aby ochraňoval Kýra a pomáhal mu, stejně jako jeho synovi Kambýsovi. Vyzdvihuje Kýrovo úsilí jakožto dobrodince občanů Babylonie, který zlepšuje jejich životy, repatriuje přesunuté lidi a obnovuje chrámy a útočiště po celé Mezopotámii. Text končí popisem Kýrových prací na opravě babylonských zdí, v nichž našel podobný popis dřívějších babylonských králů.[1]

Asyro-britský archeolog Hormuzd Rassam objevil válec během vykopávek prováděných pro Britské muzeum. Byl nalezen v Mardukově chrámu Esagila.[1] Podle Britského muzea odráží válec dlouhou tradici Mezopotámie, kde králové již od třetího tisíciletí př. n. l. začínali svou vládu deklarací reforem.[2] Kýrova deklarace ukazuje, jak usiloval o získání loajality svých nových babylonských poddaných zdůrazňováním své legitimity v pozici krále a ukazuje jeho respekt k náboženským a politickým tradicím Babylonie. Všeobecně je vnímán jako nástroj starověké mezopotámské propagandy,[3] který byl pravděpodobně vytvořen babylonskými Mardukovými kněžími, pracujícími na Kýrův příkaz.[4]

Tradice královské propagandy symbolizovaná Kýrovým ediktem byla oživena koncem 60. let 20. století, když jej poslední íránský šáh označil za „první listinu lidských práv na světě“.[5] Tento výklad však byl mnohými historiky zpochybněn a označen jako anachronický a tendenční.[6] Kýrův válec se nicméně stal klíčovým symbolem šáhovy politické ideologie[7] a stal se tak součástí íránské kulturní identity. Je rovněž spojován s repatriací Židů po jejich babylonském zajetí, což je skutek, který biblická kniha Ezdráš připisuje právě Kýrovi.[8] Pasáž zmiňující repatriace přesunutých lidí byla všeobecně interpretována jako důkaz Kýrovy politiky, na jejímž základě byl Židům umožněn návrat domů, ačkoliv Židy, Jeruzalém ani Judeu explicitně nezmiňuje.[9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyrus Cylinder na anglické Wikipedii.

  1. KUHRT, Amélie. The Persian Empire: A Corpus of Sources of the Achaemenid Period. Londýn: Routledge, 2007. Dostupné online. ISBN 0415436281. S. 70, 72. (anglicky)
  2. Cyrus Cylinder [online]. Britské muzeum [cit. 2010-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
  3. KUHRT, Amélie. The Cambridge Ancient History: Vol IV – Persia, Greece and the Western Mediterranean. Cambridge: Cambridge University Press, 1982. ISBN 0521228042. Kapitola Babylonia from Cyrus to Xerxes, s. 124. (anglicky)
  4. DYCK, Jonathan E. The Theocratic Ideology of the Chronicler. Leiden: Brill, 1998. ISBN 9004111468. S. 91–94. (anglicky)
  5. MACGREGOR, Neil. The whole world in our hands [online]. The Guardian, 2007-07-24 [cit. 2010-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
  6. DANIEL, Elton L. The History of Iran. Westport: Greenwood Publishing Group, 2000. Dostupné online. ISBN 0313307318. S. 39. (anglicky)
  7. ANSARI, Ali. Modern Iran: The Pahlavis and After. Harlow: Longman, 2007. ISBN 1405840846. S. 218–219. (anglicky)
  8. FREE, Joseph P; VOS, Howard Frederic. Archaeology and Bible history. Grand Rapids: Zondervan, 1992. Dostupné online. ISBN 9780310479611. S. 204. (anglicky)
  9. JANZEN, David. Witch-hunts, purity and social boundaries: the expulsion of the foreign women in Ezra 9–10. Londýn: Sheffield Academic Press, 2002. ISBN 9781841272924. S. 157. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.