Judea a Samaří
Judea a Samaří (hebrejsky יהודה ושומרון, Jehuda ve-Šomron, také akronym יו"ש Još nebo ש"י Šai; arabsky اليهودية والسامرة, al-Jahūdīja wa's-Sāmara) jsou biblická označení pro území dnes známé pod označením Západní břeh Jordánu. Jedná se o oficiální název sedmého izraelského distriktu (neuznaného OSN), respektive statistické jednotky Oblast Judea a Samaří (אזור יהודה ושומרון, Ezor Jehuda ve-Šomron), jež není oficiálně anektovaná Izraelem, ale která zahrnuje rozsáhlé oblasti Západního břehu Jordánu kontrolované a osidlované Izraelem (přes polovinu rozlohy Západního břehu tvoří Zóna C, v níž má plnou kontrolu Izrael, zbytek je Zóna B s částečnou palestinskou kontrolou nad civilními záležitostmi a Zóna A s plnou palestinskou samosprávou). Koncem roku 2018 zde žilo 427 800 Izraelců v desítkách izraelských osad.[1]
Judea a Samaří | |
---|---|
Geografie | |
Souřadnice | 32°6′19″ s. š., 35°11′24″ v. d. |
Rozloha | 5 878 km² |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie a terminologie
Geografická oblast Samaří zhruba odpovídá území starověkého Izraelského království s hlavním městem v Šomronu (Sebastia), zatímco Judea odpovídá Judskému království s hlavním městem v Jeruzalémě. Po přibližně osmdesáti letech sjednoceného Izraelského království pod vládou krále Davida a Šalamouna se království rozpadlo na dvě nezávislá království, mezi nimiž následně probíhaly i boje. Odkazování k nim jako k jednomu celku pochází z moderní doby, konkrétně od jejich okupace a anexe Jordánskem. Nicméně, před jordánskou okupací, je pojem „Samaří a Judea“ použito v rezoluci Rady bezpečnosti OSN číslo 181 z 29. listopadu 1947, jako součást popisu hranic mezi navrhovaným židovským a muslimským státem.
Někdy je pojem „Judea a Samaří“ používán kvůli odlišení od „Západního břehu“. Západní břeh Jordánu totiž zahrnuje i východní Jeruzalém. Po anexi východního Jeruzaléma Izraelem (a jeho začlenění přímo do Jeruzalémského distriktu se tak administrativně oba pojmy odlišily. Podle izraelského práva je Judea a Samaří považována za zemi nikoho (terra nullius) a není přímo anektována, ačkoliv obyvatelé tamních izraelských osad používají mnoho právních a správních mechanismů státu Izrael.
Pojem „Judea a Samaří“ je také používán konkrétně jako společný odkaz na židovské osadníky v této oblasti, a to jak v minulosti tak v současnosti. Je používán zejména židovskými osadníky a jejich podporovateli. Mnoho Palestinců se proti tomuto názvu ohrazuje, jelikož jej chápou jako odmítnutí jejich nároku na tuto zemi. Nicméně termín al-Jahūdīja wa's-Sāmara je používán arabskými křesťany v odkazu na Bibli.[2]
Status
Organizace spojených národů a většina států světa považuje Judeu a Samaří (Západní břeh Jordánu) za území ilegálně okupované Izraelem.
Demografie
V důsledku masivního zakládání izraelských osad se postupně Oblast Judea a Samaří stává demograficky významnou součástí Izraele. Hranice 100 000 obyvatel byla překonána roku 1992. Do roku 2001 se populace zdvojnásobila. V roce 2010 pak byla dosaženo úrovně 300 000 osadníků a v roce 2017 i 400 000.
Rok | 1972 | 1983 | 1995 | 2008 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel (v tisících) | 1,5 | 23,7 | 134,3 | 281,1 | 325,2 | 341,4 | 356,5 | 370,7 | 385,9 | 399,3 | 413,4 | 427,8 |
Podíl na celkovém obyvatelstvu Izraele (%) | 0,0 | 0,6 | 2,4 | 3,8 | 4,2 | 4,3 | 4,4 | 4,5 | 4,6 | 4,6 | 4,7 | 4,8 |
Administrativní dělení
Oblast Judeje a Samaří se dělí na samosprávná města a místní rady (menší města). Méně lidnatá sídla vesnického charakteru jsou sdružena do oblastních rad. Jde o analogický systém jako ve vlastním Izraeli.
města | místní rady | oblastní rady |
---|---|---|
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Judea and Samaria na anglické Wikipedii.
- 2.15 Population, by District, Sub-District and Religion [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- Murqus, Sa'īd. Tafsīr kalimāt al-Kitāb al-Muqaddas (Káhira, 1996, v arabštině)