Waffen-SS

Divize Waffen-SS „Das Reich“, Rusko 1942

Heinz Höhne ve své originální práci Der Orden Totenkopf (vydáno 1967) zabývající se Bezpečnostní službou SS, napsal:

Vyvinuli se postupně z 200-členné jednotky Hitlerovy osobní stráže ještě v období, kdy nebyl kancléřem, ale vůdcem NSDAP. V roce 1929 měl stejně jako Ernst Röhm s jednotkami SA i Heinrich Himmler se svými SS vojensko-politické ambice. Po Röhmově popravě Hitler ubezpečoval, že Reichswehr zůstane jedinými ozbrojenými silami Německa.

Základem původní ochranky Adolfa Hitlera byla takzvaná Leibstandarte SS Adolf Hitler, která byla vytvořena Heinrichem Himmlerem na Hitlerovu žádost a byla mu kdykoliv plně k dispozici. Jednotka vznikla 17. března 1933 a velel jí Josef "Sepp" Dietrich. Waffen-SS tvořily organizačně jednu ze složek SS[2].

V roce 1934 bylo v rámci SS vytvořené SS-Verfügungstruppe, kterému velel generál ve výslužbě Paul Hausser. Většina členů budoucích Waffen SS se tehdy rekrutovala z bývalých Freikorps a prošla nadstandardním vojenským výcvikem. Do března 1935 byly Verfügungstruppe rozděleny na 5 praporů (Sturmbanne) o celkové síle 3500 mužů. Byly to prapory č. 1 Oberbayern, č. 2 Elbe, č. 3 Sachsen, č. 4 Ostfriedland a č. 5 Brandenburg. Později, když byla v březnu 1935 zavedena v Německu všeobecná branná povinnost byly ozbrojené oddíly SS reorganizovány na dva pluky (Standarten) po 5000 mužích, šlo o pluky Deutschland a Germania. V srpnu 1938 svým nařízením (Führererlass) Hitler umožnil vytvoření divize SS s vlastním dělostřelectvem.

Po vypuknutí druhé světové války byly Waffen SS nasazovány do běžných vojenských akcí na frontě. Jejich složka SS-Totenkopfverbände (velitel Theodor Eicke) vykonávala stráž v koncentračních táborech. Později se tyto oddíly de facto osamostatnily a představovaly samostatnou ozbrojenou složku nezávislou na Waffen-SS.

Poštovní známka s motivem Waffen SS

Jednotky SS se zúčastnily většiny velkých německých tažení počínaje invazí do Polska v roce 1939. Významnou roli sehrály při bojích v rámci operace Weserübung, v roce 1940 se dále zúčastnily bleskové války v zemích západní Evropy. Operovaly na Balkáně, kde se zúčastnily útoku na Jugoslávii a Řecko, ale v těchto oblastech se podílely i na boji proti partyzánům.

Po vpádu do SSSR, byly významnou oporou německých sil během bojů. Zaznamenaly úspěchy nejen při útočných operacích ale i při obraně. V bojích o Leningrad sehrály významnou roli při bojích na řece Volchov, kde SS za těžkých ztrát odrazily útok silnějších sovětských sil a významně přispěly ke stabilizaci fronty. Dalším z jejich velkých úspěchů byl úspěšný protiútok u Charkova, kde 2. tanková divize SS „Das Reich“ pod vedením Paula Haussera výrazně přispěla k německému vítězství a zastavení sovětského postupu od Stalingradu. V následné bitvě v Kurském oblouku se setkaly se silnou obranou Rudé armády, která pro tankové granátníky připravila ve své rozvrstvené obraně peklo. Zejména ztráty pěchoty, často způsobené velkým vyčerpáním jednotek, byly na německé straně vysoké. Tankové jednotky SS však v okolí Kurska zaznamenaly řadu úspěchů a zúčastnily se i největší tankové bitvy u Prochorovky. Mnohé jednotky se zúčastnily bojů proti partyzánům v Bělorusku, na Ukrajině a v Polsku, kde spáchali řadu válečných zločinů a zvěrstev.

Známé je i nasazení jednotek SS na západě. 12. tanková divize SS „Hitlerjugend“ např. sehrála významnou roli v bitvě v Normandii. Během bitva v Ardenách byla jednou z hlavních německých útočících sil 6. tanková armáda SS Seppa Dietricha. Proti SNP zasahovalo také několik jednotek SS. Nejznámější z nich byly 18. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Horst Wessel“ nebo Dirlewangerova 36. granátnická divize SS, která se stala nechvalně známou zejména kvůli řádění během Varšavského povstání.

Každoroční sraz veteránů a příznivců estonské divize SS u vesnice Sinimäe v Estonsku

Bývalí velitelé Waffen-SS jako Kurt Meyer nebo Sepp Dietrich se po válce postavili do čela lobbistické a revizionistické organizace HIAG (veteránská organizace členů Waffen-SS).

Veteráni Waffen-SS i jejich vdovy mají nárok na německý důchod.[3] V roce 1998 Německo změnilo své zákony o důchodech, aby se zabránilo jejich vyplácení válečným zločincům. Změna se vztahuje pouze na žádosti o dávky poskytnuté po 13. listopadu 1997.[4] V roce 1998 v osmi spolkových zemích Německa pobíralo 23 501 bývalých příslušníků jednotek SS zvláštní penzi pro takzvané "válečné oběti", kterou od roku 1950 vyplácí západní Německo.[5]

16. března slaví váleční veteráni v Lotyšsku lotyšský den legionářů. Jeho součástí je i tradiční pochod na oslavu lotyšských veteránů z jednotek Waffen-SS, včetně lotyšské divize SS.[6]

Vojáci Waffen-SS při udílení vyznamenání 21. června 1940

• 1. SS-Panzer-Division Leibstandarte SS Adolf Hitler

1. tanková divize SS Leibstandarte Adolf Hitler - 28. května 1940 u Wormhoudtu zmasakrovala pod velením SS-Brigadeführera Wilhelma Mohnkeho 80 britských zajatců. Působila ve Francii, poté se přesunula na Ukrajinu, její jednotky se střetly v bitvě u Sokolova s 1. čs. armádním sborem. od 5. června 1943 se účastnila bitvy u Kurska, kde měla těžké ztráty, byla přesunuta do Itálie, kde páchala masakry civilního obyvatelstva, v říjnu 1943 převelena na Balkán, poté bojovala s Rudou armádou, do března 1944 byla prakticky zlikvidována. Byla přesunuta na západ do Belgie, kde byla doplněna a určena k odražení spojenecké invaze. Dne 17. prosince 1944 provedla jednotka Kampfgruppe Peiper tzv. Malmédský masakr, při kterém postřílela 71 amerických zajatců.

• 2. SS-Panzer-Division Das Reich

2. tanková divize SS „Das Reich“ s Tigry u Kurska

SS-Freiwilligen Verband „Niederlande“ v Haagu v roce 1941

2. tanková divize SS Das Reich - roku 1940 působila ve Francii, v březnu 1941 se přesunula na Balkán, účastnila se německé invaze do SSSR. Utrpěla velké ztráty, byla stažena k odpočinku do Německa a Francie. Počátkem roku 1943 se účastnila bojů u Charkova, v únoru 1944 byla stažena zpět do Francie. Zde provedla několik masakrů. Např. 10. června 1944 jako odplatu za útok partyzánů oběsili její příslušníci 99 civilistů v Tulle. Téhož dne provedla masakr ve vesnici Oradour-sur-Glane, kde bylo brutálním způsobem zavražděno 642 civilistů včetně 207 dětí.

• 3. SS-Panzer-Division Totenkopf

3. tanková divize SS Totenkopf - základem této divize byly jednotky SS-Totenkopfverbände, které prosluly vyvražděním polské elity a likvidací polských Židů v roce 1939. 27. května 1940 provedly příslušníci divize SS Totenkopf masakr ve francouzské vesnici Le Paradis, kde postříleli přes sto britských vojáků, kteří se vzdali. Při operaci Barbarossa útočila divize z východního Pruska. Utrpěla velké ztráty, koncem roku 1942 byla stažena do Francie. Počátkem roku 1943 byla převelena na východní frontu, některé její jednotky se střetly v bitvě u Sokolova s 1. čs. armádním sborem. I když její některé jednotky bojovaly v Itálii proti partyzánům, divize Totenkopf zůstala na východní frontě do konce války

• 4. SS-Polizei-Panzergrenadier-Division

4. divize pancéřových granátníků SS Polizei - 10. června 1944 zmasakrovala 300 obyvatel řecké vesnice Distomo.

• 5. SS-Panzer-Division Wiking

5. tanková divize SS Wiking

• 6. SS-Gebirgs-Division Nord

6. horská divize SS Nord

• 7. SS-Freiwilligen-Gebirgs-Division Prinz Eugen

7. dobrovolnická horská divize SS Prinz Eugen - bojovala proti partyzánům v Jugoslávii

Vojáci SS a tank Tiger u Kurska

• 8. SS-Kavallerie-Division Florian Geyer

8. jízdní divize SS Florian Geyer

• 9. SS-Panzer-Division Hohenstaufen

9. tanková divize SS Hohenstaufen

Kampfgruppe Knittel vojáci na cestě k Malmedám

Zajatí vojáci Waffen-SS u Arnhemu, 18. listopadu 1944.

• 10. SS-Panzer-Division Frundsberg

10. tanková divize SS Frundsberg

• 11. SS Freiwilligen-Panzergrenadier-Division Nordland

11. dobrovolnická divize pancéřových granátníků SS Nordland

• 12. SS-Panzer-Division Hitlerjugend

12. tanková divize SS Hitlerjugend

• 13.Waffen-Gebirgs-Division der SS Handschar (kroatische Nr. 1)

13. horská divize SS Handschar (chorvatská č.1) - vznikla v roce 1943 z chorvatských muslimů pro potřeby protipartyzánského boje

• 14. Waffen-Grenadier-Division der SS (ukrainische Nr. 1)

14.divize granátníků SS (ukrajinská č. 1) -mimo jiné se účastnila potlačování Slovenského národního povstání

• 15. Waffen-Grenadier-Division der SS (lettische Nr. 1)

15. divize granátníků SS (lotyšská č. 1)

• 16. SS-Panzergrenadier-Division Reichsführer-SS

16. divize pancéřových granátníků SS Reichsführer-SS - 12. srpna 1944 provedla v italské vesnici Sant'Anna di Stazzema masakr, při kterém bylo povražděno kolem 560 mužů, žen i dětí. Dále jako odvetu za činnost partyzánů provedla ve dnech 29. září až 5. října 1944 v italském Marzabottu a okolních obcích masakr, při kterém bylo povražděno několik stovek civilních osob. Některé zdroje mluví o 700, jiné o 955 mrtvých. Mimo jiné bylo zmasakrováno 250 dětí včetně kojenců, 316 žen, 142 osob starších 60 let a 5 kněží.

• 17.SS-Panzergrenadier-Division Götz von Berlichingen

17. divize pancéřových granátníků SS Götz von Berlichingen

• 18. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Horst Wessel“

18. dobrovolnická divize pancéřových granátníků SS Horst Wessel - část divize byla na podzim roku 1944 nasazena proti slovenským povstalcům

• 19. Waffen-Grenadier-Division der SS (lettische Nr.2)

19. divize granátníků SS (lotyšská č. 2)

• 20. Waffen-Grenadier-Division der SS (estonische Nr.1)

20. divize granátníků SS (estonská č. 1)

Arabský muslimský nacista Amín al-Husajní a balkánská horská divize SS „Handschar“

• 21. Waffen-Gebirgs-Division der SS Skanderbeg (albanische Nr.1)

21. horská divize SS Skanderbeg (albánská č. 1) - vznikla v dubnu 1944, tvořili ji etničtí Albánci z Kosova

• 22.SS-Freiwilligen-Kavallerie-Division Maria Theresa

22. dobrovolnická jízdní divize SS Maria Theresa - vznikla na jaře 1944, sloužili v ní maďarští etničtí Němci (Volksdeutsche)

• 23. Waffen-Gebirgs-Division der SS Kama (kroatische Nr.2)

23. horská divize SS Kama (chorvatská č. 2) - vytvořena v Chorvatsku roku 1944 z německých důstojníků, etnických Němců a bosenských muslimů, byla rozpuštěna koncem roku 1944 a zbytky se staly součástí nové 23. divize SS

• 23. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier-Division Nederland (niederlandische Nr.1)

23. dobrovolnická divize pancéřových granátníků SS Nederland (holandská č.1)

Padlý příslušník Waffen SS

• 24. Waffen-Gebirgs-Division der SS Karstjäger

24. horská divize SS Karstjäger

• 25.Waffen-Grenadier-Division der SS Hunyadi (ungarische Nr.1)

25. divize granátníků SS Hunyadi (maďarská č.1)

• 26. Waffen-Grenadier-Division der SS Hungaria (ungarische Nr.2)

26. divize granátníků SS Hungaria (maďarská č.2)

Přehlídka lotyšské 15. granátnická divize SS, prosinec 1943

• 27. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division Langemarck (flämische Nr.1)

27. dobrovolnická divize pancéřových granátníků SS Langemarck (vlámská č.1)

• 28. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division Wallonien

28.dobrovolnická divize granátníků SS Wallonien (valonská)

• 29. Waffen-Grenadier-Division der SS (russische Nr.1)

29. divize granátníků SS (ruská č. 1) - vznikla v roce 1941 v Brjansku jako protikomunistická občanská milice. Prováděla protipartyzánské akce v Bělorusku a na Ukrajině, páchala zločiny na civilním obyvatelstvu, brutálně zasáhla při povstání ve Varšavě.

• 29.Waffen-Grenadier-Division der SS (italienische Nr.1)

29. divize granátníků SS (italská č. 1)

• 30. Waffen-Grenadier-Division der SS (weissruthenische Nr.1)

30. divize granátníků SS (běloruská č.1, uvádí se i jako ruská II.) - sloužili v ní Bělorusové, Rusové, Poláci, Ukrajinci, Tataři, Arméni.

• 31. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division

31. dobrovolnická divize granátníků SS - V jejím neoficiálním názvu je přívlastek „Böhmen-Mahren,“ což je zavádějící. Jejími příslušníky byli zejména Volksdeutsche z Chorvatska, Maďarska a zahraniční dobrovolníci. Je možné, že v ní působili i Němci z Protektorátu, ovšem neexistují žádné ověřitelné podklady a byla tímto neoficiálním titulem označována z toho důvodu, že byla vytvořena z personálu a frekventantů škol a kurzů Waffen-SS z území Protektorátu. Byla sestavena z předběžně ad hoc ustavených pluků „Böhmen“ a „Mähren“.

• 32. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division 30.Januar

32. divize pancéřových granátníků SS 30.Januar

Poprava příslušníků SS v koncentračním táboře Dachau

• 33. Waffen-Kavallerie-Division der SS (ungarische Nr.3)

33. jízdní divize SS (maďarská č. 3)

• 33. Waffen-Grenadier-Division der SS Charlemagne (französische Nr.1)

33.divize granátníků SS Charlemagne (francouzská č. 1)

• 34. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division Landstorm Nederland

34.dobrovolnická divize granátníků SS Landstorm Nederland

• 35. SS- und Polizei-Grenadier-Division

35.divize policejních granátníků SS

Hřbitov vojáků ukrajinské 14. granátnická divize SS ve Lvovské oblasti

• 36. Waffen-Grenadier-Division der SS

36. divize granátníků SS - z jednotek SS si získala nejhorší pověst. Velel ji Oberführer SS Oskar Dirlewanger - sadista, který byl roku 1920 uvězněn pro zneužívání mladistvých. Jednotka prováděla ty nejhorší masakry civilního obyvatelstva v Sovětském svazu a Polsku, vypalovala vesnice, znásilňovala ženy, loupila. Běžným způsobem tzv. „pacifikace“ bylo, že lidé z vesnice byli nahnáni do kostela nebo největší budovy, kam byly poté naházeny granáty a celá vesnice byla zapálena, příp. lidé byli upáleni zaživa. Divize se též účastnila potlačování Slovenského národního povstání a Varšavského povstání.

• 37. SS-Freiwilligen-Kavallerie-Division Lützow

37. dobrovolnická jízdní divize SS Lützow

• 38. SS-Grenadier-Division Nibelungen

38. divize pancéřových granátníků SS Nibelungen

• 39. Gebirgsdivision der SS

39. horská divize SS