23. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Nederland“

23. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Nederland“ byla divize, která náležela do Waffen-SS a zúčastnila se bojů druhé světové války. Vznikla 10. února 1945 z SS-Freiwilligen-Panzergrenadier Brigade „Nederland“, která obdržela status divize. Mužstvo tvořili nizozemští dobrovolníci, většinou členové nizozemské nacistické strany NSB.

23. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Nederland“
Země Německo
Vznikúnor 1945
Zánikkvěten 1945
Nadřazené jednotky Waffen-SS
Účast
Válkydruhá světová válka
Bitvy

Vývoj
  • SS-Freiwilligen Verband „Niederlande“ (červenec 1941 – srpen 1941)
  • SS-Freiwilligen Legion „Niederlande“ (srpen 1941 – říjen 1943)
  • 4. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier Brigade „Nederland“ (říjen 1943 – říjen 1944)
  • SS-Freiwilligen-Panzergrenadier Brigade „Nederland“ (říjen 1944 – únor 1945)
  • 23. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Nederland“ (únor 1945 – květen 1945)

Nasazení

SS-Freiwilligen Legion „Niederlande“ byla zformována v červenci 1941. Bojového nasazení se dočkala v lednu 1942 na východní frontě u jezera Iľmeň. Do března 1942 jednotka utrpěla 80% ztráty.[1]

V srpnu 1943 byla jednotka rozšířena na 4. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier Brigade „Nederland“. Síla brigády dosáhla 5500 mužů. Od září 1943 působila proti Titovým partyzánům u Záhřebu.

V lednu 1944 byla přesunuta k Leningradu a v únoru se zapojila do bitvy na Narvě. Rudá armáda podnikala tvrdé útoky a donutila Němce stáhnout se na linii Tannenberg. Zde 29. července 1944 SS-Freiwilligen Panzergrenadier Regiment 49 „de Ruyter“ zničil 113 sovětských tanků útočících na sirotčí vrchol. Při tomto boji byl zabit jeho velitel Obersturmbannführer Sooden. Do srpna 1944 byl SS-Freiwilligen Panzergrenadier Regiment 49 prakticky zničen.

Zbytek brigády byly v lednu 1945 evakuován do Štětína, kde se měly zapojit do obrany na Odře jako součást 11. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Nordland“. S tím ale nesouhlasila NSB a tak vznikla 23. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Nederland“. Číslo 23. obdržela po zaniklé 23. Waffen-Gebirgs Division der SS „Kama“ (kroatische Nr. 2).

Tato nově vzniklá divize se zapojila do obrany na Odře, mezi městy Štětín a Prudník, společně s divizemi „Nordland“, „Langemarck“ a „Wallonien“.

V dubnu 1945 došlo k rozdělení divize. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Regiment 48 „General Seyffard“ zamířil na jih, kde bojoval společně s 15. Waffen-Grenadier Division der SS (lettische Nr. 1). Nakonec byl rozdrcen Sověty u Hammersteinu. 13 vojáků, kteří přežili a byli zajati, Sověti popravili.[2]

Na přelomu dubna a května 1945 se SS-Freiwilligen Panzergrenadier Regiment 49 „de Ruyter“ stáhl z fronty na Odře a začal ustupovat na západ. Když se jednotka ocitla poblíž Berlína, část nizozemských dobrovolníků se připojila k jeho obráncům. Zbytky roztroušené divize se v květnu 1945 vzdaly Američanům v Magdeburku, Tangermünde a Parchimu.

Velitelé
  • SS-Sturmbannführer Herbert Garthe (? listopad 1941 - ? únor 1942)
  • SS-Oberführer Otto Reich (? únor 1942 - 1. duben 1942)
  • SS-Obersturmbannführer Arved Theuermann (1. duben 1942 - ?)
  • SS-Standartenführer Josef Fitzthum (? - ?)
  • SS-Brigadeführer Jürgen Wagner (20. duben 1944 - 1. květen 1945)

Náčelnící štábu
  • SS-Sturmbannführer Dietrich Ziemssen (1. květen, 1943 - 12. květen, 1944)
  • SS-Sturmbannführer Jürgen von Bock (10. únor, 1945 - 1. březen, 1945)
  • SS-Sturmbannführer Reinhard Wörner (březen, 1945 - květen, 1945)

Proviantní důstojníci
  • SS-Hauptsturmführer Fritz Beister (10. únor, 1945 - 1. březen, 1945)

Bojová struktura

SS-Freiwilligen Legion „Niederlande“
  • I. Bataillon
    • 1. Kompanie
    • 2. Kompanie
    • 3. Kompanie
    • 4. Kompanie
  • II. Bataillon
    • 5. Kompanie
    • 6. Kompanie
    • 7. Kompanie
    • 8. Kompanie
  • III. Bataillon
    • 9. Kompanie
    • 10. Kompanie
    • 11. Kompanie
    • 12. Kompanie
  • 13. Kompanie (Artillerie)
  • 14. Kompanie (Panzerjäger)

4. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier Brigade „Nederland“
  • SS-Freiwilligen Panzergrenadier Regiment 48 „General Seyffard“
  • SS-Freiwilligen Panzergrenadier Regiment 49 „de Ruyter“
  • SS-Freiwilligen Artillerie Regiment 23 „Niederland Nr.1“ (Nr. 54)
  • SS-Nachrichtung Abteilung 23 „Niederland Nr.1“ (Nr. 54)
  • SS-Panzerjäger Abteilung 23 „Niederland Nr.1“ (Nr. 54)
  • SS-Pionier Battalion 23 „Niederland Nr.1“ (Nr. 54)

23. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Nederland“
  • SS-Freiwilligen Panzergrenadier Regiment 48 „General Seyffard“
  • SS-Freiwilligen Panzergrenadier Regiment 49 „de Ruyter“
  • SS-Freiwilligen Artillerie Regiment 23 „Niederland Nr.1“ (Nr. 54)
  • SS-Nachrichtung Abteilung 23 „Niederland Nr.1“ (Nr. 54)
  • SS-Panzerjäger Abteilung 23 „Niederland Nr.1“ (Nr. 54)
  • SS-Pionier Battalion 23 „Niederland Nr.1“ (Nr. 54)
  • SS-Flak Abteilung 23 „Niederland Nr.1“ (Nr. 54)
  • SS-Aufklärungs Kompanie 54 „Niederland Nr.1“
  • SS-Feld Ersatz Battalion 23 „Niederland Nr.1“ (Nr. 54)
  • Divisionseinheiten 54

Početní stavy divize

V prosinci 1944 dosáhla SS-Freiwilligen-Panzergrenadier-Brigade „Nederland“ síly 6000 mužů.[2]

Odkazy

Reference
  1. Historie SS – 23. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Nederland“
  2. Bishop, Chris – SS Hitlerovy zahraniční divize str. 149 ISBN 978-80-7291-169-1

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.