Lvovská oblast

Oblast byla ustavena rozhodnutím vlády SSSR během invaze do Polska (4. ledna 1939); v letech 1918–1939 náleželo území II. polské republice, do r. 1918 Habsburské monarchii. Roku se 1959 území oblasti rozšířilo o rušenou Drohobyčskou oblast.

19. února 2014, po noci násilného střetu vládních a protivládních sil v Kyjevě, vyhlásil parlament Lvovské oblasti její nezávislost na Janukovyčově vládě (nikoliv však na Ukrajině) a sestavil výkonný výbor, který převzal úlohu vlády, v jejímž čele stanul Petro Kolodij. Odpůrci prezidenta Janukovyče obsadili všechny úřady i sídlo kontrarozvědky a nová vláda nad nimi převzala kontrolu.[2]

Lvovská oblast je převážně pahorkatinná s průměrnou výškou okolo 300 m., na jihu se zvedají lesnaté Karpaty. Území se svažuje jednak na sever k Volyni (údolí řeky Buh), jednak na jihovýchod (údolí Dněstru). Na severozápadě do oblasti zasahuje vysočina Roztoččja, jejíž nejvyšší vrchol – kopec Vysokyj Zamok – leží v samém centru Lvova.

Města

Truskavec, oblíbené rekreační středisko

Lvovské historické centrum

Podkarpatská vesnice na jihu Lvovské oblasti

Následující tabulka podává přehled měst s více než 10 000 obyvateli. Tučně jsou vyznačena města oblastního významu.

Město	Ukrajinský	Ruský název	Polský název	Obyvatel 1. I. 2006
Lvov	Львів	Львов	Lwów	734 884
Drohobyč	Дрогобич	Дрогобыч	Drohobycz	78 576
Červonohrad	Червоноград	Червоноград	Czerwonohrad	69 086
Stryj	Стрий	Стрый	Stryj	61 157
Boryslav	Борислав	Борислав	Borysław	36 544
Sambir	Самбір	Самбор	Sambor	35 205
Truskavec	Трускавець	Трускавец	Truskawiec	30 270
Novyj Rozdil	Новий Розділ	Новый Роздол	Nowy Rosdół	27 613
Novojavorivsk	Новояворівськ	Новояворовск	Nowojaworowsk	27 295
Brody	Броди	Броды	Brody	23 521
Zoločiv	Золочів	Золочев	Złoczów	23 484
Sokal	Сокаль	Сокаль	Sokal	21 458
Stebnyk	Стебник	Стебник	Stebnik	21 056
Horodok	Городок	Городок	Gródek Jagielloński	15 595
Mykolajiv	Миколаїв	Николаев	Mikołajów	14 616
Vynnyky	Винники	Винники	Winniki	14 377
Žovkva	Жовква	Жовква	Żółkiew	13 330
Javoriv	Яворів	Яворов	Jaworów	12 957
Sosnivka	Соснівка	Сосновка	Sosnówka	11 692
Žydačiv	Жидачів	Жидачов	Żydaczów	11 435
Kamjanka-Buzka	Кам'янка-Бузька	Каменка-Бугская	Kamionka Strumiłowa	11 228
Chodoriv	Ходорів	Ходоров	Chodorów	10 231

Další města (pod 10 000 obyvatel) Belz | Bibrka | Busk | Dobromyl | Dubljany | Hlyňany | Chyriv | Komarno | Moršyn | Mostyska | Novyj Kalyniv | Peremyšljany | Pustomyty | Radechiv | Rava-Ruska | Rudky | Skole | Staryj Sambir | Sudova Vyšňa | Turka | Uhniv | Velyki Mosty

V pánvi při úpatí Karpat jsou ložiska ropy a zemního plynu; na severu oblasti leží Lvovsko-volyňská uhelná pánev. Ve městě Brody se setkávají ropovody Družba a Oděsa-Brody. Rozšířen je strojírenský a chemický průmysl a různá odvětví lehkého průmyslu, zejména potravinářský.

Oblastí prochází hlavní silniční i železniční tah Krakov – Přemyšl – Lvov – Kyjev/Oděsa. Důležitá železniční trať Lvov – Stryj – Čop a hlavní silnice vedou též přes Užhorod/Mukačevo do Maďarska a na Slovensko. Hlavními železničními uzly jsou Lvov a Stryj. Ve Lvově je mezinárodní letiště.

• Volyňská oblast (sever)
• Rovenská oblast (severovýchod)
• Ternopilská oblast (východ)
• Ivanofrankivská oblast (jihovýchod)
• Zakarpatská oblast (jih)
• polské Podkarpatské vojvodství (západ)
• polské Lublinské vojvodství (severozápad)