Oskar Dirlewanger
Oskar Dirlewanger (26. září 1895, Würzburg – 7. června 1945, Altshausen, Württemberg) byl německý důstojník Waffen SS v druhé světové válce. Byl držitelem doktorátu z politických věd PhD, ale o titul přišel, protože byl pedofil.[zdroj?]
Oskar Dirlewanger | |
---|---|
Oskar Dirlewanger jako SS-Oberführer před tím, než mu by udělen Rytířský kříž. | |
Narození | 26. září 1895 Würzburg, Německé císařství |
Úmrtí | 7. červen 1945 (49 let) Altshausen, okupované Německo |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | SS-Oberführer der Reserve |
Doba služby | 1914–1945 |
Sloužil | Německé císařství (do roku 1918) Výmarská republika (do roku 1933) Třetí říše |
Složka | Reichsheer (do roku 1918) Reichswehr (do roku 1933) Waffen-SS (do roku 1945) |
Velel | 36. Waffen-Grenadier Division der SS |
Války | První světová válka Druhá světová válka |
Vyznamenání | Rytířský kříž železného kříže Německý kříž ve zlatě |
multimediální obsah na Commons |
Bývá historiky často popisován jako extrémně krutý člověk a „psychopatický vrah a pedofil“ (Steven Zaloga[1]), „násilný sadista“ (Richard Rhodes[2]), „expert ve vyhlazování a oddaný sadista a nekrofil“ (J. Bowyer Bell[3]) a „sadista a nekrofil“ (Bryan Mark Rigg[4]).
Život
Jako pěšák si v první světové válce vysloužil Železný kříž první a druhé třídy. Po válce vstoupil do oddílů Freikorps a víckrát se neúspěšně pokusil o vstup do Schutzstaffel. V roce 1932 se stal členem Hitlerovy NSDAP. V tomto období se seznámil s významným členem nacistické strany G. Bergerem. V rámci Legie Condor se v letech 1936 až 1939 účastnil Španělské občanské války, při níž byl několikrát raněn.
V druhé světové válce dostal za úkol založit jednotku SS z odsouzených zločinců a politických vězňů. Tato jednotka se stala známa pro svoji extrémní brutalitu a nedisciplinovanost. Účinkovala pouze na východní frontě. Účastnila se potlačení Varšavského povstání i akcí proti SNP. Jednotka pod jeho vedením spáchala vícero válečných zločinů, mezi nejznámější patří vypálení běloruské vesnice Chatyň či masakr ve varšavských čtvrtích Wola a Ochota. Byl prvním velitelem 36. divize granátníků SS, která vznikla z brigády Dirlewanger. Jednotce však velel pouze krátce, protože na druhý den po oficiálním vzniku jednotky byl těžce raněn a evakuován z fronty.
Okolnosti jeho smrti nejsou přesně známy. Podle jedné z verzí byl zavražděn svými spoluvězni v zajateckém táboře Altshausen. Podle další ho v táboře ubili na smrt polští vojáci, kteří se mu tak chtěli pomstít za jeho brutalitu při potlačovaní Varšavského povstání. Zprávy o tom, že po válce sloužil ve francouzské cizinecké legii, se nepotvrdily. V roce 1960 byly jeho ostatky exhumovány a tvrzení o legii byla vyvrácena.
Shrnutí kariéry u SS
Data povýšení
- Einjährig-Freiwilliger - 1. říjen, 1913
- Unteroffizier - 27. červenec, 1914
- Vizefeldwebel - 24. prosinec, 1914
- Leutnant der Reserve - 14. duben, 1915
- Oberleutnant der Reserve a. D. - 30. prosinec, 1918
- SA-Scharführer - 2. srpen, 1932
- SA-Truppführer - 4. srpen, 1933
- SA-Sturmführer - 9. listopad, 1933
- SS-Mann - 24. červen, 1940
- SS-Obersturmführer der Reserve - 1. červenec, 1940
- SS-Hauptsturmführer der Reserve - 19. srpen, 1940
- SS-Sturmbannführer der Reserve
- SS-Obersturmbannführer der Reserve
- SS-Standartenführer der Reserve
- SS-Oberführer der Reserve - 12. srpen, 1944
Významná vyznamenání
- Rytířský kříž železného kříže - 30. září, 1944
- Německý kříž ve zlatě - 5. prosinec, 1943
- Spona za boj zblízka v bronzu - 19. březen, 1943
- Pruský železný kříž I. třídy - 13. červenec, 1918
- Pruský železný kříž II. třídy - 5. květen, 1915
- Spona k pruskému železnému kříži I. třídy - 16. září, 1942
- Spona k pruskému železnému kříži II. třídy - 24. květen, 1942
- Zlatá württemberská medaile za zásluhy - 4. říjen, 1915
- Útočný odznak pěchoty ve stříbře - červen, 1943
- Španělský kříž ve stříbře s meči
- Španělský vojenský záslužný kříž
- Španělská pamětní medaile na občanskou válku
- Odznak za zranění v černém - 30. duben, 1918
- Odznak za zranění ve zlatě - 9. červenec, 1943
- Kříž cti
- Služební vyznamenání NSDAP v bronzu
- Čestný prýmek starého bojovníka
- Medaile východních národů I. třídy ve stříbře - 10. listopad, 1942
- Medaile východních národů II. třídy ve stříbře - 9. říjen, 1942
- Slovenský vítězný kříž I. třídy s meči
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oskar Dirlewanger na slovenské Wikipedii.
- ZALOGA, Steven. The Polish Army 1939–45. [s.l.]: Osprey, 1982. 48 s. Dostupné online. ISBN 0-85045-417-4. S. 25. (anglicky)
- RHODES, Richard. Masters of Death: The SS-Einsatzgruppen and the Invention of the Holocaust. [s.l.]: Vintage 368 s. ISBN 978-0375708220. (anglicky)
- BELL, J. Bowyer. Besieged: Seven Cities Under Siege. [s.l.]: Routledge, 2006. 190 s. Dostupné online. ISBN 978-1412805865.
- RIGG, Bryan Mark. Hitler's Jewish Soldiers: The Untold Story of Nazi Racial Laws and Men of Jewish Descent in the German Military (Modern War Studies). [s.l.]: Univ Pr of Kansas 460 s. ISBN 978-0700613588. S. 334. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oskar Dirlewanger na Wikimedia Commons